Zdenek Hejzlar o Skupině Listy

18, července uplynulo 100 let od narození politika, v roce 1968 ředitele Československého rozhlasu Zdenka Hejzlara, který se po odchodu do švédského exilu podílel na založení Listů. Zdeněk Hejzlar patřil k nejdůležitějším spolupracovníkům časopisu. I po přesunu vydávání do Prahy byl až do své smrti v roce 1993 členem redakční rady. Byl přirozeně také účastníkem neformálního sdružení spolupracovníků časopisu, Skupiny Listy. V červencovém dvojčísle v roce 1977 takto vysvětloval její poslání.

„Skupina Listy se vytvořila jako velice volné a neinstitucionalizované seskupení kolem -stejnojmenného časopisu v roce 1970. Sjednocuje k dobrovolné spolupráci ty Čechy a Slováky v exilu, kteří se podíleli na reformním hnutí v Československu šedesátých let a opustili zemi po sovětské vojenské intervenci 1968, kteří dále stojí na straně demokratického socialismu a kteří chtějí aktivně přispívat k boji svých soudruhů doma proti Husákově ,normalizaci‘. Vydavatelem Listů a koordinátorem skupiny je Jiří Pelikán.

Většina spolupracovníků Listů jsou českoslovenští reformní komunisté; spolupracují tu však i socialisté bez komunistické minulosti. Někteří jsou v zemích svého pobytu členy sociálně demokratických, levicově socialistických či komunistických stran, většina se však až na další drží mimo strany a skupiny. Listy jako celek nikdy nezaujímají stanovisko k vnitropolitickým rozporům a bojům mezi levicovými seskupeními na Západě, protože čs. socialistická opozice potřebuje porozumění a podporu všech.

Skupina Listy není početná, a neusiluje ani o početnost, ani o přeměnu v pevnou exilovou organizaci s vnucenou disciplínou, protože takový vývoj zpravidla vede k vnitřním konfliktům a k infiltraci. Skupina nevystupuje jako zahraniční reprezentant domácí opozice, nýbrž jen jako její pomocník. Neurčuje cíle, strategii a taktiku této opozice, nýbrž přizpůsobuje se domácím rozhodnutím a domácímu vývoji. Vyhýbá se rovněž ,koalicím‘ s jinými exilovými seskupeními, která jsou zpravidla zatížena antikomunismem; nebojuje však – a většinou ani nepolemizuje – s těmito skupinami, aby neutonula v exilových sporech. Jako svou frontu chápe výhradně frontu proti ,normalizačnímu‘ režimu v Československu.

Poslání skupiny Listy je následující: 1. Informovat světovou veřejnost – zejména levicovou – o poměrech v Československu a o boji čs. socialistické opozice. 2. Informovat opoziční kruhy doma o vývoji ve světě, zejména o vývoji západoevropské levice. 3. Vytvářet a rozvíjet kontakty se sociálně demokratickými, levicově socialistickými a komunistickými stranami a skupinami a posilovat jejich solidaritu s čs. socialistickou opozicí. 4. Upozorňovat na politické pronásledování v Československu a organizovat morální i materiální pomoc pronásledovaným. 5. Podílet se svými zkušenostmi a poznatky na hledání socialistických východisek na Východě i na Západě Evropy.

K plnění tohoto poslání používá skupina Listy především: 1. Dvouměsíčník Listy v české řeči, v němž podstatná část uveřejňovaných materiálů přichází z Československa a jehož větší část nákladu je v Československu distribuována. 2. Nakladatelství Index, které vydává českou a slovenskou politickou i uměleckou literaturu v Československu potlačovanou a překlady těch politických knih do češtiny, které nemohou v Československu vycházet. 3. Tiskovou agenturu Palach Press, která zprostředkovává sdělovacím prostředkům dokumenty a články z Československa. 4. Mezinárodní semináře organizované ve spolupráci se skupinami západní levice a věnované východoevropským problémům. 5. Spolupráci s řadou pokrokových západních časopisů a novin. 6. Výbory solidarity v jednotlivých západních zemích a skupiny, které – nyní např. v NSR a Francii – spolupracují na vydávání Listů v cizích jazycích. 7. Osobní kontakty svých spolupracovníků s levicovými stranami a skupinami a osobní badatelskou, spisovatelskou a žurnalistickou činnost svých spolupracovníků.

Skupina Listy je chudá a vyžaduje velkou obětavost svých spolupracovníků. Nikdy nepřijímá pochybné podpory, které by mohly činit nevěrohodnými její politický charakter a její cíle. Některé činnosti – např. prodej časopisu a knih – dávají jistý příjem, a co je třeba navíc, přichází z dobrovolných a nepravidelných příspěvků spolupracovníků a různých levicových stran a organizací.“

V říjnu 1984 se v Bergisch Gladbachu u Kolína nad Rýnem uskutečnil za účasti 52 spolupracovníků Skupiny Listů a 15 hostů z jedenácti evropských zemí a USA seminář Československo na cestě k roku 1988. Konalo se zde také pravidelné shromáždění, jež řídil Jiří Pelikán a které přijalo „vymezení charakteru, poslání a struktury Skupiny Listy “. Text vyšel v následujícím čísle časopisu:

„Skupina Listy (SL) je volným seskupením spolupracovníků časopisu čs. socialistické opozice Listy. Posláním seskupení je pomáhat k informaci světové veřejnosti o poměrech v Československu, zejména o činnosti a cílech čs. demokratické opozice, zprostředkovávat čs. veřejnosti ty informace, které režim zatajuje nebo překrucuje, pomáhat seskupením čs. opozice při jejích mezinárodních stycích a podněcovat politickou, morální a materiální pomoc pronásledovaným v Československu.

Do SL patří, kdo se do ní jako spolupracovník přihlásí, kdo se podílí na aktivitách směřujících k plnění jejího poslání a kdo přispívá na její administrativní fond. Spolupráci ve SL není na překážku, je-li někdo současně členem některé politické strany anebo jiné – i exilové – organizace.

Shromáždění SL, jehož se může každý spolupracovník na svůj náklad zúčastnit, svolává se jednou za dva až tři roky, a to zpravidla v souvislosti s tematickým seminářem o otázkách společného zájmu. Shromáždění schvaluje a doplňuje redakční kruh časopisu Listy, porady tohoto kruhu svolává vydavatel Listů zpravidla jednou za rok. Mimo projednávání otázek časopisu a jiných aktivit SL volí redakční kruh ze svého středu koordinační výbor SL; tento výbor zastupuje v případě potřeby SL navenek.

Finanční prostředky SL tvoří dobrovolné příspěvky spolupracovníků, jiných jednotlivců nebo organizací a výnosy z prodeje časopisu či z jiných činností. Podniky a aktivity, které spolupracovníci SL sami či s jinými zakládají a vedou, jsou vždy právně a hospodářsky samostatné jednotky, a SL jako celek za ně neodpovídá.

Shromáždění doplnilo redakční kruh Listů a schválilo jeho složení.

Listy řídí Jiří Pelikán s redakčním kruhem (Dušan Havlíček, Zdenek Hejzlar, Milan Horáček, Vladimír Horský, František Janouch, Cyril John, Karel Kaplan, Jiří Kosta, Karel Kyncl, A. J. Liehm, Artur London, Zdeněk Mlynář, Adolf Müller, Josef Pokštefl, Michal Reiman, Milan Schulz, Radoslav Selucký, Lubomír Sochor, Ota Šik, Vladimír Tosek, Ruth Tosková).“

O Skupině Listy, Listy, ročník VII. 1977, číslo 3–4, červenec 1977, s. 15. Seminář a shromáždění Skupiny Listy, Listy, ročník XIV. 1984, číslo 6, prosinec 1984, s. 8.

Foto: Setkání Skupiny Listů v Kolíně nad Rýnem v červenci 1986. Zleva Karel Kyncl, Adolf Müller, C. John (s vousy, v pozadí), Irena Dubská, Věra Dolanová, Milan Horáček (za ní), Ruth Tosková (v popředí), Zdenek Hejzlar, Zdeněk Mlynář, Jiří Pelikán, J. Pauer-Skála, V. Horský, Milan Schulz, M. Skřont (v brýlích za ním), Josef Pokštefl (v podřepu) a Helena Prečanová.

Zdenek Hejzlar

Obsah Listů 4/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Zdenek Hejzlar o Skupině Listy

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu