Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 6 > Viktor Tichák: Každý ví – v čase se mění

Jazyk

Viktor Tichák

Každý ví – v čase se mění

Internet nyní v době uzavřené žije reprodukovaným humorem všelijakých memů. Kdo by nevěděl, mem/meme je kulturní obdoba genu, jednotka replikující se informace. Protože se někdy memy replikují velmi snadno, říká se jim také virál, což značí, že reprodukční číslo R těchto kulturních virů je závratně vysoké a informace se rozšíří závratnou rychlostí – z jednoho facebooku na druhý i bez kapének, lajky nabíhají a za den dva je promořenost touto informací taková, že už je mem vyčpělý a stává se z něj opakovaný vtip. A jak známo, po nákaze opakovaným vtipem už je průběh většinou bezpříznakový, tedy bez smíchu.

Hezkým příkladem koronavirových meme byla krátká sbírka básní vytvořená z dadaistického proudu řeči premiéra Andreje Babiše, nazvaná Andykódy, která se, poté co obletěla republiku, dočkala dramatizace a následně i zhudebnění Filipem Benešem. Pro ilustraci uveďme báseň s názvem Zahrádky: „Dnes ty interpelace, tam blbosti mleli, já řešil zahrádkářský zákon, aby lidi mohli si pěstovat zeleninu levnou a nemuseli třeba do obchodu, kde covid. A oni řešili covid. My ale chceme zahrádky, ne covid, takže zahrádky jsou to téma, covid dělá opozice jenom...“

A tento viruplný mem se virálně rozšířil. Na tak virulentní mem není virucidního prostředku. A to jsem ještě nepoužil slova virový ani virvál. Každopádně mě jedna z básní přivedla na jazykový jev (purista by použil slovo nešvar), který se v současné češtině velmi agresivně šíří, a je tedy taktéž memem, i když nehumorným. Je jím slovní spojení „v čase“. Báseň ze sbírky Andykódy dostala název Matematický model: „V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu někdo, sice byl to ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase. A ty, který měli přijít, nepřišli.“

Co znamená, že se něco stalo v čase? Mohli bychom se zeptat např. majitelů restaurace V Čase v Praze na Vyšehradě, čímž zde dělám reklamu náhodnému postiženému podnikatelskému subjektu. Na úvodní webové stránce nalezneme větu „Vítejte V ČASE“, což je velmi hezký záludný příklad psaní velkých písmen do diktátu, dále nás to ale neposune. Gramaticky určitě přípustná je vždy lokalizace v čase, tj. odpověď na otázku, kdy se něco stalo. Vazba pak vyžaduje doplnění, v jakém čase: např. v čase 2. světové války, ve Slovníku spisovného jazyka českého v čase žní, míru; vedli se za ruku jako v čase svého mládí. Nám se ale jedná o odpověď na otázku, za jak dlouho či po jaké době. Za jak dlouho přišel? V nějakém čase. „V knize uvádíte asi dvanáct různých definic pornografie, které se pochopitelně mění v čase.“ (Magazín Víkend DNES, č. 11/2013)

Americký sci-fi snímek In Time přeložila česká produkce nikoli jako V čase, nýbrž jako Vyměřený čas. Proč? V čase by vskutku znělo zvláštně. Cizí jazyky jsou ale vždy cesta, kterou bychom se měli zkusit vydat jako první, když chceme zjišťovat původ nějakého progresivního českého spojení. In time může v angličtině znamenat „časem“ jako ve věŹtě „All these prices may change in time.“ (Všechny tyto ceny se mohou časem měnit.) Je to ale formulace zavádějící, protože vazba in time znamená především včas, načas, tedy ve správný čas. Proto je pro význam, který hledáme, lepší použít spojení over time, případně with time stejně jako v němčině mit der Zeit. Za přejímku by mohlo být považováno obecně použití předložky „v“ ve významu českého časového „za“, protože tak to v angličtině i němčině funguje: in an hour, in einer Stunde, za hodinu – nikoli v hodině.

V některých kontextech je české spojení těžko nahraditelné: „Kvalitní představitelé odrůdy také umějí skvěle vyzrávat v láhvi, proměňovat se v čase mnoho let.“ (In Magazín, č. 19/2014) Snad proměňují se časem (po) mnoho let? Po čase (po) mnoho let i za čas (po) mnoho let jsou nesmysly. V čase vypadá nejkulantněji, i když mi to z nějakého důvodu nesedí. To asi ten purista ve mně.

Nešvar nenešvar (nebo snad švar?), spojení už tu máme, tak si na ně můžeme akorát zvykat, i když Slovník spisovného jazyka českého uvažuje bohužel o jediné možnosti, která používá spojení v čase bez dalšího doplnění: byla hezky v čase, tj. v pokročilém těhotenství.

Viktor Tichák

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.