Petr Kolman

Zpravodajské služby reformovat

Veřejnost má o práci zpravodajských služeb leckdy přehnaně zkreslené, až romantické představy. Realita je však šedivější, a často má vlastní práce blíže ke kancelářské rutině než k vylomeninám a dobrodružstvím Jamese Bonda. Připomeňme, že nyní má Česká republika tři zpravodajské služby, kterými jsou Bezpečnostní informační službu (BIS, civilní kontrarozvědka), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, civilní výzvědná služba) a Vojenské zpravodajství (VZ, vojenská zpravodajská služba zahrnující jak rozvědnou, tak i protivýzvědnou součást).

Zejména BIS se v posledním čase těší pozornosti prezidenta Zemana a médií. Koneckonců, aby hlava státu na dálku hrozila řediteli civilní kontrarozvědky kompromitující složkou, to tu ještě nebylo. Mimo jiné je to velice znepokojivý signál do zahraničí. O označení našich domácích zpravodajců za čučkaře zde raději nebudu ani psát.

Jako právník mám k současnému pojetí zpravodajských služeb dvě systémové výhrady. A obě cílí do sektoru civilních služeb. Ale pozor, nikoliv k BIS, ale k (mediálně) opomíjenému ÚZSI. Za prvé – důležitým legislativním deficitem je, že zatímco jak Vojenské zpravodajství, tak BIS mají své vlastní speciální zákony, naše civilní rozvědka ÚZSI se musí spokojit s pár paragrafy v generálním zákonu o Zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.). Čtenář(ka) si teď možná řekne: no tak chybí nějaký zákon, to je toho, chleba levnější nebude. Nicméně ona legislativní nedůslednost se zrcadlí v podivném institucionálním pojetí ÚZSI.

A za druhé – dávejte, prosím pozor – naše vnější (zahraniční) civilní rozvědka (UZSI) je dnes podřízená resortu pro vnitřní záležitosti státu, tedy ministerstvu vnitra. A naopak BIS, která operuje (kontrarozvědně) z povahy své činnosti ve vnitru naší republiky, „vnitru“ podřízena není. Dává vám to smysl? Samozřejmě, tato nelogická disharmonie je důsledkem nějakých historických kompetenčních peripetií, nicméně dvacet sedm let po vzniku státu by si věc zasloužila řádné a systémové vyřešení. ÚZSI si konečně zaslouží vlastní zákon, a hlavně by se, stejně jako BIS, měla stát samostatnou, relativně nezávislou složkou, nikoliv „vazalem“ ministerstva vnitra. A když už by jako zahraniční rozvědka měla být někomu funkčně podřízena, tak rozhodně Ministerstvu zahraničí.

Na závěr si dovolím otázku: nebylo by v budoucnu namístě zahájit vážnou diskusi o sloučení obou civilních služeb (rozvědka ÚZSI i kontrarozvědka BIS), stejně jako tajných služeb vojenských, do jednoho subjektu?

Petr Kolman

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Zpravodajské služby reformovat

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu