Jazyk
Internet nyní v době uzavřené ije reprodukovaným humorem všelijakých memů. Kdo by nevěděl, mem/meme je kulturní obdoba genu, jednotka replikující se informace. Protoe se někdy memy replikují velmi snadno, říká se jim také virál, co značí, e reprodukční číslo R těchto kulturních virů je závratně vysoké a informace se rozšíří závratnou rychlostí – z jednoho facebooku na druhý i bez kapének, lajky nabíhají a za den dva je promořenost touto informací taková, e u je mem vyčpělý a stává se z něj opakovaný vtip. A jak známo, po nákaze opakovaným vtipem u je průběh většinou bezpříznakový, tedy bez smíchu.
Hezkým příkladem koronavirových meme byla krátká sbírka básní vytvořená z dadaistického proudu řeči premiéra Andreje Babiše, nazvaná Andykódy, která se, poté co obletěla republiku, dočkala dramatizace a následně i zhudebnění Filipem Benešem. Pro ilustraci uveďme báseň s názvem Zahrádky: Dnes ty interpelace, tam blbosti mleli, já řešil zahrádkářský zákon, aby lidi mohli si pěstovat zeleninu levnou a nemuseli třeba do obchodu, kde covid. A oni řešili covid. My ale chceme zahrádky, ne covid, take zahrádky jsou to téma, covid dělá opozice jenom...
A tento viruplný mem se virálně rozšířil. Na tak virulentní mem není virucidního prostředku. A to jsem ještě nepouil slova virový ani virvál. Kadopádně mě jedna z básní přivedla na jazykový jev (purista by pouil slovo nešvar), který se v současné češtině velmi agresivně šíří, a je tedy takté memem, i kdy nehumorným. Je jím slovní spojení v čase. Báseň ze sbírky Andykódy dostala název Matematický model: V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale u přišel v nějakém čase. A ty, který měli přijít, nepřišli.
Co znamená, e se něco stalo v čase? Mohli bychom se zeptat např. majitelů restaurace V Čase v Praze na Vyšehradě, čím zde dělám reklamu náhodnému postienému podnikatelskému subjektu. Na úvodní webové stránce nalezneme větu Vítejte V ČASE, co je velmi hezký záludný příklad psaní velkých písmen do diktátu, dále nás to ale neposune. Gramaticky určitě přípustná je vdy lokalizace v čase, tj. odpověď na otázku, kdy se něco stalo. Vazba pak vyaduje doplnění, v jakém čase: např. v čase 2. světové války, ve Slovníku spisovného jazyka českého v čase ní, míru; vedli se za ruku jako v čase svého mládí. Nám se ale jedná o odpověď na otázku, za jak dlouho či po jaké době. Za jak dlouho přišel? V nějakém čase. V knize uvádíte asi dvanáct různých definic pornografie, které se pochopitelně mění v čase. (Magazín Víkend DNES, č. 11/2013)
Americký sci-fi snímek In Time přeloila česká produkce nikoli jako V čase, nýbr jako Vyměřený čas. Proč? V čase by vskutku znělo zvláštně. Cizí jazyky jsou ale vdy cesta, kterou bychom se měli zkusit vydat jako první, kdy chceme zjišťovat původ nějakého progresivního českého spojení. In time můe v angličtině znamenat časem jako ve věŹtě All these prices may change in time. (Všechny tyto ceny se mohou časem měnit.) Je to ale formulace zavádějící, protoe vazba in time znamená především včas, načas, tedy ve správný čas. Proto je pro význam, který hledáme, lepší pouít spojení over time, případně with time stejně jako v němčině mit der Zeit. Za přejímku by mohlo být povaováno obecně pouití předloky v ve významu českého časového za, protoe tak to v angličtině i němčině funguje: in an hour, in einer Stunde, za hodinu – nikoli v hodině.
V některých kontextech je české spojení těko nahraditelné: Kvalitní představitelé odrůdy také umějí skvěle vyzrávat v láhvi, proměňovat se v čase mnoho let. (In Magazín, č. 19/2014) Snad proměňují se časem (po) mnoho let? Po čase (po) mnoho let i za čas (po) mnoho let jsou nesmysly. V čase vypadá nejkulantněji, i kdy mi to z nějakého důvodu nesedí. To asi ten purista ve mně.
Nešvar nenešvar (nebo snad švar?), spojení u tu máme, tak si na ně můeme akorát zvykat, i kdy Slovník spisovného jazyka českého uvauje bohuel o jediné monosti, která pouívá spojení v čase bez dalšího doplnění: byla hezky v čase, tj. v pokročilém těhotenství.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.