Hynek Skořepa

Jak Babiš vyhrál nad ekoteroristy

Jak se volby blíží, volební kampaň sílí. Začínám se obávat, aby některé z nás nezabila, tak jak ukončila život stoleté ostřílené babičky Mary ve známé písničce Osvobozeného divadla, kterou pak (volbama zabitou) vzal k sobě Manitou. V předvolební brožuře Sdílejte, než to zakážou Andrej Babiš (či spíš jeho marketingový specialista a propagandista Prchal) v kapitole Co jsme udělali pro lidi hrdě hlásá, že Babišova vláda je první, která se zajímá o celou naši zemi. Ono tvrzení je konec konců nejspíš pravdivé, až na to, že premiéra a jeho spolupracovníky nezajímají ani tak lidé napříč republikou, jako spíš to, co by se z daného kousku země a jejích obyvatel dalo využít pro rozmnožení zisku úzké skupiny kolem Agrofertu. Ale nechme mluvit samotnou brožuru: Jeden z hlavních cílů, které mám od začátku, co jsem vstoupil do politiky, je konečně naši zemi propojit a vytrhnout ty nejchudší kraje z izolace. To znamená přivést k nim dálnice a silnice, které budou bezpečné a bez kterých se tyhle oblasti nikdy nepohnou z místa. Politici na ně čtvrt století kašlali, ekologičtí teroristi je blokovali.

Jistě, české země leží v samém srdci Evropy a dopravní spojnice napříč kontinentem přes ně procházely od pradávna. Stávající dálniční síť je nedostatečná a silnice ve špatném stavu, s tím je opravdu třeba něco dělat. Jde o to najít míru, aby se dopravní síť zlepšila, přitom abychom si však naši zemi doslova nenacpali dálnicemi a vysokorychlostními tratěmi. Konec konců auta musejí z dálnic taky někdy sjet do sídel, svých cílů, jenom rozšiřování silniční sítě tedy problém s kolabující přehoustlou dopravou rozhodně neřeší. A myslet si, že jen lepší dopravní spojení vyřeší chudobu a vylidňování marginálních regionů, to je opravdu iluze.

O kousek dál si autor stěžuje, že když v roce 2014 spadlo pod hnutí ANO ministerstvo dopravy, nemohli začít stavět, protože jim jejich předchůdci nezanechali žádné hotové projekty. Museli jsme teda jet všechno od začátku, než jsme vůbec mohli kopnout do země. Projektovat, bojovat bitvy s ekologickými teroristy a změnit zákony… To znamená, že každý, kdo povýší svůj kraj nad beton a asfalt, je v očích Andreje Babiše a jeho nohsledů ekoterorista. Že je demokracie povinna chránit také zájmy menšin, včetně oné nikoliv nevýznamné skupiny obyvatel, která dává přednost harmonické krajině před rychlou jízdou, to lídra hnutí ANO jaksi nezajímá.

V jiné kapitole Jsem venkovan se zase píše: Jídlo a voda jsou ty nejcennější komodity na světě… Půda. Z ní všechno vyrůstá… Strom je nejlepší přírodní klimatizace, dokonce má chladicí sílu jako 10 člověkem vyrobených klimatizací… Stromy vytvářejí kyslík a spotřebovávají při svém růstu oxid uhličitý, proto má ministerstvo životního prostředí plán vysadit do r. 2025 dokonce 10 milionů stromů (hlavně by se měli zapojit všichni ti studenti, co chodí v pátek místo školy demonstrovat za klima). Co k tomu dodat? Snad i méně inteligentnímu člověku musí být jasné, že buď mám někde několikaproudou dálnici, nebo stromy. Obojí zároveň že nejde dohromady. Potřebujeme obojí, nezbytný je kompromis. Ovšem kompromis výhodný pro lidi a přírodu, nikoliv kompromis vstřícný hlavně k peněženkám velkopodnikatelů.

Na to, že naše země vysychá, všechny vlády před námi kašlaly… Jako první vláda jsme se podívali pravdě do očí… Česká republika je střecha Evropy a všechna voda od nás odtéká… A tak jsme se pustili do obnovy tisíců rybníků, tůni a mokřadů, revitalizujeme řeky i potoky… Ano, po republice se podobné projekty dějí, ale je jich žalostně málo. Na Boskovicku, kde se především pohybuji, vím o několika nových či obnovených rybnících (většinou samý kámen a beton, s přírodou mají málo společného), revitalizaci napřímeného a zahloubeného vodního toku zde neznám ani jednu. Bohužel v mnoha případech vůbec nejde o zadržení vody v krajině, nýbrž o proinvestování dotací spojené se ziskem, protože třeba nový rybník nemusí být vždy jen přínosem. Často při jeho stavbě dojde ke zničení cenného přírodního mokřadu a jeho nahrazení mokřadem umělým.

Nejvíc peněz dáváme do propojování vodovodů a výstavby přivaděčů, které dovedou pitnou vodu k lidem… To se i na Boskovicku děje. Na páteřní vodovod Velké Opatovice (tam končí plošné rozšíření druhohorních pískovců bohatých na zásoby podzemní vody) – Boskovice – Blansko se za 230 milionů Kč napojují obce na Jedovnicku (střední část Moravského krasu a okolí s nedostatkem podzemních vod). Asi je to nutné, mimo jiné také kvůli stálému rozrůstání satelitní výstavby (a tím růstu počtu obyvatel) v obcích kolem Brna. Už nikdo ale neříká, že až vyčerpáme onen zatím vydatný zdroj podzemní vody ve Velkých Opatovicích, která se hromadila staletí či tisíciletí, budeme na suchu všichni.

V rámci evropské zemědělské politiky prý Babiš a spol. prosadili kompromis mezi ochranou životního prostředí a výrobou kvalitních potravin, aby se čeští zemědělci vůbec uživili. Nedopustili, aby naši zemědělci zkrachovali kvůli rádoby ekologickým nařízením. Ochranu přírody samozřejmě stále zlepšují, ale ne na úkor těch, kteří nás všechny živí. Troufnu si napsat, že to není pravda. Zemědělská půda je drancována bez jakýchkoliv ohledů, bez střídání plodin, bez možnosti si trochu odpočinout. Na hřbetě táhnoucím se od Letovic k Meziříčku (obci mezi řekami Svitavou a Křetínkou, které se v Letovicích stékají) se už druhý rok pěstuje kukuřice. Loni ji tam sklízeli až někdy v listopadu a myslím, že neposloužila k výrobě potravin ani jako krmivo pro dobytek. Na troud suchá kukuřice nejspíš skončila ve spalovně jako „ekologické“ palivo! Na jaře se na stejném poli objevila znovu erozně velmi problematická kukuřice, přestože se právě chystá odbahnění vodní nádrže Křetínka, které pochopitelně zaplatíme my všichni formou daní! Hlavně že velkoplošně hospodařící zemědělci dostanou své dotace.

Andrej Babiš pro všechny Čechy zajistí vyšší platy, nižší daně a vysoké důchody. Nezlobte se, tomu nevěřím. Buď zajistí platy a důchody běžným občanům, nebo zisk pro sebe a své věrné, obojí zároveň nelze. Pěkně to ukazuje stavební zákon, který byl přes odpor senátu znovu posvěcen poslaneckou sněmovnou. Měl by vstoupit v platnost od léta 2023, některá ustanovení by však měla nabíhat postupně již dřív. 13. července pro něj hlasovali poslanci ANO, SPD a KSČM, překročit hranici 101 hlasů pomohli ještě 2 zákonodárci ČSSD a 3 nezařazení. Stát sebere obcím stavební úřady, které řešily tuto agendu v rámci tzv. přenesené působnosti, má vzniknout jednotný státní stavební úřad (v čele s Nejvyšším stavebním úřadem v Ostravě) se sítí poboček, který snad převezme část úředníků stávajících stavebních úřadů. Ministryně pro místní rozvoj Dostálová to zdůvodňuje odstraněním systémové podjatosti úředníků na obcích (odstranění nežádoucích vlivů samosprávy). Na tom, že propojení státní správy a samosprávy (po zrušení okresních úřadů) není úplně šťastné, samozřejmě něco je. Obávám se však, že nová právní úprava vznikla z úplně jiných důvodů.

Jednorázové náklady na změnu systému spolknou dle ministerského odhadu 1,3 miliardy korun. Údajně se to vyplatí, protože zrychlení povolovacího procesu pomůže ekonomice. Jenže pomůže to opravdu nám všem? V podstatě úplně budou z řízení odstraněna stanoviska dotčených orgánů státní správy, o všem (včetně kácení dřevin či záborů zemědělské půdy) bude rozhodovat stavební úřad sám. Navíc v krátkých lhůtách (u jednoduchých staveb do 30 dnů).

Pokud norma skutečně začne platit, podle všeho nejen že hrozí chaos, ale zejména zrychlená devastace krajiny, přírodních i kulturních hodnot. Tornáda, bouře, vichřice a povodně, trápící v letošním létě silně Evropu od atlantického pobřeží až po Ukrajinu, podle mne nejsou náhoda. Jistě, podobné extrémní jevy se vzácně vyskytovaly i v minulosti, letos je jich však příliš mnoho najednou. I když meteorologové jsou v přímém spojování tornáda a dalších vichřic, které zničily několik obcí České republiky, opatrní, přikláním se k názoru, že všechny jevy spolu souvisejí. Je vhodné si všimnout třeba toho, že 24. června letošního roku zasáhla vichřice jednak Podbořansko (obce Stebno a Blatno), jednak jižní Moravu (Hodonínsko a Břeclavsko), kde si vyžádala dokonce 6 obětí na životech. Podle mne nikoliv náhodou se jedná o nejteplejší a nejsušší oblasti českých zemí, které jsou klimatickou změnou postiženy velmi silně.

Na jižní Moravě šlo o tornádo (vzdušný vír vznikající nad pevninou), na Podbořansku meteorologové vítr s ničivými účinky později překvalifikovali z tornáda na tzv. downburst, (propad studeného vzduchu), důsledky byly ovšem podobné. A oba jevy souvisejí s konvekčním (vertikálním) prouděním v atmosféře. Konvekčních srážek (třeba bouřek) přibývá, což jednoznačně souvisí s probíhající klimatickou změnou. Častější je krátký přívalový déšť, dlouhodobých „zahradnických“ dešťů z vrstevnaté oblačnosti je méně. Zemědělství ani krajině to nesvědčí. A s podobnými problémy se potýká celý svět (stačí připomenout extrémní vedra spojená s požáry na západě USA a v Kanadě). Hlavně, že první miliardáři vyrážejí do vesmíru (už se jich zaregistrovalo několik stovek) a v Dubaji otevřeli nejhlubší bazén pro potápěče (60 metrů hluboký, s téměř 15 miliony litrů vody).

Naštěstí si to již alespoň někde lidé uvědomují a dokážou negativní trendy tlumit. Slovinští voliči nedávno v referendu odmítli změny v zákoně o vodách. Více než 86 % hlasovalo proti novele, jež podle ekologů ohrožovala životní prostředí i kvalitu vody a mimo jiné měla umožnit privatizaci pozemků na březích moře, jezer a řek, včetně usnadnění výstavby.

U nás zatím prohrává příroda a vyhrává Andrej Babiš. A s ním další miliardáři, vlastnící stavební, dopravní či jiné firmy. Prohrávají všichni ostatní. I ti, kteří o tom ještě nevědí a „svého“ Andreje zbožňují. Doufejme, že to nebude na dlouho, že v podzimních volbách dokážeme zvolit takové zákonodárce, kteří zvládnou nešťastný stavební zákon alespoň částečně změnit k lepšímu. Živelná výstavba (nejen dopravní infrastruktury) je jedním z největších nebezpečí pro českou a moravskou krajinu. A jelikož v krajině žijeme všichni, ať již ve městě či na venkově, jde o sílící hrozbu i pro nás. Nenechme se uchlácholit tím, že zrovna nás se to netýká.

Hynek Skořepa (1975) je geograf.

Obsah Listů 4/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Jak Babiš vyhrál nad ekoteroristy

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu