László Andor

Náš bývalý vzor

Časopis Progressive Post vydává celounijní Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS, feps-europe.eu). Vycházejí v něm komentáře politiků a akademiků z různých unijních a blízkých zemí, rozhovory a recenze i anotace knih, volební analýzy a tematické souhrny. FEPS je politickou nadací Strany evropských socialistů (PES), což předznamenává témata a akcenty, které zdůrazňuje a na které cílí samotný časopis. Bereme spolupráci s Progressive Postem za příležitost přinášet do české debaty vybrané zahraniční příspěvky a propojovat domácí publikum s jeho zahraničními protějšky. Časopis Progressive Post můžete sledovat na jeho webu: progressivepost.eu. Přivítáme samozřejmě zaslané diskusní příspěvky.

-red-

Na počest začátku půlročního slovinského předsednictví Radě EU se na Bledském jezeře konalo grandiózní hudebně-baletní představení. To mi připomnělo první návštěvu Slovinska, jež byla také spojena s hudbou, třebaže v mnohem skromnějším měřítku. Byl jsem tehdy pouhým klarinetistou v dechovém orchestru rodného města Zalaegerszeg a bylo mi ctí překročit hranice a navštívit naše nejbližší slovanské sousedy.

Na to, co jsme hráli, si nepamatuji tolik jako na portrét Josipa Broze Tita, velký jako hora, v restauraci, ve které jsme pod Alpami večeřeli. Tento typ kultu osobnosti nebyl tehdy v Maďarsku zrovna populární. Ale Tito byl skutečný velikán: nejen válečný hrdina boje proti fašismu, ale i poválečný globální vůdce z kategorie postav jako Džaváharlál Néhrú, Gamál Abdel Násir nebo Houari Boumédiene. Titova Jugoslávie požívala více autonomie a zažívala méně izolace než my, znala větší hospodářskou konkurenci, ale zároveň i větší samosprávu dělnické třídy, a co je velmi důležité, úroveň mezietnického porozumění, jaká nebyla v oblasti západního Balkánu nikdy předtím ani potom.

V čele dnešního Slovinska stojí komický pravicový politik Janez Janša, kterého posměšně označují za „Maršála Tweeta“, protože má tendenci napodobovat předchozího amerického prezidenta v tom, jakým způsobem používá sociální sítě a šikanuje novináře i kritické intelektuály. V celostátním parlamentu se tento ambiciózní silák potýká s roztříštěnou opozicí, kterou se snaží držet na uzdě tím, že rozšiřuje nadvládu nad médii a soudnictvím (déja vu!).

Problém jménem Janša by však neměl odvádět pozornost od skutečnosti, že slovinská vláda se podruhé ujímá předsednictví v Radě EU, což rovněž signalizuje, že kategorizace „nového členského státu“ pro ty, kteří vstoupili do Evropské unie v roce 2004 (resp. 2007), stále více zastarává. Nicméně toto slovní spojení se stále používá a prozrazuje, že země na východním křídle EU jsou vnímány jako země spojené se zaostalostí a také nezralostí.

Před deseti lety byla nedostatečná vyspělost na Východě příslovečně spojována s korupcí v Rumunsku a Bulharsku. Dnes jde o zánik právního státu v Maďarsku a Polsku. A v posledních dvou letech se Slovinsko – malá, ale chytrá země s výjimečnou přírodní krásou – zvrhlo v ubohou franšízu Viktora Orbána, autokratického vládce Maďarska.

Tento výsledek nebyl nevyhnutelný. To, jak hladce a koordinovaně provedlo přechod k tržnímu hospodářství poté, co se přesně před 30 lety katapultovalo z Jugoslávie, jak udrželo podstatné struktury sociálního dialogu, jak vyřešilo hraniční otázky s Chorvatskem v rámci kontra-intuitivního kompromisu, a jak coby první země z Východu přistoupilo k jednotné měně, to vše učinilo ze Slovinska respektovaný vzor pro celý region. Tato image je však nyní tatam a země se snaží zahájit konstruktivní předsednický semestr.

V čele Rady má Slovinsko pomoci přivést EU k postkoronavirovému směřování k obnově, odolnosti i strategické autonomii. Jak zdůraznil ministr zahraničních věcí Anže Logar: země by chtěla pomoci EU aktivně navázat na zkušenosti získané během pandemie. V rámci samotného semestru je k tomu zapotřebí věnovat pozornost a v případě potřeby přijmout podpůrná opatření pro včasné vyplacení prostředků z fondu Next Generation EU (NGEU, jehož hlavní složkou je Nástroj pro oživení a odolnost). Pokud se podíváme za hranice šestiměsíčního cyklu, znamená to vytvořit základy nové složky integrace EU jako Zdravotní unie, ale také pomoci zajistit, aby se EU po pandemii nepokoušela vrátit ke špatně pojatému souboru fiskálních pravidel.

Loni se největší debata ohledně NGEU nevedla o tom, jak podporuje přechod na ekologii a digitál, ale o tom, zda a jak by se měla uplatňovat podmíněnost právního státu. Právní stát a jeho posílení se nyní objevuje na programu slovinského předsednictví spolu s potřebou „lepšího porozumění různým systémům v členských státech“. Slovinská vláda v rámci tohoto tématu naznačuje, že „dobré pochopení ústavních, socioekonomických, politických, historických a všech dalších podobností a rozdílů mezi členskými státy může pomoci posílit právní stát v EU“.

S takovýmto rámováním souvisejí jen dva problémy. Zaprvé, naznačuje, že by měl být posílen právní stát „v EU“ namísto toho, aby se posiloval v konkrétních členských státech. Zadruhé, má v úmyslu nahradit odchylku rozmanitostí, a tak potenciálně vytváří – na základě historického, sociálně-ekonomického či jiného zdůvodnění – jakousi toleranci vůči těm, kteří zjevně porušují a podkopávají hodnoty, k nimž se země EU kolektivně zavázaly. Pokud bude Orbánovu kumpánovi dovoleno určovat ráz diskuse o právním státě a demokracii, budeme mít problém.

Nenechte se mýlit, těžké politické anomálie existují i na Západě. Síla krajní pravice od Francie po Vlámsko, katalánský ústavní hlavolam ve Španělsku a provázanost neformálních ekonomických a politických mocenských struktur na jihu Itálie by měly nahánět obavy celé EU. Politická deformace v Maďarsku pod vládou strany Fidesz však v seznamu anomálií stojí na úplném vrcholu. Je daleko za hranicí únosnosti. A Slovinsku nyní hrozí, že se stane její replikou.

Tento politováníhodný stav může vést k tomu, že spolu s ním dojde i na škodlivé záležitosti, které by jinak bylo třeba podpořit, a slovinské předsednictví na jejich prosazení usilovně pracuje. Otázkou číslo jedna v této kategorii je dokončení rozšíření EU o území mezi Chorvatskem a Řeckem. Slovinská vláda uspořádá v říjnu summit o západním Balkánu s cílem oživit proces rozšíření. Ten by měl být dobře připraven a musí být úspěšný.

Zde je důležité, že novější členské státy jsou v průměru více pro rozšíření než ty starší. Pokud mají příležitost, zasazují se nejen o obnovu západního Balkánu, ale také o jeho integraci. Zde bohužel hraje roli spor o právní stát: politický a ústavní marasmus několika východních členských států je tím nejhorším možným kontextem pro ty, kteří chtějí povzbudit EU, aby rozšíření vzala vážně a urychlila – dokud se celý region západního Balkánu (s celkem 18 miliony občanů v 6 zemích) nestane součástí EU. Toto rozšíření lze nazvat paradoxem. Některé vlády, které mají zájem pokračovat v rozšiřování, dělají vše pro to, aby vyvrátily, že jde o úspěšný a smysluplný projekt. Nejlépe tak Slovinsko pro pokračování rozšiřování EU udělá tehdy, když vystoupí ze stínu Orbána a znovu se přihlásí k hodnotám politického pluralismu a sociálního pokroku. To by bylo o to důležitější v tom, že během slovinského předsednictví se také bude konat většina Konference o budoucnosti Evropy. Slovinsko bude mít spolu se třemi klíčovými institucemi EU jedinečnou příležitost tuto debatu o budoucnosti Evropy vést. Věnovat lepší pozornost záležitostem jihovýchodní Evropy by skutečně mělo velkou přidanou hodnotu.

László Andor (1966) je maďarský ekonom, v minulosti evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění, od roku 2019 generální tajemník Nadace pro evropská progresivní studia (FEPS).

Obsah Listů 4/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

László Andor

Náš bývalý vzor

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu