Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2021 > Číslo 1 > Patrik Eichler: Motivy dnešní krize

Patrik Eichler

Motivy dnešní krize

Transatlantické vztahy a jaderné odzbrojení, investiční spojenectví všech úrovní státu k překonání hospodářské krize spojené s koronavirem, spravedlivé zdanění mezinárodních korporací a nutkavá potřeba kvalitního plánování jsou motivy, které si pro letošní předvolební rok zformulovali poslanci sociální demokracie v německém Spolkovém sněmu.

Psaní „pozičních dokumentů“ je běžnou praxí státní správy, zvláště pokud je třeba vyjednávat s unijní administrativou. V české politice se dokumenty formulující vlastní stanoviska k obecnějším tématům mimo období psaní politických programů nepřipravují. Zdejší politika na to nemá potřebné kapacity ani návyk.

Poslanecký klub Sociálně demokratické strany Německa (SPD) ve Spolkovém sněmu jen během ledna takových „pozičních dokumentů“ vydal pět. Věnuje se v nich nové podobě transatlantických vztahů, politice bydlení, podobám solidarity během koronavirové pandemie, chovu zvířat a hlavním tématům pro předvolební rok.

Právě posledně zmíněný dokument Budoucnost se rodí ze solidarity dává nahlédnout témata a přístupy, s jakými bude v letošním roce pracovat progresivní politika u našich západních sousedů. Po obecném konstatování trvající pandemie koronaviru, připomenutí, že i další týdny budou Němci žít za značných omezení, a vyjádření naděje, že začátek očkování dává šanci na zvládnutí pandemie v letošním roce, kladou němečtí politici na první místo svého zájmu obnovu transatlantických vztahů a politiku odzbrojení.

Ještě před inaugurací Joea Bidena vyzývají Spojené státy k urychlenému jednání o pokračování mezitím již prodloužené smlouvy Nový START a dohody o otevřeném nebi stejně jako o aktivním plnění povinností předpokládaných Smlouvou o nešíření jaderných zbraní.

Pro české publikum může být tento motiv zajímavý přinejmenším proto, že poslední smlouva START byla podepsána v Praze při jednání Dmitrije Medveděva a Baracka Obamy v dubnu 2010. Na místě je ale také připomenout si vytrvalost, s jakou německá levice stojí na pozicích mezinárodní mírové politiky a odmítá třeba závazek vydávat dvě procenta HDP na zbrojení mj. s odkazem na to, co by na zdvojnásobení vojenské síly Německa řekli jeho sousedé.

Zarazit nás má ale i samozřejmost, s jakou na první místo svého politického zájmu němečtí politici kladou transatlantické vztahy. Úzkou spolupráci mezi USA a EU podle nich vyžaduje nejen akutní pandemická krize a krize klimatická, ale i témata obnovitelné energie a udržitelné dopravy, obchodní politiky, vyhýbání se daním a zvládnutí regulace digitálních monopolů.

Potřebujeme plánovat

Když hovoří o pandemii, chválí autoři dokumentu německé občany za dodržování fyzického odstupu nebo zvládnutí digitální podoby řady setkání, zdůrazňují také pocit vzájemné závislosti, kterou si Němci mohli během pandemie uvědomit. Politickým tématem pro ně ale je utvoření Spolkového zdravotního úřadu, který by měl ve federálním státu i praktické kompetence k řízení struktur veřejného zdravotnictví.

Podle autorů dokumentu Budoucnost se rodí ze solidarity je základem hospodářské síly Německa jeho průmysl, kvalifikovaní zaměstnanci, velký počet malých a středních podniků a dobře zavedená podoba sociálního dialogu, kterou je třeba udržet. Autoři textu odmítají hlasy volající po likvidaci sociálního státu a naopak slibují investice do digitalizace škol, udržitelné dopravy, obnovitelných zdrojů energie, technologie budoucnosti a budoucnosti práce.

„Investiční spojenectví“ spolkové vlády, spolkových zemí a obcí a měst se podle poslanců SPD má orientovat na společné cíle. Autoři se hlásí k evropskému fondu obnovy jako dílu sociálně demokratické ministra financí a kandidáta na spolkového kancléře Olafa Scholzeho (viz Listy 5/2020) a jeho francouzského protějšku Bruna Le Maire a avizují svou vůli ustavit evropskou iniciativu pro sociální soudržnost, která kromě jiného stanoví pravidla evropské minimální mzdy (viz Listy 3/2020) a evropského pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Budoucnost hospodářství chtějí poslanci SPD stavět na inovacích, mj. pokud jde o vývoj vodíkových motorů a nanotechnologie. Významný pro českou debatu je ale akcent na potřebu plánování, bez kterého se investice do udržitelné infrastruktury nepodaří zvládnout. „Abychom úspěšně zvládli nezbytné investice do udržitelné infrastruktury, musíme důkladně analyzovat plánovací procedury a procesy,“ píší autoři v dokumentu a dodávají: „Hlavní překážkou rychlejšího plánování jsou kvalifikovaní kancelářští pracovníci na všech úrovních.“

Digitální daň i bez konsensu

Poslanci SPD berou jako fakt proměnu světa práce – zánik některých a vznik nových profesí – důraz ale kladou na ochranu pracujících kolektivními smlouvami a omezení množství smluv uzavíraných na dobu určitou. OSVČ podle nich mají mít nárok na účast v důchodovém systému. Zkušenost pečujících profesí během koronavirové pandemie podle dokumentu vede k nutnosti zajistit zákonem celodenní péči o děti na základních školách. Příjem musí podle autorů dokumentu stačit na živobytí, a proto požadují zvýšení minimální mzdy na nejméně 12 eur za hodinu.

S novou americkou administrativou si němečtí sociální demokraté spojují také naději na minimální zdanění nadnárodních korporací a spravedlivou digitální daň. Kdyby k tomu ale nedošlo v následujících měsících, musí Evropa zavést evropskou digitální daň, a to buď v rámci EU, anebo iniciativou skupiny států.

Jenom silný fungující stát může zajistit ochranu před nebezpečím a násilím a zároveň zajistit sociální zabezpečení. K jeho uchování a uchování demokracie jsou potřeba daňové příjmy, veřejné služby i mnohostranná mezinárodní spolupráce. Hmatatelným novým nebezpečím tu jsou internetová nenávist, mj. zveřejňování seznamů nepřátel s adresami, anebo lobbing, jehož vliv na legislativní proces není zdokumentovaný. Proto je podle poslanců Sociálně demokratické strany Německa potřeba také stíhat internetovou kriminalitu a zřídit registr lobbistů při Spolkovém sněmu a vládě.

Patrik Eichler

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.