Lukáš Jelínek

K obětem infekce patří i politika

Kde jsou ty časy, kdy nás Miroslav Kalousek strašil vládou policejních plukovníků a podplukovníků, které podezříval ze snahy o kriminalizaci politiků. Dnes nám vládnou hygienici a epidemiologové, ostatně exministr Roman Prymula je rovněž plukovník, a nikomu to divné nepřijde. Doba covidová přeskládala naše priority. Je to tak asi správně, ochrana veřejného zdraví musí hrát prim. Nemocní ani mrtví si svobody a demokracie neužijí tolik jako živí a zdraví.

Přesto jsme svědky až přílišné rezignace na občanské svobody i na politiku samotnou. Na první nešvar poukázal v listopadovém rozhovoru pro Českou televizi předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zatímco regulace, kdo může do země přicestovat, je oprávněná, bránit lidem ve vycestování ven nelze. Jinak vzkřísíme bubáky z totalitních dob, kdy byly hranice střeženy krvelačnými bestiemi a obehnány ostnatým drátem.

Rychetský nechce přihrávat antirouškařům. Ústavní soud dosud respektoval, že vláda činí nestandardní kroky, jen aby omezila šíření nákazy. Neměla by si ale zvykat jako na běžícím páse vydávat příkazy a zákazy, které nejsou řádně argumentovány. Ne nadarmo je součástí každého zákona důvodová zpráva. Vždy musí zaznít, proč se k tomu či onomu přistupuje. Se stejnou pečlivostí by měla být připravována i vládní usnesení a resortní vyhlášky. Jednak, aby bylo jasné, že si jimi exekutiva jen nezjednodušuje život, ale také proto, abychom je pochopili i my, běžní smrtelníci. Na otázku „Proč?“ suše odpovědět „Protože covid!“ nesmí být v právním státě možné.

Epidemiologové a hygienici nechť chystají podklady a navrhují postup, leč politickou odpovědnost z ministrů, případně i poslanců a senátorů nikdo nesejme. Přejme si politiky moudré, vzdělané a s rozhledem, kteří dokáží expertní dokumenty pochopit, přetavit v politické rozhodnutí i vysvětlit. Politici hloupí, nevzdělaní, s úsudkem ze čtvrté cenové mohou být leda dobrými slouhy lobbistů. I těch se s virem vyrojila hejna. Některým se daří, a tak se usmívají profesionální sportovci či prodavači zbraní, ostatní tak úspěšní nejsou. Přesto na politická dvířka klepou ostošest.

Když politici zapomenou na svoji profesi, mocenského vakua se ujmou v lepším případě osvícení odborníci, v případě horším cyničtí lobbisté. Jako by nestačil kompetenčně nenasytný prezident.

Miloš Zeman je ostatně stoupencem úřednických a odbornických kabinetů. Proč, když sám coby politik je zvyklý hrát první ligu, je nepochopitelné jen na první pohled. Totiž, kdyby byl stranickým představitelem, ba třeba aspirantem na premiérské křeslo, všechny odborníky by odkázal do patřičných mezí. Když ale sedí nahoře na Hradě, jsou pro něj vlády politicky nezkušených odborníků jedinou šancí jak aspoň zprostředkovaně uplatňovat svůj vliv.

Optimálním řešením není svěřování politických nástrojů do rukou expertů, nýbrž vtahování špičkových profesionálů do politických stran. V tom máme u nás rezervy odleva doprava. Partaje mají už tak málo členů a zdaleka nejsou natolik atraktivní, aby přitahovaly individuality schopné vyplnit si život jinak a lépe. Nemohou se pak divit, že leckdy sklízejí opovržení od proslulých expertů i běžných občanů a že se jimi co chvíli snaží manipulovat buďto hradní pán nebo nějaký vypočítavý byznysmen.

Právě politické strany patří k nejsmutnějším obětem koronaviru. Na rozdíl od hokynářů či muzikálových hvězdiček si nestěžují, přitom jsou ošklivě paralyzovány. A s nimi politická soutěž uvnitř partají a do jisté míry i mezi nimi. Výstižně tu hrůzu popsal předseda ČSSD Jan Hamáček, když novinářům vysvětloval, že až do voleb bude vláda zahlcena bojem s infekcí, takže na politiku nezbude čas.

V listopadu 2020 měl proběhnout již jednou odložený volební sjezd KSČM, na němž měl být mimo jiné vybrán nástupce Vojtěcha Filipa. Volební sjezd z ledna 2021 na duben přesunuli sociální demokraté. V lednu se měl konat i sněm ANO, od kterého se v neposlední řadě čeká vystřídání Jaroslava Faltýnka v roli stranické dvojky. Také on se uskuteční později.

Svádět to na hygieniky není fér. V tomto případě vědomí ústavnosti převážilo a vládní restrikce se netýkají chodu politických stran. Za dodržení přísných podmínek se scházet a debatovat mohou. Leč nechtějí, což se dá pochopit už kvůli zdraví členů a náladě občanů, kteří si musejí leccos odepřít.

Utlumení vnitrostranického ruchu má ale vážné následky. K těm formálním patří zpochybněné mandáty funkcionářů volených na časově ohraničené období. I uvnitř politických subjektů se pak dá hovořit o šíření mocenského vakua. Staří borci jsou na odchodu, ale čerstvým není umožněno přijít.

Ještě horší to ale je s náplní politické práce. Skomírá personální i ideová diskuse, vylaďování programu, komunikace s voliči. Ta byla tvrdým oříškem již před covidem. Mítinky ztrácely na atraktivitě a oslovovat lidi na ulicích se politikům dvakrát nechtělo. Už před krajskými a senátními volbami se podstatná část kampaně přenesla na sociální sítě. Bez přímé interakce a pohledu z očí do očí ale přesvědčování není tak působivé.

Aby uspěly ve sněmovním klání, chystají se mnohé strany obléct do nového hávu. Některé (Piráti, STAN, ODS, KDU-ČSL, TOP 09) uzavírají koalice, jiné (ČSSD, SZ) hledají aspoň partnery na společné kandidátky, další (KSČM) se potřebují odstřihnout od dosavadního stylu. Jak to ale probrat se členy a zpropagovat voličům, když strany nejedou ani na půl plynu?

Úplně nejsmutnější potom je, když to některým lídrům ani nevadí. Doufají, že si voliči všimnou jejich práce nebo nápadů sami od sebe. A že se nic neděje v útrobách? Aspoň mají pokoj od interní opozice a všelijakých kverulantů.

Zbavit společnost epidemie bude těžké. Ovšem léčba politiky a politických stran nemusí být o nic lehčí. Jenže když se nevzchopí strany, zesílí šance populistických hnutí sázejících na vůdcovský princip nebo „experty“, kteří nás budou přesvědčovat, že lze stát i společnost řídit racionálně, manažersky, bez politiky. Zkusme tyto bludy prohlédnout dřív, než bude pozdě.

Lukáš Jelínek (1973) je politolog a politický komentátor.

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Lukáš Jelínek

K obětem infekce patří i politika

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu