Pavel Uherek

Víc škody než užitku?

K Listům č. 6/2020

Nedá mi, abych nereagoval na článek předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského v posledním čísle Listů, v němž dr. Rychetský rozebírá nález Ústavního soudu z r. 2009, kterým byl zrušen „jednorázový“ ústavní (!) zákon o rozpuštění tehdejší Poslanecké sněmovny a tím došlo i ke zrušení předčasných voleb, které se tehdy připravovaly. Dle mého názoru (není originální, vychází z publikace autorů Katedry politologie FSS v Brně Volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010) toto rozhodnutí Ústavního soudu velmi negativně ovlivnilo politický vývoj a možná jeho negativní vliv přetrvává dodnes.

„Zrušující“ nález ÚS ČR tehdy řada expertů uvítala (např. Petr Pithart, Jan Kysela), jiní jej kritizovali (Zdeněk Jičínský, Václav Pavlíček). Samotnému předsedovi ÚS Pavlu Rychetskému se v médiích vytýkalo, že jako předseda senátního ústavněprávního výboru v roce 1998 zákon o samorozpuštění sněmovny prosazoval, nyní obdobný zákon coby předseda ÚS zrušil. Proti nálezu byli ústavní soudci Jan Musil a Vladimír Kůrka, kteří ve svých odlišných (disentujících) stanoviscích argumentovali zejména tím, že Poslanecká sněmovna si své volební období zkrátila, nikoliv prodloužila, a nezasáhla tak do kompetencí jiných ústavních institucí. Tedy šlo spíše o sebeomezení než uzurpaci ústavní moci.

Především (a prakticky) však nález Ústavního soudu prodloužil působení nepolitické úřednické vlády až do poloviny roku 2010, ponechal Poslaneckou sněmovnu de facto ve stavu rozkladu, kdy nebylo jasné, kdo je opozicí, a kdo není. To obecně posílilo nedůvěru v politický i stranický systém. Byť pro to samozřejmě nejsou tvrdá fakta, mohl nález i způsobit, že se v roce 2010 do sněmovny nedostali lidovci v důsledků výdajů na zbytečně zahájenou volební kampaň. Naopak do dolní komory po řádných volbách v roce 2010 vstoupil podivný subjekt Věci veřejné, který následně politiku velmi zdiskreditoval a byl jednou z příčin, proč lidé následně uvěřili ještě populističtějšímu a antipolitickému apelu hnutí ANO, který na značnou část veřejnosti jaksi „opojně“ působí dodnes. Řečeno zkratkou: je otázkou, zda Ústavní soud, veden dobrými úmysly, nakonec svým nálezem nezpůsobil více škody než užitku.

Vedle toho je nutné si neodpustit poslední věc: tehdejší aktivismus Ústavního soudu je v příkrém rozporu s jeho dnešní pasivitou, kdy z procesních důvodů hledá nejrůznější cesty, jak se vyhnout posouzení ústavnosti stávajících „nouzových“ opatření. I ta jsou přitom jednorázová, což byl jeden z argumentů, proč Ústavní soud zrušil tehdejší ústavní zákon týkající se rozpuštění sněmovny. To klade otázku, zda si v roce 2009 Ústavní soud jen pokrytecky nehrál na záchranu demokracie, kterou, jak vidno dnes, vlastně ani zachránit nemůže.

JUDr. Pavel Uherek, Zlín (Pozn. red.: na text P. Rychetského reaguje v tomto čísle také Petr Drulák.)

Obsah Listů 1/2021
Archiv Listů
Autoři Listů

Pavel Uherek

Víc škody než užitku?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu