Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 2 > Viktor Tichák: Genitivní záludnosti

Jazyk

Viktor Tichák

Genitivní záludnosti

Čeština má 7 pádů, což je takový zlatý průměr mezi jazyky s pouhými zbytky kdysi funkčních pádů (angličtina) a jazyky s desítkami pádů. U finštiny se uvádí 14, někdy 15 pádů, u maďarštiny 18–24. Dle Atlasu jazyků z r. 2007 byla dlouho za jazyk s nejvíce pády považována tabasaránština (přes 40 pádů), kterou mluví obyvatelé jižního Dagestánu a severního Ázerbajdžánu. V současnosti evidují jazykovědci nejvíce pádů u jiného jazyka nachsko-dagestánské rodiny, a sice u jazyka jménem tsez. Uvádí se 64–152 pádů (záleží na tom, jak pád definujeme). Člověka u takového čísla hned napadají dvě otázky:

1. Jak se někdo může takový jazyk naučit? 2. K čemu kdo potřebuje tolik pádů?

Na první dotaz odpovědět nedokážu. Učíval jsem se maďarsky a zjistil, že je to překvapivě jednoduché, protože takový maďarský pád, to je něco úplně jiného než ten český. Je to dáno tím, že mnoho maďarských pádů přejímá funkce našich předložek, např. slovo házban je složeno z kmene ház (dům) a přípony -ban (v, uvnitř). Tento pád, který reprezentují přípony -ban/-ben, se nazývá inessiv. V češtině pro vyjádření téhož potřebujete hned o několik mozkových aktivit více: 1. vybrat předložku: v; 2. rozhodnout, s jakým pádem se předložka pojí: zde 6. pád, lokál; 3. zvolit správnou koncovku lokálu podle podstatného jména (a že jich máme: pán-OVI, hrad-U, les-E, restaurac-I…).

K druhé otázce: K čemu potřebují některé jazyky tolik pádů? Protože každý pád reprezentuje nějaký význam nebo funkci. Celá řada pádů jsou pády lokální: na otázku kde? můžeme odpovědět: házban (v domě), házon (na domě), háznál (u domu), na otázku kam? odpovíme házba (do domu), házra (na dům) nebo házhoz (k domu), na otázku odkud? zase házból (z domu), házról (z domu, z povrchu) nebo háztól (od domu). A 9 pádů je na světě.

Protože ale existuje tolik významů a v češtině máme pádů relativně málo, každý jeden český pád musí být nutně multifunkční. Třeba takový 2. pád (genitiv) má celou řadu významů. Část z nich je tvořena společně s předložkou, např. od domu, z domu, do domu atd. Ale i čisté bezpředložkové genitivy jsou mnohoznačné, což působí nejasnosti. Bonus pro lingvisty: Každý význam genitivu má v lingvistice své pojmenování. Podívejme se např. na slovní spojení jezení hada. Genitiv může vyjadřovat konatele = had je ten, který jí – řekněme třeba myš (genitivus subiectivus). Had může být ale také jeden někým jiným, např. ve větě: Jezení hada mi působí zažívací potíže (genitivus obiectivus). Genitivem můžeme ale také vyjádřit něco, co někomu patří, tedy že tahle myš je hadovo jezení (jídlo hada = genitivus possessivus). Co si pak máme představit, když čteme v diplomové práci jedné nejmenované studentky Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity v Brně kapitolu s názvem Kontrola mediální konzumace dětí ze strany rodičů? Kdo nebo co koho nebo co konzumuje?

Aby to ale nebylo tak jednoduché, máme v češtině ještě jeden větší zádrhel: Jedna koncovka může reprezentovat hned několik pádů daného podstatného jména. Slovo hada může být jak genitiv, tak pád 4., akuzativ (vidím hada, pro hada), a tak musíme podle kontextu hádat, o který pád se jedná i o který jeho význam. A na to bychom měli myslet, i když věty tvoříme. Ne nadarmo se říká, že by si po sobě měl člověk každý text pozorně přečíst. A to nejlépe s časovým odstupem, příp. si nechat text přečíst ještě jedním párem dalších očí, aby pak nevznikaly titulky jako: „Známého Brada Pitta našli mrtvého: Umělec (52) se měl doznat k vraždě partnerky a pak skoncovat se životem.“ (super.cz, 24. července 2020). Brada Pitta může totiž znamenat koho, co, a nejedna Bradova fanynka omdlévá, i když později objeví, že Brad žije. A nejen on. I Halle Berryová je naživu, i když: „Filmová parťačka Halle Berry prohrála boj s rakovinou. Bylo jí 53 let.“ (super.cz, 8. prosince 2020) Skloňujte, pokud můžete. Chráníte životy.

I tvar měsíce může být genitiv, ale také 1./4. pád množného čísla, a tak opět vznikají kuriozní interpretace: „Žena měsíce týrala partnera. Spal na chodbě a musel plnit rozkazy.“ (idnes.cz, 18. října 2017) Že to má zrovna žena měsíce zapotřebí.

Viktor Tichák

Obsah Listů 2/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.