Jaroslav Navrátil

Nezanedbávat rozdíly

K Listům č. 5/2020

Texty Václava Žáka oceňuji, protože dokáže precizně formulovat to, co u mne má podobu (silného) pocitu. Za jeho pokračování v diskusi s Karlem Hrubým jsem zvláště vděčen. Jsem ročník 1940, takže jsem zažil většinu mutací komunistického systému. Teze K. Hrubého, že „společným znakem je struktura moci, soustředěná v jedněch rukou bez připuštění jakékoliv opozice“ (a tato struktura je po celou dobu stejná) je pravdivá na vysokém stupni abstrakce, na úrovni katedry politologie. V každodenním životě – pro mě a pro lidi, které jsem znal nebo ještě znám – byly důležité rozdíly všednodenního života, které byly patrny a sledovány nejen v průběhu času, ale i mezi různými zeměmi s komunistickými vládami, kde tato univerzální pravda také platila. Například Maďarsko – považované v 70. letech za „veselá kasárna“ – se vyznačovalo i vizuálně tím, že bylo prosto propagandistických plakátů a hesel. O Rumunsku se říkalo, že tam bylo nutno nechat si u policie zaregistrovat psací stroj a v Albánii i fotoaparát. Na tehdejší Jugoslávii se ona obecná politologická pravda také vztahovala (včetně věznění protititovské opozice na ostrově Goli otok v 50. letech), přitom rozdíly oproti ČSSR (možnost pracovat v zahraničí, dostupnost západního tisku aj.) byly takové, že na cestu do Jugoslávie se muselo žádat o výjezdní doložku. Ty rozdíly byly důležité, ovlivňovaly kvalitu života a také signalizovaly trhliny, které základní strukturu narušovaly. Ona sice nepřipouštěla institucionalizovanou politickou opozici, ale oponentní postoje existovaly, jak uvnitř oné struktury, tak mimo ni, v kultuře, sdílených hodnotách, životním stylu, názorové atmosféře na pracovištích aj. Tím se i ta struktura v různých dobách různě intenzivně narušovala. Jak v písni Anthem zpívá Leonard Cohen: There are cracks in everything that‘s how the light gets in. Je proto užitečné, když detaily fungování systému v různých dobách a komparativně v různých zemích jsou nebo budou předmětem výzkumu. Nejen pro lepší pochopení minulosti, ale i pro vyhnutí se dogmatické černobílé interpretaci dnešního světa. A je věci prospěšné, když to dělají i historici z generace, jež má k předmětu výzkumu časový odstup.

Jaroslav Navrátil

Obsah Listů 6/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Jaroslav Navrátil

Nezanedbávat rozdíly

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu