Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 6 > Pavla Rašnerová: Umění propůjčovalo křídla

Album

Pavla Rašnerová

Umění propůjčovalo křídla

Helga Pollak-Kinsky: Bez názvu (Letní tábor), 1943–44, Terezín. Obraz na výstavě Das Herz so schwer wie Blei, Volkskundemuseum ve Vídni, 7. 11.–16. 12. 2018.

ŠŽidovské muzeum v Praze, inv. č.: 133.161., foto ORF.

Jednou z posledních přeživších holokaustu z Rakouska byla Helga Pollak-Kinsky, která tento svět opustila 14. listopadu ve věku 90 let. Narodila se 28. května 1930 ve Vídni, kde její otec Otto Pollak, rodák z Kyjova, provozoval slavnou koncertní kavárnu Palmhof. Snad také proto měla ke kultuře tak blízký vztah. Jak později řekla, byl to právě intenzivní, ale tajný kulturní život v terezínském ghettu, jenž jí dodával sílu do života. Na základě anšlusu Rakouska a s ním spojeného pronásledování židovského obyvatelstva se sedmiletá Helga v létě 1938 ocitla u své české rodiny v Kyjově. Na jaře následujícího roku se měla připojit k matce, které se podařilo před nacistickým terorem utéct do Velké Británie. K tomu již ale nedošlo.

Do Terezína byla Helga deportována se svým otcem v lednu 1943. Poslána byla do českého dětského domova L 410 vedle terezínského kostela, dřívější komandatury. Umění představovalo pro dospívající Helgu záchrannou loď na rozbouřeném moři ghetta. Část děvčat z jejího pokoje zpívala v opeře Brundibár, ona tíhla k výtvarným hodinám s vídeňskou malířkou Friedl Dicker-Brandeis: „Friedl nechtěla nikdy, abychom malovaly to, co vidíme. Vždy chtěla, abychom malovaly sny, přání nebo pěkné momenty z minulosti,“ vzpomínala Helga Pollak-Kinsky.

Až do svého transportu v říjnu 1944 do Osvětimi si vedla deník, který pod názvem Můj Terezínský deník 1943–1944 vyšel loni v češtině v nakladatelství XYZ. Nacistickou vražednou mašinérii nepřežilo 59 členů její rodiny, Helga se však se svým otcem jako zázrakem znovu shledala.

Vzkaz Helgy Pollak-Kinsky mladším generacím: „Měly by stále podporovat demokracii, mít zájem, a ne si myslet, že vše zůstane, jak je. Za demokracii se musí také bojovat, nemyslím teď se zbraněmi, ale aby se udržela. Není darem navždy.“

Citace H. Pollak-Kinsky pocházejí z rozhovoru s P. Rašnerovou/ORF Volksgruppen ze dne 6. 11. 2018

Pavla Rašnerová

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.