Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné

• Hlavní stránka
• Aktuální číslo
• Archiv
• Autoři
• Fotografie
• Pelikán
• Česko-slovenské Mosty
• Předplatné
• Prodejci
• Ohlasy
• Odkazy
• O Listech / O Listach / Über Listy
• Tiráž a kontakty

Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 1 > Veronika Oplatalová: Noam Chomsky na Hané

Album

Veronika Opletalová

Noam Chomsky na Hané

Motiv vstupenky na olomouckou přednášku Noama Chomského 4. 6. 2014; zdroj: www.chomsky.upol.cz

„Let’s go to the big issue and that is anarchism,“ řekl jeden ze tří moderátorů besedy a celý sál olomouckého kina Metropol s napětím čekal, jak Noam Chomsky zareaguje. Do té doby probíhal zahřívací rozhovor o roli intelektuálů v současné společnosti a o špehovacích praktikách Američanů. Polovina lidí v sále měla VIP vstupenky s hlavou Chomského v barvách loga Univerzity Palackého a všichni si byli vědomi toho, že je to významná událost. Celý zážitkový balíček „Chomsky poprvé v ČR“ (2.–6. 6. 2014) se neomezoval na Hanou, byť pozvání vyšlo z olomoucké Katedry anglistiky a amerikanistiky. Nejdřív se filozof a „Einstein moderní lingvistiky“ zastavil v Praze, kde přednášel na AVČR, převzal medaili De scientia et humanitate optime meritis a samozřejmě vystoupil v televizi.

Proč na událost starou téměř sedm let vzpomínám? Nejen kvůli aktuálnímu dění za mořem (nyní dvaadevadesátiletý Chomsky patří k podporovatelům Bidena), ale též kvůli místní „konstantě“. Během Chomského návštěvy mě zaujaly reakční polohy, které v našich zeměpisných šířkách jdou tak často ruku v ruce: fascinace a zároveň opovrhování autoritou (v rámci sebeinscenačního programu „čím víc ponížím autoritu, tím víc vyzdvihnu sebe“): „zkrachovalý politik“, „poskok placený z Ruska“ vs. „nebojácný kritik“, „nejvlivnější vědec současnosti“. Jeden fanoušek-blogger napsal, že Chomsky je osobnost, jaké se rodí ani ne jednou za sto let. V té souvislosti mě napadá, že Olomouc zažila o sto let dříve podobný event. Roku 1913 tu přednesl (tenkrát) kontroverzní vídeňský architekt Adolf Loos přednášku „Vom Stehen, Gehen, Sitzen, Schlafen, Essen und Trinken“. Publikem Společnosti přátel umění byla přijata příznivě, jak ukazuje dobová recenze z deníku Mährisches Tagblatt: „Loos zná kouzelné slůvko. Je jím kategorický imperativ: ‚Buďte lidmi současnosti, Vy, – lidé minulosti! Žijte Vaši dobu, ne dobu Vašich dědů!‘ […] [A]rgumentuje takto: My, lidé 20. století, my stojíme, chodíme, ležíme, spíme, jíme a pijeme jako v osmnáctém století. Naše kultura není jen atavismem, ale i anachronismem.“

Let’s go to the big issue and that is anachronism…