Martin Burian

... a všichni, kdo v Rakousku žijí

Již řadu týdnů apeluje katolická církev v čele s předsedou Rakouské biskupské konference arcibiskupem Franzem Lacknerem na vládu. Vyzývá ji k lidskosti a větší vstřícnosti vůči uprchlíkům. Nejde jí o rozvíření azylové debaty, chce pouze přispět k ukončení humanitární katastrofy, která se děje takříkajíc za humny. Nabádá jmenovitě lidovecké politiky kancléře Sebastiana Kurze a ministra vnitra Karla Nehammera, aby schválili přijetí minimálně stovky rodin z těch, které momentálně přežívají v otřesných podmínkách na řeckém území. Innsbrucký biskup Hermann Gletter osobně navštívil neblaze proslulý uprchlický stanový tábor na ostrově Lesbos. Posléze referoval, mimo jiné i ve veřejnoprávní televizi ORF, o nelidské situaci běženců na území Evropské unie. Tvrdí, že takzvaná pomoc na místě, kterou dle mého názoru lidovečtí politici uspokojují a konejší bývalé voliče Svobodných, nestačí. Věřící sdružení v organizaci Ekumenické fórum křesťanských církví ve Štýrsku se v otevřeném dopise obracejí na kancléře s žádostí, aby umožnil činnost humanitárních organizací. Rád zde uvádím jeden konkrétní příklad občanské solidarity, a to z okresu Weiz. Církví spoluzaložený spolek nabízí útočiště pěti rodinám s uprchlickým statutem. Biskupská konference se ve shodě s papežem Františkem vyslovuje pro spolupráci bez ohledu na kulturní, náboženské, zeměpisné, etické a politické hranice. Obhajoba lidských práv patří dle jejich názoru k trvalému pracovnímu úkolu.

Přední rakouští politici často zahajují své projevy oslovením Vážené Rakušanky, vážení Rakušané a všichni, kdo v Rakousku žijí! Tuto formu, která se v poslední době ujala, považuji za velmi zdařilou.

***

Protipandemická vládní opatření procházejí parlamentním hlasováním víceméně hladce. Lze říci, že došlo k jistému sblížení kancléře Sebastiana Kurze s opozicí, především s nejsilnějšími Socialisty. Kancléř si pravděpodobně uvědomil, že v současné situaci vstřícně naladěnou a spolupracující opozici k vládnutí potřebuje. Totéž se týká i takzvaných sociálních partnerů, například odborů a hospodářské či zaměstnanecké komory. Opoziční strany s výjimkou Svobodných vládu v jejím počínání podporují. Předsedkyně sociálnědemokratické strany lékařka Joy Pamela Rendi-Wagner chce po kancléři, aby neuváděl termín ukončení výjimečného stavu. Vzbuzování falešných nadějí jí připadá nevhodné. Zmírnění, případně ukončení epidemiologických opatření závisí pouze na počtu nakažených a na ničem jiném. Požaduje také okamžité zrychlení očkování obyvatelstva. I přes mnohé výhrady k vládnímu programu ho Socialisté nechtějí blokovat a stát se tak zodpovědnými za zhoršení již tak značně napjaté situace. Podobně jedná i další opoziční strana NEOS. Této nejmladší parlamentní straně, zastávající liberální postoje, se zejména nelíbí uzavření škol a obchodů. Při posledních parlamentních volbách byli jediní, kteří se odvážili propagovat přeměnu Evropské unie v evropský stát, tvořený jednotlivými spolkovými republikami.

Že kovidová krize krutě postihuje mnohé spoluobčany, není nutné československému čtenáři připomínat. Mnoho občanů s vládními opatřeními nesouhlasí, mnozí se cítí být zahnáni do kouta. Jedenáctého ledna letošního roku majitelce jedné kavárny „bouchly saze“ a navzdory všem zákazům ve čtyři hodiny odpoledne otevřela dveře svého podniku hostům. O její akci referovaly mnohé sdělovací prostředky včetně veřejnoprávní televize ORF. Jednapadesátiletá matka samoživitelka se dle vlastních slov ocitla v situaci, kdy takzvaně neví kudy kam. Státní podporu obdržela. Vzhledem k okolnosti, že kavárnu v historickém centru Lince provozuje teprve krátce, jednalo se o částku k nedostatečnou. Odezvou svého činu byla sama překvapena. Na oznámení, že se rozhodla kavárnu opět otevřít, reagovaly stovky lidí přáním její podnik navštívit. Půl hodiny po otevření kavárny nastoupilo „na plac“ dvacet pět policistů. Majitelka může přijít o licenci, a navíc jí hrozí pokuta ve výši třiceti tisíc eur. Každého z čtyřiceti pěti policií zaregistrovaných hostů může návštěva této kavárny stát až tisíc čtyři sta padesát eur. Na mnoha místech Rakouska probíhají pouliční protesty proti vládou nařízeným opatřením. Demonstranti, například ve Vídni jich bylo přibližně deset tisíc, využívají svých občanských práv a vyjadřují svoji nespokojenost.

Vláda se dopustila mnohých omylů. Nicméně situace je pro naši společnost v mnohém zcela nová a nikdo na ni nebyl připraven. Závažným problémem je, že se těchto demonstrací aktivně účastní i ultrapravicové organizace včetně zahraničních hostů. Na akcích se také objevují současní i bývalí členové pravicových Svobodných, častokrát ostentativně bez ochranné roušky. Jeden z šéfů této parlamentní strany Herbert Kickl mluví o koronavirovém šílenství, označuje očkování za fyzický útok a za plošný pokus farmaceutického průmyslu na zdravých jedincích. Naproti tomu firma BioNTech/Pfizer uvádí, že uskutečnila čtyřicet čtyři tisíc zkušebních testů. Jejich konkurence Moderna jich provedla přibližně třicet tisíc. Účinnost vakcín je údajně devadesát čtyři až devadesát pět procent. Převážná většina politiků spatřuje v rozsáhlém očkování naději na lepší budoucnost. Častokrát je zmiňováno velkoplošné očkování seniorů v Izraeli, díky němuž poklesl počet nakažených v této věkové skupině.

***

V Listech již několikrát představený fotograf, přírodovědec a autor mnoha knih Werner Gamerith byl pozván do pořadu Barbara Karlich show. Účastníci této odpolední besedy diskutovali tentokrát na téma Půst, mlčení, meditace. Nová forma hledání smyslu života. Na pódiu se k poklidné debatě sešli mimo jiné polepšený hříšník, esoterička a Werner, který svoji „přízemní“ spiritualitu nalezl v toulkách přírodou, a to buď o samotě, nebo se spřízněnými dušemi. Řekněme drobná dobrodružství a spojení s přírodou ho naplňují, a navíc nabíjejí životním optimismem. Programově, v rámci duševní hygieny neposlouchá zprávy každý den. Vyslovil podiv nad tím, kam zmizely dobré zprávy. Vždyť i v této nelehké době se mnohé podařilo. Na přání moderátorky uvedl jako příklad dobré zprávy vznik mládežnické organizace Fridays for Future a pozitivní vliv na celosvětové veřejné mínění, které toto společenství dlouhodobě má. Werner nesdílí potřebu podporovat leteckou dopravu. Řečnickou otázkou: „Kdy se máme začít opravdově zabývat ekologickými otázkami, když ne teď?“ uhodil myslím „hřeb na hlavu“.

Martin Burian (1960) je výtvarník, spoluvydavatel Listů. Žije v Rakousku.

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Martin Burian

... a všichni, kdo v Rakousku žijí

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu