Hynek Skořepa

Mrtvá řeka

Asi hodinu před polednem v neděli 20. září 2020 rybáři lovící nad mostem v Choryni zaznamenávají v Bečvě první hynoucí ryby. Na hladině sice není patrné žádné znečištění ani pěna, přesto je podezření na otravu neznámou chemikálií. Zasažené ryby vystřelují v křečích k hladině, točí se ve spirálách kolem své osy a nekoordinovaně plavou břichem vzhůru, ve snaze uniknout ze zasaženého toku doslova vyjíždějí na břeh. Tak dění na středním toku Bečvy popsal Pavel Vrána, specialista na čistotu vod Českého rybářského svazu v článku Velká vodohospodářská havárie na Bečvě (Ochrana přírody, č. 6/2020). Rybáři alarmovali policii, hasiče, Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), příslušný vodoprávní úřad a samozřejmě Povodí Moravy. Ještě odpoledne posbírali rybáři na zhruba 250metrovém úseku toku asi 500 kg ryb. Z řeky byl výrazně cítit chlór, asi jako když na záchodě nastříkáte Savo. U některých zasahujících rybářů se objevily zdravotní problémy.

Toxická vlna zvolna postupovala po proudu. V pondělí se přiblížila k Hranicím, v úterý postupovala k Lipníku nad Bečvou, ve středu 23. 9. přešla přes Lipník až do Přerova. Úklid mrtvých ryb z okolí Bečvy na Přerovsku pokračoval až do pátku, kdy jej ukončil hustý déšť. Celkové množství posbíraných uhynulých ryb dosahuje téměř 40 tun... (P. Vrána). V sobotu 26. 9. za vytrvalého deště hladina Bečvy stále stoupala, přes jezy se řítily další tuny rozkládajících se rybích těl (P. Vrána).

Bečva je „flyšová řeka“. Vnější pásmo Karpat (na Moravu „žulové“ jádro Karpat vůbec nezasahuje) je tvořeno střídajícími se vrstvami pro vodu propustných pískovců a nepropustných jílovců, souhrnně označovanými jako flyš (z německého fliessen, téct). Flyšová souvrství jsou velmi náchylná k sesuvům, což se na východní Moravě projevilo zejména po vydatných deštích a povodních v červenci 1997, na mnoha místech jsou však sesuvy v pohybu i v suchých letech. Čím víc vody, tím rychleji svahy ujíždějí. Je to jako na skluzavce – kdo pod sebe naleje vodu, jede, kdo ne, odře si pozadí. Bloky pískovců ujíždějí po rozmáčených jílovcových vrstvičkách, přes které voda nepronikne. Flyš se vyznačuje minimálními zásobami podzemní vody a flyšové řeky extrémně rozkolísanými průtoky. V suchém létě jsou jejich koryta skoro prázdná, po deštích či při jarním tání se jimi řítí bouřlivé vodní proudy.

Vraťme se však k havárii (přesněji haváriím). Hydrobiolog z Univerzity Palackého Martin Rulík 3. 11. 2020 (Deník Referendum) konstatoval: Povodí Moravy, správce toku otrávené Bečvy, disponuje znalostmi i odborníky, kteří mohli pomocí analýzy drobných organismů, tzv. bentosu, rychle a přesně stanovit místo kontaminace. Namísto toho Povodí zahlazovalo stopy (pozn. „ředěním“ Bečvy vypouštěním vody z přehrady Bystřička). Začalo s tím již den po otravě (v pondělí), přestože tehdy nebylo oficiálně oznámeno, o jakou toxickou látku se jedná. Docent Rulík si pokládá otázku, zda šlo o nekompetentnost vyšetřujících orgánů spolu s horlivostí „povoďáků“, či o cílenou snahu mařit vyšetřování.

Státní orgány i policie vyšetřují už měsíce, výsledky však žádné nemáme. A 13. 12. 2020 znovu do Bečvy unikla neznámá látka. Pokud by v řece po zářijové havárii zabíjely kyanidy, jak tvrdí Česká inspekce životního prostředí, musely by se jejich stopy hledat v době několika hodin či maximálně dní po havárii. Později to už nemá smysl. Jenže. Profesor Ivan Holoubek z Masarykovy univerzity, kterého ČIŽP angažovala jako specialistu, čtyři měsíce po prví havárii řekl deníku Právo:

Dělají největší chybu, že o tom nemluví. Dnes skutečně nejde říct, kdo to udělal. A stojí za tím fatální chyby... Policie podle mě nemá jiná data než já a kolegové z Výzkumného ústavu vodohospodářského... V den havárie se na klíčových výpustích vzorky neodebraly. Na jedné z nich se odebíraly až o den později a na dalších až čtyřiadvacátého. Přitom tam v den havárie bylo tolik lidí... Po odpouštění přehrady se voda zředila a vzorky už neměly potřebnou informaci.

Šéf ČIŽP Erik Geuss se proti sílící kritice Inspekce ohradil a odmítl rezignaci. Profesor Holoubek soudí, že muselo jít o kyanidy (nic jiného se ve vzorcích v toxikologickém množství nenašlo), prokázat jejich zdroj však již nelze.

Vodohospodářské havárie velkého rozsahu připomínají žonglování s horkým bramborem, který si přehazují jednotlivé úřady. Podle P. Vrány bylo zásadní chybou, že nebyl zřízen krizový štáb – projevovaly nekomunikativnost, nejasnosti v kompetencích jednotlivých složek. Především nebylo zřejmé, kdo zaplatí drahé laboratorní rozbory odebraných vzorků. Veřejnost nebyla dostatečně informována o zákazu používání vody (závlahy, koupání lidí i zvířat). Lidé odklízející kadávery se 5 dní pohybovali v kontaminované vodě, aniž by věděli, co otravu způsobilo... Úředníci odmítali cokoliv sdělit, aby „neohrozili průběh vyšetřování“.

P. Vrána se v článku ptá, proč nebyla k řešení povolána armáda. Vždyť naší protichemickou jednotkou se po právu chlubíme... S detekcí chloru, který byl prvním bojově nasazeným plynem, by přece neměl být problém. Současný stav zbytečně vyvolává otázky, nejistotu a nahrává různým konspiračním teoriím. Tomu nepřidá ani to, když je na první pohled patrné, jak moc jsou na místě zasahující úředníci odtažití a vyděšení...

Je nad slunce jasné, že vodohospodářská havárie se může stát komukoliv... Co chceme, je vypátrání viníka, aby mohla být přijata taková opatření, aby se havárie nemohla v budoucnosti opakovat, zdůrazňuje Vrána. Jednou z možností neutralizace kyanidu je chlorace. Někdo zametal stopy? Kanál vedoucí od Tesly Rožnov patrně zdrojem havárie nebyl, v den havárie zde podle místních plavaly ryby bez příznaků otravy. Byla tedy zdrojem havárie přímo Deza (pozn. chemička ve Val. Meziříčí)? Nezdá se. Také pod hlavní výpustí Dezy byly ryby živé a nikdo nepozoroval jejich úhyn ani abnormální chování... Uhynulé ryby byly pozorovány až u Lhotky nad Bečvou.

Také P. Vrána je k možnosti, že bude havárie vyšetřena a viník potrestán, spíše skeptický. Srovnává situaci v případě úniku stovek litrů přípravku Impralit BSK do Drnového potoka v r. 2019. Toxická vlna doputovala přes Úhlavu a Berounku až k Praze. Ačkoliv bylo od počátku zřejmé, že k úniku došlo z areálu jisté firmy v Klatovech, viník nebyl vypátrán a případ byl odložen. V r. 2020 uhynulo 600 kg ostroretek těsně před výtěrem pod Opatovickým jezem na Labi, ČIŽP však neshledala žádné porušení zákona.

A závěr? V lednu 2021 vsetínská kriminální policie vyslýchala několik zaměstnanců Dezy. Nikoliv však s cílem pokročit ve vyšetřování zářijové otravy, nýbrž aby zjistila, kdo z nich poskytl fotografie a informace o úniku toxické směsi v jednom z provozů Dezy („fenolce“) novinářům z Deníku Referendum. Usilují státní orgány opravdu o ochranu veřejného zájmu, nebo pracují ve službách jednotlivců? Je něco shnilého ve státě českém...

Hynek Skořepa (1975) je geograf.

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Hynek Skořepa

Mrtvá řeka

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu