Jazyk
Čeština má 7 pádů, co je takový zlatý průměr mezi jazyky s pouhými zbytky kdysi funkčních pádů (angličtina) a jazyky s desítkami pádů. U finštiny se uvádí 14, někdy 15 pádů, u maďarštiny 18–24. Dle Atlasu jazyků z r. 2007 byla dlouho za jazyk s nejvíce pády povaována tabasaránština (přes 40 pádů), kterou mluví obyvatelé jiního Dagestánu a severního Ázerbajdánu. V současnosti evidují jazykovědci nejvíce pádů u jiného jazyka nachsko-dagestánské rodiny, a sice u jazyka jménem tsez. Uvádí se 64–152 pádů (záleí na tom, jak pád definujeme). Člověka u takového čísla hned napadají dvě otázky:
1. Jak se někdo můe takový jazyk naučit? 2. K čemu kdo potřebuje tolik pádů?
Na první dotaz odpovědět nedokáu. Učíval jsem se maďarsky a zjistil, e je to překvapivě jednoduché, protoe takový maďarský pád, to je něco úplně jiného ne ten český. Je to dáno tím, e mnoho maďarských pádů přejímá funkce našich předloek, např. slovo házban je sloeno z kmene ház (dům) a přípony -ban (v, uvnitř). Tento pád, který reprezentují přípony -ban/-ben, se nazývá inessiv. V češtině pro vyjádření tého potřebujete hned o několik mozkových aktivit více: 1. vybrat předloku: v; 2. rozhodnout, s jakým pádem se předloka pojí: zde 6. pád, lokál; 3. zvolit správnou koncovku lokálu podle podstatného jména (a e jich máme: pán-OVI, hrad-U, les-E, restaurac-I ).
K druhé otázce: K čemu potřebují některé jazyky tolik pádů? Protoe kadý pád reprezentuje nějaký význam nebo funkci. Celá řada pádů jsou pády lokální: na otázku kde? můeme odpovědět: házban (v domě), házon (na domě), háznál (u domu), na otázku kam? odpovíme házba (do domu), házra (na dům) nebo házhoz (k domu), na otázku odkud? zase házból (z domu), házról (z domu, z povrchu) nebo háztól (od domu). A 9 pádů je na světě.
Protoe ale existuje tolik významů a v češtině máme pádů relativně málo, kadý jeden český pád musí být nutně multifunkční. Třeba takový 2. pád (genitiv) má celou řadu významů. Část z nich je tvořena společně s předlokou, např. od domu, z domu, do domu atd. Ale i čisté bezpředlokové genitivy jsou mnohoznačné, co působí nejasnosti. Bonus pro lingvisty: Kadý význam genitivu má v lingvistice své pojmenování. Podívejme se např. na slovní spojení jezení hada. Genitiv můe vyjadřovat konatele = had je ten, který jí – řekněme třeba myš (genitivus subiectivus). Had můe být ale také jeden někým jiným, např. ve větě: Jezení hada mi působí zaívací potíe (genitivus obiectivus). Genitivem můeme ale také vyjádřit něco, co někomu patří, tedy e tahle myš je hadovo jezení (jídlo hada = genitivus possessivus). Co si pak máme představit, kdy čteme v diplomové práci jedné nejmenované studentky Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně kapitolu s názvem Kontrola mediální konzumace dětí ze strany rodičů? Kdo nebo co koho nebo co konzumuje?
Aby to ale nebylo tak jednoduché, máme v češtině ještě jeden větší zádrhel: Jedna koncovka můe reprezentovat hned několik pádů daného podstatného jména. Slovo hada můe být jak genitiv, tak pád 4., akuzativ (vidím hada, pro hada), a tak musíme podle kontextu hádat, o který pád se jedná i o který jeho význam. A na to bychom měli myslet, i kdy věty tvoříme. Ne nadarmo se říká, e by si po sobě měl člověk kadý text pozorně přečíst. A to nejlépe s časovým odstupem, příp. si nechat text přečíst ještě jedním párem dalších očí, aby pak nevznikaly titulky jako: Známého Brada Pitta našli mrtvého: Umělec (52) se měl doznat k vradě partnerky a pak skoncovat se ivotem. (super.cz, 24. července 2020). Brada Pitta můe toti znamenat koho, co, a nejedna Bradova fanynka omdlévá, i kdy později objeví, e Brad ije. A nejen on. I Halle Berryová je naivu, i kdy: Filmová parťačka Halle Berry prohrála boj s rakovinou. Bylo jí 53 let. (super.cz, 8. prosince 2020) Skloňujte, pokud můete. Chráníte ivoty.
I tvar měsíce můe být genitiv, ale také 1./4. pád mnoného čísla, a tak opět vznikají kuriozní interpretace: ena měsíce týrala partnera. Spal na chodbě a musel plnit rozkazy. (idnes.cz, 18. října 2017) e to má zrovna ena měsíce zapotřebí.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.