Jana Červenková

IRENE na vlastní kůži

„Inspirováni mravním étosem Charty 77 založili jsme Nadaci Tolerance. Měla podporovat prevenci rasismu, antisemitismu, xenofobie,“ praví preambule instituce, která sdružuje psychoterapeuty, psychoanalytiky a psychology. Má za sebou různé projekty, mj. projekt Rodiny po holocaustu. Skupinka pozvala jako instruktorku britskou psycholožku Irene Bloomfieldovou, jež se českým kolegům obětavě věnovala až do konce života. Na její počest vznikl na půdě nadace spolek IRENE, který od roku 2003 mj. pořádá konference, na nichž udílí PRIX IRENE za „přínos k tvorbě míru mezi lidskými skupinami“. Jejími nositeli se už staly osobnosti v tomto smyslu aktivní, např. Rudolf Battěk, Kristina Vlachová, Václav Trojan, Věra Lukášová, Karel Holomek, Kumar Vishwanathan, britský skupinový analytik Earl Hopper. V době, kdy roste nedorozumění a nepřátelství mezi lidmi, je toto téma zvlášť aktuální. I proto je dost nepochopitelný malý mediální ohlas.

K letošnímu předávání ceny došlo 14. listopadu, jak jinak – onliŹne na internetu. V čase lockdownu musel stačit jako vysílací místnost byt jednoho z bývalých laureátů. Přes všechny problémy s přípravou a připoŹjením zvlášť někteří členové výŹboru dokázali nemožné. Prix IRENE letos dostala Anna Šabatová. Její přínos k míru mezi lidskými skupinami charakterizovala Jana Hradilková ve svém laudatiu jako „cílevědomé naplňování spravedlnosti, sociální empatie a důstojnosti člověka ve společnosti“. Byla oceněna i její přímočarost, věcnost a věrnost, zmíněno i to, jak pečuje o svého těžce nemocného muže Petra Uhla.

Anna Šabatová (1951) byla v roce 1971 vyloučena z vysokoškolského studia a odsouzena na tři roky vězení – za „letákovou předvolební akci a šíření samizdatu“. Veřejně se však angažuje dál. Podepisuje Chartu 77, v dalším roce se spolupodílí na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V době, kdy Petr Uhl je pět roků ve vězení, zakládá ineditní časopis Infoch (Informace o Chartě), v němž soustřeďuje příběhy bezpráví, které má na svědomí zdejší režim. Byt Uhlových je jedním ze společenských středisek disentu. Odtud se zprávy dostávají ven, kde je šíří svobodný tisk. V roce 1988 je jednou z posluchaček „Podzemní univerzity Na Topolce“, což bylo tajné bohemistické vzdělávání pro ty, jimž režim studovat znemožnil. Přednášejícími byli pochopitelně stejně postižení pedagogové.

Po Listopadu Anna Šabatová dokončuje studia, je mj. odbornou asistentkou na FF UK, poradkyní ministra práce, zástupkyní ombudsmana, předsedá Českému Helsinskému výboru, nakonec je zvolena veřejnou ochránkyní práv. Právě tady (v letech 2014–2020) uplatňuje svoji přímočarost, věcnost, soustředěnost, schopnost komunikace. Zastává se Romů jako lidí na okraji, mezi její úspěchy patří i kuřimská kauza adopce dítěte bez identity a „šátková kauza“, kde obhájila muslimské studentky.

Medaili Za zásluhy prvního stupně dostává Anna Šabatová už od prezidenta Havla, k dalším oceněním patří Cena OSN za obranu lidských práv (1998), francouzský Řád čestné legie (2018) a řada dalších – v neposlední řadě cena Listů Pelikán za rok 2014. Životní náplní a dílem Anny Šabatové byla inspirována i letošní konference IRENE. Tentokrát tedy Lidská práva na vlastní kůži. Proslov předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského přinášíme v tomto čísle.

Jana Červenková

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Jana Červenková

IRENE na vlastní kůži

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu