Karel Hrubý (1923–2021)

Listy nebyly pro Karla Hrubého přirozenou platformou. Časopis exilových komunistů, namnoze aktivních v padesátých letech, a on, exilový sociální demokrat v padesátých letech vězněný. Proto i při exilových setkáních platilo, že si sociální demokraté s Listy sice nebudou škodit, společným nepřítelem byl přeci husákovský režim, ale těžko si s ohledem na vzájemné zkušenosti a rozdíly padnou do náruče. V sedmdesátých ani osmdesátých letech by to nepřivítali ani jejich příznivci ve vlasti. Tím spíše si ceníme, že Karel Hrubý postupně své místo na stránkách Listů našel, nejméně dvacet posledních let u nás pravidelně publikoval a čas od času jsme si mohli dopisovat i mezitím.

Karel Hrubý byl přesvědčený, ba věřící sociální demokrat. Sociální demokracie pro něj byla silným humanistickým hnutí, které do středu své pozornosti klade úctu k člověku a jeho ochranu před libovolnou zvůli. Měl sociální demokracii za garantku demokracie při uskutečňování sociální spravedlnosti. Snad v sobě nesl tradiční poválečné: Demokracie bez socialismu není demokracií, a socialismus bez demokracie není socialismem. Nebyl ostatně sám, kdo tehdy do sociální demokracie vstupoval.

Paměť Karla Hrubého ale sahala ještě mnohem dále. Vyprávěl nám o Luďku Pikovi, Františku Modráčkovi nebo Františku Soukupovi, lidech narozených v sedmdesátých letech 19. století, a to ještě před vznikem jeho strany. Něco měl z doslechu od otce, něco si pamatoval sám z projevů a shromáždění meziválečné sociálně demokratické Plzně. Ve své osobě nesl Karel Hrubý paměť sociální demokracie tří století, přičemž uměl lidi, které na své cestě potkal, trefně i vtipně charakterizovat.

Karel Hrubý rád debatoval, argumentoval a psal. Jeho tématem byly převážně dějiny a tradice české levice, polemiky na toto téma vedl i na našich stránkách, jeho texty ale najdete i v Soudobých dějinách nebo Deníku Referendum a vyšly i v knižním souboru. V psaných textech můžete oceňovat jeho erudici a pevné hodnotové ukotvení. Při osobním setkání jste zažívali člověka přívětivého a otevřeného, připraveného debatovat a ptát se. Byl i pozorným hostitelem.

Je dobrá zpráva, že ještě loni připravil Karel Hrubý rukopis svých pamětí. I proto zde nebudeme probírat jeho oficiální životopis. Vyzdvihněme z něj jen působení ve švýcarské pobočce Československé společnosti věd a umění a exilové Československé sociální demokracii, jejímž posledním předsedou byl v letech 1989 až 1995. V témže roce obdržel Karel Hrubý Řád T. G. Masaryka II. třídy z rukou Václava Havla a v roce 2018 Stříbrnou medaili předsedy Senátu z rukou Milana Štěcha. Zemřel v Basileji v neděli 6. června 2021.

-red-

Obsah Listů 3/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Karel Hrubý (1923–2021)

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu