Tak nám zase vyměnili ministra zdravotnictví, řekla posluhovačka Švejkovi, láká k parafrázi úvodní věta z Haškova románu. Místo epidemiologa profesora MUDr. Prymuly nastoupil jako ministr dětský hematolog z Brna docent MUDr. Jan Blatný. Nemá cenu připomínat, e dle ústavy je vláda politický orgán a rozhoduje ve sboru a e to je hřiště pro politiky. Tento standardní ústavní rámec se u hodně posunul a ve vládě spíše ne politiky vidíme resortní odborníky či manaery. Ale být dobrým politikem je také svým způsobem odbornost, která mj. spočívá ve schopnosti shromádit kolem sebe ony odborníky, posoudit jejich odborné názory a pak jako politik rozhodnout a nést za svoje rozhodnutí politickou odpovědnost. Vůbec nic proti Janu Blatnému, ale jestli je někdo prototypem absolutního nepolitika, kterého se politický ivot zatím vůbec nedotkl, je to právě on (i kdy tady je aspoň ten jeho podpis petice Milionu chvilek pro demokracii vyzývající k demisi premiéra Babiše). Vstoupil do Babišovy vlády, kde řeší prioritně pandemii, ale hlasovat jako člen vlády musí i o tak výsostně politických agendách jako státní rozpočet, změny v daních nebo přítomnost vojáků v zahraničních misích. Uznávám, e Covid 19 je záleitost absolutně prioritní, bylo pak ale odvolání zkušeného a razantního epidemiologa tím skutečně správným a jedině moným řešením? Nebyl jsem a nejsem extra fanda exministra Prymuly a vím, e politika tkví hodně v gestech a symbolech, ale jsem přesvědčen, e nemusel okamitě odejít z vlády jen kvůli tomu, e ho reportéři bulvárních novin nachytali, jak v noci vychází bez roušky z restaurace. Ano, byla to nedůslednost, moná hloupost, ale kdy to posoudíme bez emocí a čistě politického vidění, ta restaurace přece nebyla veřejnosti přístupná, nikdo tam kromě svým způsobem ještě politického nováčka ministra Prymuly, velezkušeného poslance Faltýnka a ředitele ostravské nemocnice nebyl. Kdyby se potkali a jednali spolu třeba u Faltýnka doma nebo na ministerstvu zdravotnictví, bylo by to vlastně věcně obdobné. Premiér Prymulovi pochybení mohl veřejně i soukromě razantně vytknout a sdělit mu, e počítá s jeho rezignací, ale a poté, co epidemie koronaviru v ČR skončí. Paklie chápeme koronavirus jako našeho úhlavního nepřítele, odvolání ministra zdravotnictví, který se jinak svojí ze své podstaty nepopulární role ujal objektivně dobře a hlavně rozhodně, není ve prospěch nás, ale spíše onoho nepřítele jménem Covid-19.
JUDr. Jiří Němec, Liberec
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.