Knihy | Listy

Knihy 1/2021

Uvnitř. Průvodce hlubinami mozku

– Tři Portugalky, dvě osvětové publicistky a jednu malířku, uchvátil pokrok neurověd natolik, že podle vlastních slov „přečetly spoustu článků a knih“ a pak se pokusily (s pomocí několika odborných poradců) své uchvácení sdělit co nejširšímu kruhu čtenářů každého věku od deseti let. Troufám si říci, že výsledek předstihuje všechna očekávání: prostými slovy nám přiblížily ten neúžasnější útvar, o jakém ve vesmíru víme. Čtenář každého věku a vzdělání si uvědomí, jaký zázrak nosíme v hlavě, co jsme se o něm díky vědě dověděli a co dosud nevíme. Věcná data (86 miliard neuronů v 1300 gramech hmoty) se prolínají s hlubokými filozofickými problémy (Vědomí, kde jsi? A kde nejsi?). Čtenář je vtažen do putování mozkem otázkami a úkoly (Prozkoumej své sny. Představ si, že můžeš změnit tělo). Vynalézavé ilustrace nejenom usnadňují pochopení textu, ale přinášejí navíc radost.

V textu se našlo místo i pro specifiku mozků zvířat (Sloni jako lidé si mezi sebou vytvářejí citová pouta a jsou empatičtí), prehistorii dnešních neurověd (Aristotelés považoval mozek za pouhý článek chladicího systému, který měl chladit naše ohnivé srdce) a zejména pro nenásilně a soustavně zapojovanou psychoterapii (Budeš svobodnější, pokud nebudeš žít v obležení nadbytečných technologií. Zkus to). Nakonec nám autorky řeknou, co je při práci na knize nejvíce nadchlo a překvapilo, a seznámí nás s tím, jak se k výzkumu mozku dostali jejich poradci.

Nepochybuji o tom, že čtenář zatouží se poučit po mozku i odjinud, ale sáhne také po další knize autorek pod názvem Venku, která u nás loni vyšla.

Isabel Minhós Martins, Maria Manuel Pedrosa, Madalena Matoso: Uvnitř. Průvodce hlubinami mozku, z portugalštiny přeložila Barbora Müllerová, Baobab, Praha 2019, 366 s.

-jn-

Čas změny. Moravský a slezský venkov od zrušení poddanství po Velkou válku

– Polovina devatenáctého století byla milníkem pro národní diferenciaci obyvatelstva v českých zemích i rozvoj moderní politiky. Oba motivy procházejí stránkami knihy, která se regionálně soustředí na jedenáct vybraných okresů na Moravě a v rakouském Slezsku. Skupina autorů zjišťuje, že venkovské obyvatelstvo vstupovalo do sledovaného období s vlastním sebepojetím, skrze které interpretovalo přicházející modernizační impulsy ať už organizační (zvyšování výnosů, možnost žádat o náhrady škod anebo půjčky), národní anebo politické. Jsou si přitom vědomi, a sami to formulují, že prameny k výzkumu jsou k dispozici takřka výhradně pro vesnickou elitu – učitele, faráře, úředníky velkostatků. Zvlášť zmiňují slabou dostupnost pramenů pro polsky hovořící oblasti Slezska.

Přes jazykovou odlišnost ovšem, píší autoři, „principy národnosti a občanství jako koncepty individuální a společenské identity získávají u většiny venkovanů na významu až po překování izolace venkovských společenství“, k čemuž došlo jak díky rozvoji komunikací, tak modernizačním opatřením státu. Díky sbližování měst a venkova pronikaly na venkov také nové politické proudy, mj. sociální demokracie díky tomu, že lidé z venkova chodili pracovat do městských továren. Takže lze koncem devatenáctého století popsat konflikt mezi dělící „konzervativně katolický a pokrokářský tábor,“ do kterého patřili právě i sociální demokraté. „Jeho jádrem byl,“ píší autoři, „hodnotový nesoulad mezi zastánci sekularizace vzdělání, výchovy a společnosti celkově a zastánci náboženských hodnot a normativní role institucionální církve.“

Pavel Cibulka, Pavel Kladiwa, Andrea Pokludová, Petr Popelka, Milan Řepa: Čas změny. Moravský a slezský venkov od zrušení poddanství po Velkou válku, Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Praha 2021, 421 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Uvnitř. Průvodce hlubinami mozku

Čas změny. Moravský a slezský venkov od zrušení poddanství po Velkou válku

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu