Jan Matys

Dělá vojna z kluků chlapy?

Nedávno jsem poslouchal na stanici Český rozhlas Plus komentáře týkající se kulturního dění v minulém roce. První byl věnován nedávno zesnulému činovníku Junáka, který svoje mládí charakterizoval slovy: Jestřáb ze mě udělal chlapce a vojna chlapa. Autorka komentáře nad tím vyslovila údiv: že prý za posledních 50 let armáda odvedené chlapce šikanovala a mrzačila..

Byl jsem na vojně jako tzv. absolvent na jeden rok; nastupoval jsem 1. srpna 1968 k Výzkumnému středisku v Brně. Během 20 svobodných dní jsem si užil řadu různých aktivit: plavání, nohejbal, návštěvu opery, bramborovou brigádu, muzicírování (měl jsem s sebou violu), a také noční monitorování (včetně měření úrovně radioaktivity) a pobyt v zamořeném krytu.

Po 21. srpnu jsme nesměli ven, dívali jsme se skrz plot, co se venku děje. Posléze jsme už mohli do města; když jsem jel trolejbusem, jeden člověk mě chtěl lynčovat, že jsme nebojovali.

V září jsem byl převelen do Prahy, kde jsem se stal učitelem na katedře vojenské přípravy Vysoké školy chemicko-technologické. Pod vedením zkušených velitelů jsem se pustil do pedagogické činnosti, která mně docela vyhovovala, ač jsem neměl k vojně žádný vztah. Můj otec byl pacifista a nikdy v armádě nebyl. Studenti měli k „vojáčkování“ skoro příkladný vztah: předávali si velení apod. Sám jsem se od nich nakazil a „zazelenal“. Se studenty jsem absolvoval i letní soustředění v Liberci. S aktivními běžci jsem si zatrénoval v Jizerských horách. Zimní prázdniny jsem absolvoval „na zkušené“ u chemického pluku v Liberci. Tam jsem navštěvoval svého prastrýce Jiřího Šímu, bratra malíře Josefa Šímy, který u nás kdysi bydlel.

Když jsem přešel do civilu, nastoupil jsem jako stipendista do Ústavu makromolekulární chemie ČSAV na Petřinách. Finančně jsem na tom byl hůř než na vojně; plat byl sice větší než žold, ale zmizely rozličné slevy (např. poloviční jízdné). Později jsem byl několikrát povolán na cvičení, naposledy v létě 1983 do Topolčan. Tehdy byl svět skoro ve válce. Rusové sestřelili jihokorejské letadlo a z obou stran byly v pohotovosti rakety s plochou dráhou letu (SS20 a Pershingy). Dolet za 20 minut; později byly tyto rakety na základě dohody odstraněny.

Armáda vybudovaná po válce mohla navázat na slavné tradice čs. legií a odboje; po komunistickém puči byla řada důstojníků propuštěna, někteří dokonce uvězněni, a na jejich místa byli na základě paragrafu povoláni vysokoškoláci, nejčastěji učitelé. Byli povoláni na deset let, někteří zůstali. Armáda byla čistkami jistě zeslabena, ale nějaký bojový duch tu zůstal. Po sovětské invazi nastaly další prověrky a armáda se zbavila základního důstojnického kádru – duch armády se postupně vytratil...

Pokud jde o šikanu, osobně jsem ji v armádě nikdy nezažil, nejvýš se o ní povídalo.

Ing. Jan Matys, Davle-Sloup

Obsah Listů 2/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Matys

Dělá vojna z kluků chlapy?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu