Antonín Rašek

Lastočki

Pod titulkem Rusové u nás zkoušejí inovativní prvky, vysílají i pohledné ženy vyšel v Respektu zajímavý rozhovor s novým slovenským ministrem obrany Jaroslavem Naďem. Hovoří se v něm o korupci, houfnicích i ruských zpravodajcích. Jak je možné usoudit z názvu, využívají pro zpravodajkou službu i příslušnice něžného pohlaví. Mají se sice starat o hroby padlých sovětských vojáků a mají diplomatické krytí, ale věnují se i širším společenským vztahům. Ministr to považuje za inovaci. Historie vyzvědačství ale zná tuto praxi pomalu od samého začátku a dá se uvést nespočetné množství příkladů.

Hodně lidí si okamžitě vzpomene na Matu Hari, která na to jako dvojitá agentka doplatila životem. Američanka Elisabeth van Lewová pracovala v hlavním městě Konfederace ve prospěch Unie. Elsbeth Schragmüllerová získávala za první světové války zpravodajské informace pro Německo. Kulhající Virginia Hallová za světové války druhé pracovala pro CIA i protinacistický odboj.

Podobnou roli sehrála Noor ŹInayat Khanová pro ŹAnglii. MaŹthilde Carréová jako -dvojitá agentka získávala informace ve Francie i Německa a dokázala něco neuvěřitelného, dožila se devadesáti devíti let. Skutečnou Bondovou milenkou a Churchillovou oblíbenkyní byla polská kandidátka na královnu krásy Krystyna Skarbek/Christine Grandville pracující pro Brity.

Ale abychom nezapomněli, o kom byla v rozhovoru řeč. SoŹvěti jim říkali lastočki – vlaštovičky. Vybírali je z půvabných vysokoškolaček. Jedna se dokonce pohybovala kolem Che Guevary, když se rozhodl dát vale Havaně a pokusit se rozdmýchat partyzánský odboj v Latinské Americe. „Sexy zrzce“ Anně Chapmanové se podařilo dostat do okruhu amerického prezidenta Baracka Obamy. Krasavice nebyly vybírány proto, aby nevyužívaly svých předností, zvláště při proporcích 90 – 60 – 90. V Moskvě na to doplatil jeden západní diplomat, který jako východisko volil sebevraždu.

Výjimečnou osobností byla emigrantka Olga Čechovová, neteř dramatika Antona Pavloviče Čechova. Před válkou hrála ve čtyřiceti německých němých filmech, po válce v dvaceti sovětských. Pro KGB ji získal její bratr, hudební skladatel Lev Konstantin Knipper, protože měla blízko ke Goebbelsovi i Hitlerovi. V nakladatelství Academia o tom vyšla kniha britského vojenského historika Antony Beevora: Tajemství Olgy Čechovové.

Nejpůvabnější je story indonéského prezidenta Sukarna. I tomu při návštěvě Moskvy údajně přihráli jednu z lastoček. A pak mu přehráli, co natočili, a co tomu říká. Sukarno jim s úsměvem řekl: „Jen to zveřejněte, ať můj indonéský lid ví, jakého má borce.“ Ale po aféře s ricinem věřte zpravodajským příběhům.

Antonín Rašek

Obsah Listů 5/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Antonín Rašek

Lastočki

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu