Antonín Rašek

Vojenský rozpočet po třiceti letech

Ministr obrany Luboš Dobrovský mne kdysi za sebe poslal do branného výboru obhajovat vojenský rozpočet na rok 1991. Poslanec Miloš Zeman tam navrhoval snížit jej o miliardu. Nebyl by to problém, představoval 37 miliard Kčs, ale očekávala se o tom diskuse. Přihlásil se ovšem jeden velmi starý slovenský poslanec a navrhl o miliardu rozpočet armádě zvýšit. Nastala bizarní situace, nebylo o čem jednat. Kdyby se na jednání překvapivě nedostavil ministr Dobrovský a nedostal se do sporu s olympijským vítězem plukovníkem Josefem Odložilem. Když už byl ministr trochu v úzkých, zeptal se: – Co tady vlastně, pane plukovníku, děláte? Odložil zrozpačitěl. – Do kdy máte zaměstnání? – Do půl čtvrté.– Bylo půl druhé a ministr ho poslal zpátky do práce.

Prezident Miloš Zeman koncem loňského roku přišel už po několikáté do Poslanecké sněmovny zaštítit státní rozpočet na rok 2021. KSČM a SPD požadovaly, aby se výdaje na armádu snížily o deset miliard korun. Jinak státní rozpočet na rok 2021 nepodpoří. Výdaje resortu obrany mají činit 85,4 miliardy Kč, o třináct miliard více než v roce 2020. Požadavek komunistů a okamurovců by zvýšení téměř anuloval, a tím oddálil přiblížení se standardu NATO, tedy dvou procent HDP. Obě politické strany návrh zdůvodňovaly existující tíživou finanční situací státu. Komunisté chtěli čerpání financí pro armádu podle poslance Jiřího Dolejše jen oddálit. Předseda KSČM Vojtěch Filip řekl: „My nevidíme důvody pro některé armádní nákupy, které se netýkají ochrany českých občanů.“ O téma vyhrocené diskuse bylo postaráno.

Jak se těmto sporům o vojenský rozpočet vyhnout? K roli armády hovořil v televizním pořadu ministr obrany Lubomír Metnar a dva bývalí náčelníci generálního štábu armádní generálové Jiří Šedivý a Petr Pavel. Nelze popřít, že naši vojáci svou prací v kritických situacích za povodní a nyní v pandemii pomáhají zvýšit prestiž armády a tím i snáze prosadit vojenský rozpočet. Ale to přispívá jen zčásti. Zdaleka nejde jen o tuto vnitřní funkci armády, ba ani o boj proti terorismu a účast v zahraničních misích. Političtí a vojenští činitelé odpovědní za bezpečnost a obranu státu by měli přesvědčivěji argumentovat, proč je nutné na armádu vynaložit navrhované finance. A to především v zájmu obrany teritoria naší republiky. Mělo by výrazněji zaznít, že modernizace je pro rychlý vývoj zbraňových systémů, bohužel někdy i mnohonásobně dražších, objektivně nutná, protože jsme se v ní ve srovnání s jinými zeměmi opozdili. Tak to přiznal i Lubomír Metnar.

Nakonec to dopadlo pro naši zemi typicky: rozpočet armády byl o deset miliard zkrácen, aby se tato částka po novém roce do kasy armády vrátila.

Antonín Rašek

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Vojenský rozpočet po třiceti letech

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu