Patrik Eichler, Tomáš Tichák

Chceme usnadňovat diskusi a komplikovat svět

K padesáti letům prvního řádného čísla Listů z roku 1971

Médium je místo pro debatu mezi lidmi společných zájmů. Formulace společného zájmu se s lety přirozeně mění, jako se s lety mění i složení každého lidského kolektivu. V dobře ustaveném prostředí se ale nemění překotně či převratně. Každá nová formulace navazuje na tu předchozí.

Proto se ani my v Listech nechystáme na prahu jednapadesátého ročníku našeho čaŹsopisu k převratům. Chceme zůstat při Źtradici kulturního, politického i společenského -angažmá, ze které jsme vyrostli a která nám za pět desetiletí umožnila původní společenské zázemí časopisu významně rozšířit. Lety se potvrdilo, že byla postavena správně.

Svoboda jako reálná možnost

Listy před padesáti lety založili lidé z kulturní a společenské elity pražského jara. Jiří Pelikán. Dušan Havlíček. Zdeněk Hejzlar. Antonín Liehm. Patřili všichni k podporovatelům, ba tvůrcům „polednové politiky“ – pohybu, který po odstranění Antonína Novotného z čela republiky i komunistické strany směřoval k obnově demokracie v socialismu, ať už šlo o hospodaření státních podniků, obnovu osobní odpovědnosti za politické rozhodování anebo návratu odpovědnosti za vlastní psaní médiím.

Odstup od byrokratizovaného aparátu a jeho rozkazů k osobní odpovědnosti veřejně působícího člověka byl jedním z podstatných motivů pražského jara. V tehdejších debatách se vracela definice svobody coby reálné možnosti volby.

Jeden z „pražskojarních“ kořenů Listů je zřejmý. Literární noviny, Literární listy a Listy vydávané v Praze, ne náhodou si ostatně Jiří Pelikán pro nultá čísla římských Listů vypůjčil jejich poslední pražskou podobu.

V prostředí Listů bylo ovšem vždy samozřejmé, že pražské jaro nebylo střetem dvou mocenských skupin uvnitř jedné komunistické strany, ale mnohem širším společenským pohybem, který také začínal mnohem dříve a docela jinde než v kuloárech ÚV KSČ koncem roku 1967.

Pod pojem pražského anebo řečeno s A. J. Liehmem československého jara zde vždy patřil úspěch československého pavilonu na výstavě Expo 1958 v Bruselu, patřila sem budova zlínského divadla, brněnského hotelu International nebo plaveckého stadionu v pražském Podolí. Patřily sem Obchod na korze i Ostře sledované vlaky.

Od svého počátku tak byla součástí koncepce Listů kultura v podobě poučeného a formálně kvalitního psaní o světě, posléze specificky institucionalizovaná i literárním Čtením na léto.

Další části salonu

Druhý kulturní kořen Listů je vhodné si na tomto místě přimyslet, protože Listy dnes vycházejí v Olomouci a chtějí stavět i na intelektuálním a tvůrčím zázemí regionu podobně, jako si to v letech 1968 a 1969 kladl za cíl brněnský časopis Index vycházející s podtitulem Rozpravy o kultuře a životním slohu. Jeden z nejzajímavějších a dnes neprávem pozapomenutých časopisů československého jara založil jeden z jeho politických protagonistů, pozdější autor Listů a držitel naší Ceny Pelikán za rok 2008 Jaroslav Šabata.

Rozšíření našich kořenů o brněnský Index umožňuje rozšířit těžiště zájmu o regionální Źpohled na celostátní a světové dění a přihlásit se také k tradici Indexu meziválečného Źredigovaného Bedřichem Václavkem a rovněž J. L. Fischerem, mj. prvním rektorem olomoucké Univerzity Palackého.

Nechceme si přivlastňovat, co nám neŹpatří. Chceme připomenout, že psát o světě z kulturních kót a držet přitom ve středu své pozornosti člověka a humanistický důraz na jeho život, je tradice, která opět zdaleka nezačíná v sedm- anebo osmašedesátém.

A že úsilí o všestranné osvobození člověka je kulturní, společenská i politická maxima, která v českém prostředí trvá bez ohledu na zdejší politické převraty a okupace. Pokrok zde stojí proti konzervativismu a život proti stabilitě.

Otevřenost vnějšímu světu a touha aktivně ho utvářet umožnila Listům coby časopisu i společenské skupině aktivně působit v politice svých nových zemí. Nejjasněji to ukazuje příklad dvojí úspěšné europoslanecké kandidatury Jiřího Pelikána v barvách Italské socialistické strany v osmdesátých letech. Přes velké uznání, které se dostalo v Socialistické internacionále exilovým sociálním ŹdemoŹkratům, byl pro ně politický úspěch Jiřího Pelikána v osobní podobě neopakovatelný.

Jiná tvář této otevřenosti pak umožnila, aby se Listy staly pro zahraniční i domácí publikum po vzniku Charty 77 nosičem jejích prohlášení a dokumentů. Václav Havel patřil mezi deset nejčastějších autorů exilové etapy Listů a publikoval v nich častěji než jejich zakladatel.

Listy jako jediný z významných exilových časopisů úspěšně zvládly přechod zpět do Československa, resp. České republiky. Pavel Tigrid vydávání Svědectví ukončil v roce 1992. Studie Karla Skalického skončily v roce 1990 z finančních a administrativních důvodů, s vědomím, že časopis hojně využívající texty, které v Československu nemohly vyjít, o tento zdroj materiálu po konci komunistického monopolu moci přijde, a kvůli konfliktům, které společenské angažmá časopisu vyvolávalo v jeho vlastním prostředí. Vše tehdy popsal Karel Skalický na stránkách svého časopisu a my si nad jiné ceníme možnosti s ním dnes spolupracovat jako s příležitostným autorem a členem redakční rady Listů.

Poslední médium, které zde chceme zmínit, jsou česko-slovenské Mosty, týdeník vycházející v letech 1992–2007 péčí Vlado Čecha a především Soni Čechové. Logo Mostů na naší obálce je nejen připomenutím prostoru, ve kterém se naši spoluzakladatelé přirozeně pohybovali, který je vlastní i nám a který je dnes rozdělen hranicemi, ale také připomenutím, že pro české i slovenské prostředí je dialog nejjednodušší cestou k vzájemnému obohacení bez nutnosti jazykového nebo kulturního překladu.

Svoboda jako možnost reálné volby a ohled na život člověka na straně jedné a otevřenost vůči světu s důrazem na dialog na straně druhé jsou formulací východisek práce, kterou pod hlavičkou Listů dnes můžeme odvádět. Tradice a prostředí, na které navazujeme, jsou dané. Prostor pro dialog mezi nimi a nové formulace společných východisek zůstává i nadále otevřený.

Patrik Eichler

Tomáš Tichák

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Patrik Eichler, Tomáš Tichák

Chceme usnadňovat diskusi a komplikovat svět

K padesáti letům prvního řádného čísla Listů z roku 1971

Svoboda jako reálná možnost

Další části salonu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu