Vratislav Dostál

Uspějí Piráti v příští vládě? Záležet nebude jenom na nich

Volby v roce 2017 byly první po pětadvaceti letech, ve kterých nezvítězili občanští anebo sociální demokraté. První skončilo protestně orientované politické hnutí ANO. V letošních volbách to vypadá na další střídání. Po očividných selháních Andreje Babiše hraje prim koalice Pirátů s politickým hnutím STAN. Může další protestní formace u moci na rozdíl od politického hnutí ANO uspět?

Proměnných je mnoho. Stále nelze vyloučit, že vládu i po letošních volbách sestaví Andrej Babiš, a zdaleka to nemusí být pouze na jejím stávajícím půdorysu. Kromě toho nelze vyloučit, že i kdyby nezískala důvěru většiny poslanců, bude prezident Miloš Zeman její úřadování prodlužovat. Můžeme se dočkat nekonečně prodlužované hry, jejíž součástí budou rozličné tlaky, úplatky, podrazy a třeba i u nás spíše netradiční přestupy zákonodárců mezi poslaneckými kluby.

Záložní koalice a vládní profil

Vyjděme nicméně z toho, že Andrej Babiš nebude mít po podzimních volbách ani zdaleka většinu, a vládu tak bude moct složit stávající opozice zformovaná ve dvou předvolebních blocích: středově ukotvené alianci Pirátů a STAN a konzervativně orientované koalici SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Pak nutně půjde o vládu středo-pravicovou. Aniž bychom dopředu pracovali s další privatizací veřejných politik, což tady měla pravice celkem dlouho ve zvyku, nějak se tato základní definice příští vládě do jejích priorit jistě otiskne. Záležet přitom bude na počtu mandátů každé jednotlivé strany – to ovlivní nejen sestavu ministrů, ale také její programové těžiště.

Pokud bude ODS po volbách disponovat záložní většinou s politickým hnutím ANO a SPD, nemusí to sice hned znamenat, že s těmito subjekty začne vyjednávat. Zcela jistě toho ale využije při vyjednávání o nové vládě na půdorysu stávající demokratické opozice. Může si nárokovat oproti volebnímu výsledku o dost silnější zastoupení ve vládě, také programové těžiště vlády by bylo za takové konstelace vychýleno více doprava.

Především pro Piráty bude klíčové, zda se do Sněmovny dostanou sociální demokraté. Pokud ČSSD neuspěje, Piráti budou objektivně a bez ohledu na svůj faktický profil nejlevicovější formací ve Sněmovně. Což jistě bude problematizovat jejich pozici ve vládě. Zcela jinak tomu ale bude, pokud se sociální demokraté nakonec přece jen do Sněmovny dostanou. A to obzvlášť v situaci, kdy bude v dolní komoře existovat většina složená z ČSSD, Pirátů, Starostů a nezávislých, lidovců a TOP 09. Lze si totiž představit témata, na kterých se těchto pět stran shodne snadněji, než kterákoli z nich s ODS. Typicky třeba naše pozice k Evropské unii.

Případná existence jedné z těchto dvou většin přitom nemusí hned znamenat, že na jejich půdorysu vznikne vláda. Zcela jistě bude mít ale tato systémová logika zásadní dopad na profil případné vlády stran, které novináři označují za demokratickou opozici. A dopad bude mít tedy také na to, jak si v ní budou počínat Piráti a STAN, respektive jaký bude jejich manévrovací prostor. Ostatně není náhoda, že předseda Pirátů Ivan Bartoš v jednom z rozhovorů již avizoval, že pokud ČSSD uspěje, bude chtít také s ní o vládě vyjednávat.

O úspěchu či neúspěchu vlády stávající opozice ale pochopitelně nerozhodne pouze celková povolební konstelace a z ní vyplývající aritmetické většiny v dolní komoře, ale také vnitřní ustrojení jejích jednotlivých prvků. A tady platí, že největší neznámá jsou právě Piráti. Ostatně všechny ostatní čtyři subjekty, tj. ODS, lidovci, TOP 09 a také STAN, na rozdíl od nich s exekutivou již své zkušenosti mají. Legitimní otázka tedy zní, zda a do jaké míry jsou Piráti na novou roli v české politice připraveni.

Technokracie a transparentnost

Piráti jsou atypičtí v několika ohledech. Organizačně jde spíše o konfederaci čtrnácti krajských buněk, jejichž autonomie je oproti jiným stranám podstatně větší. Anebo jinak řečeno: O Pirátech v žádném případě nelze říct, že mají silně centralizovanou strukturu. Ilustrovat to lze třeba na vzniku kandidátek, o kterých rozhodují výhradně krajské buňky, a to vždy formou primárních voleb, do kterých se mohou přihlásit také lidé, kteří nejsou členy strany.

Další zásadní prvek vnitrostranického uspořádání je silný důraz na transparentnost a vnitrostranická referenda. Vedení strany tedy neprosadí nic, co mu neschválí členská základna, důsledná vnitrostranická demokracie se projevuje také v ochotě pořádat transparentní výběrová řízení na všechny myslitelné pozice, snad včetně ministrů. Pro Piráty je stejně jako obsah politiky důležitá také její forma. Svou politiku pojímají výrazně technokraticky s důrazem na transparentní a průhledné mechanismy, které nelze zpochybnit čímkoli, co by mohlo zavánět jakoukoli formální nespravedlností, korupcí či vzájemnými protislužbami.

Odtud také až do krajnosti dovedená metoda transparentního fungování strany včetně všem otevřeného Pirátského fóra, což je platforma, na které členové strany diskutují vše, co s jejich politikou nejen na centrální, ale také komunální úrovni souvisí. Což u mnohých pozorovatelů budí pochybnosti v tom smyslu, zda by přece jen nebylo aspoň občas vhodnější si některé věci vyříkat mimo zraky veřejnosti a teprve potom světu představit svou pozici, svůj postup, své návrhy nebo záměry. Stejně se to má s tzv. Pirátskou evidencí kontaktů a schůzek. I ta je přístupná naprosto každému, podle Pirátů to je jediná možná metoda, jak předejít či zamezit jakémukoli podezření z nekalého jednání a zákulisních her.

Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak toto vnitrostranické uspořádání ovlivní akceschopnost a jednotu strany, které se po čtyřech letech v opozici případně ujme vládní odpovědnosti. Lze si totiž vcelku snadno představit, kterak aliance především s pravicovou ODS trhá stranu na kusy. Na druhou stranu je fakt, že pokud jde o předsedu strany Ivana Bartoše, zatím dokázal dovnitř strany všechny své kroky s přehledem vysvětlit a také si je prosadit. Stejně jako před volbami v roce 2017 Pirátům naordinoval samostatný postup, když odmítl předvolební koalici se Zelenými s tím, že Piráti udělají nejméně deset procent bez nich, tak letos obhájil – a to opět s přehledem – ve vnitrostranickém referendum společný postup se Starosty a nezávislými s tím, že s nimi získají minimálně pětadvacet procent hlasů.

S tím vším souvisí ještě jedna podstatná okolnost – koaliční potenciál Pirátů. Především konkurence o nich mnohdy hovoří tak, že s nimi nejde vládnout. Jenže praxe se zatím jeví trochu jinak. Piráti se explicitně odmítají identifikovat v rámci pravo-levé osy, podle nich je překonaná. Pak to ale znamená – obzvlášť, když jejich identita vyrůstá z hodnot, jako jsou vnitrostranická demokracie, férové primární volby, otevřené hospodaření, případně digitalizace všeho –, že v podstatě mohou vládnout s každým, kdo jim zapadá do povolební strategie, kterou veřejnosti – a opět transparentně – vždy před volbami představují.

Právě proto jsou Piráti – aniž by zde nutně museli vyhrát volby – ve vedení devíti krajů a tří největších měst: v Ostravě vládnou s ANO a ODS, v Brně s ODS, ČSSD a lidovci proti ANO, v Praze poslali do opozice nejen ANO, ale i ODS. „Tak jako vždycky zveřejníme povolební strategii. Vždycky to tak bylo, a i teď je domluveno, že půjde o veřejný dokument. Takže to nebude o tom, co Bartoš bude říkat v televizních debatách, pokud tedy kvůli koronaviru vůbec budou. Černé na bílém to bude viset na našem webu, každý si to bude moct přečíst. A my se také touto povolební strategií budeme na rozdíl od jiných po volbách řídit,“ řekl mi k tomu Ivan Bartoš.

Kde na to vzít

Samotní Piráti tvrdí, že se na vládnutí systematicky připravují. A byť vědí, že jsou – pokud jde o exekutivu na vrcholné úrovni – jako jediná strana případné středo-pravé koalice bez jakékoli zkušenosti, věří si. „Jsme připravení líp než jakákoli jiná strana, která šla poprvé do vlády,“ řekl mi jeden z nich pod podmínkou, že neprozradím jeho jméno. Faktem je, že se například od Zelených poučili v tom, že do vládní koalice nevlezli ihned poté, co se poprvé dostali do dolní komory. Mají čtyřletou zkušenost s pobytem v opozici, což jim zcela jistě pomohlo k tomu, aby se ve vysoké politice zorientovali a nasbírali zkušenosti.

Zároveň platí, že nejde o stranu jednoho nebo dvou témat. A pokud s nimi mluvíte o tom, která ministerstva si troufají spravovat, nejčastěji zmiňují resort práce, finance nebo spravedlnost. Jejich předvolební program pro všechny resorty lze pracovně nazvat jako modernizaci země. A aniž bychom šli nyní do detailů, hlavní otázka zní, z čeho bude příští vláda takovou modernizaci platit. Obzvlášť pokud strany příští vládní koalice tvrdí, že se neobejdou bez něčeho na způsob konsolidace veřejných financí. A zatímco ostatní pravicové strany už teď avizují, že nepůjdou cestou zvyšování daní, prý si vystačí výhradně s osekáním veřejných výdajů, Pirátům je aspoň jasné, že je konsolidace veřejných rozpočtů nemyslitelná bez toho, aby příští vláda řešila také právě příjmovou stranu rozpočtu.

V programu toho ale v tomto ohledu příliš nemají. Důraz kladou leda tak na osekání daňových výjimek, zmiňují třeba přehodnocení nulových sazeb u některých kapitálových příjmů, řešit chtějí daňové ráje v Evropské unii nebo vykazování zisků podle země původu, pokud jde o nové daňové zdroje, slibují zdanění digitálních gigantů, zdanění těžby nerostných surovin a negativních externalit v oblasti životního prostředí, případně postupné zvýšení zdanění komerčních nemovitostí či zdanění prodeje konopí. Bude z toho zcela jistě ještě mrzení na mnoha stranách. Stav veřejných financí po Babišovi bude v tak otřesném stavu, že lze právě na tomto poli čekat největší konflikt. Skončit může dost dobře tak, že nám pravicová vláda bude už zase navzdory předvolebním slibům zvyšovat daně, přičemž lze realisticky očekávat, že půjde cestou, na kterou doplatí především ti dole. Pirátům ve vládě navzdory.

Vratislav Dostál (1976) je politický analytik a reportér, člen redakce Info.cz, předtím redaktor Deníku Referendum.

Obsah Listů 3/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Vratislav Dostál

Uspějí Piráti v příští vládě? Záležet nebude jenom na nich

Záložní koalice a vládní profil

Technokracie a transparentnost

Kde na to vzít

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu