Jako učitele správního práva mne zaujal návrh hnutí STAN na přesun hned patnáctky centrálních úřadů do jednotlivých regionů. Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny. Chce rozesít ústřední správní úřady všude po republice – od Ostravy přes Olomouc a Jihlavu a do Karlových Varů nebo Liberce. Proč se k zásadnímu kroku přistupuje v čase koronakrize? Laik si to moná neuvědomuje, ale z pohledu fungování české veřejné správy jde takřka o epochální změnu. Návrh poslance Jana Farského mj. počítá se vznikem více ne čtyř tisíc nových pracovních míst v regionech.
Na jednu stranu mono návrh pochválit za to, e chce posílit význam regionů, má za cíl údajně zároveň odlehčit hlavnímu městu. (Ústavně-právní satirik by ovšem kontroval, e dochází k obcházení článku 13 naší Ústavy, ve kterém se autoritativně praví, e hlavním městem je Praha, a kdy jí sebereme většinu ústředních úřadů, tak atakujeme její ústavou garantované postavení.)
Hlavní zápor předmětného návrhu ovšem vidím v sociálním inenýrství, které dopadne na tisíce, moná desetitisíce úředních osob, které by se měly odstěhovat z Prahy třeba do Pardubic, Olomouce či Ostravy. Někdo řekne – co na tom autorovi tolik vadí, vdyť v Olomouci nebo Plzni, kam se mají stěhovat úřady, je také hezky – někde mají památky, jinde zase pěknou přírodu? To je sice pravda, avšak uvědomme si, e úředníci a úřednice mají zpravidla rodiny. Děti mají v praských bydlištích a školách své kamarády a i dospělé osoby mají v metropoli zákonitě své četné sociální a příbuzenské vazby. A co teprve úřednická manelství, mu např. pracuje ve Státním zdravotním ústavu (ten se má dle Farského stěhovat do Karlových Varů) a manelka pracuje nyní na Státním fondu ivotního prostředí (má se stěhovat do Ostravy). To budou ít trvale stovky kilometrů od sebe? Budou si najímat dva byty? A děti budou mít de facto ve střídavé péči, i kdy jim manelství jinak klape? Nebo se ve skutečnosti plánuje vyhodit tisíce úředníků, a najmout jiné z regionů? Oni tam jsou a čekají na úřadech práce? Uvědomuje si navrhovatel, e jim, i kdyby je nakrásně sehnal, bude trvat po čertech dlouho, ne se naučí novou vysoce specializovanou práci? Uvědomují si předkladatelé, e dnešní tisíce úředníků jsou v takzvaném sluebním poměru, take není tak snadné a levné se jich zbavit? Cesta do pekel bývá dláděna dobrými úmysly. Myslím, e předkladatel poslanec Farský (proti kterému osobně nic nemám) to myslel v principu dobře, ale krapet nedomyslel. Ještě, e nyní nemáme africké Togo, jak o ně kdysi usilovalo prvorepublikové Československo, někdo kreativní by tam moná deponoval třeba sídlo ČNB.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.