Pandemie načas utlumila ideová střetnutí mezi demokratickými a autokratickými zeměmi, nebo chcete-li oficiálně prezentované vedení hybridní války. Jejich slabinou je, e se povětšinou odehrávají v obecné rovině, málokdy skutečnými spory kolem konkrétních témat nebo uváděním konkrétních příkladů ovlivňování aktivit protivníka nebo nepřítele. Pokud se cosi takového stane, obvykle chybějí důkazy. Jedním z prostředků jsou nejrůznější formy podpory činnosti programově spřízněných či jinak prospěšných organizací například přímým financováním, resp. půjčkami peněz. Jak se to stalo i v případě francouzské krajně pravicové strany Marine Le Penové, která si oficiálně půjčila značnou částku peněz, aby jí poté bylo údajně splácení dluhu prominuto. Straničtí funkcionáři se vymlouvali, e francouzské banky jim ochotny půjčit peníze nebyly. Proto si Národní fronta přejmenovaná na Národní sdruení musela v roce 2014 vzít půjčku u První česko-ruské banky.
Banka zkrachovala a úvěr nakonec zdědila ruská firma Aviazapchast, kterou řídí bývalí ruští vojáci a zaměřuje se na náhradní díly pro letadla. Aviazapchast podle agentury AFP Národní frontu u ruské justice kvůli nesplacení dluhu zaaloval. Firma se podle webu moskevského arbitráního soudu domáhala částky 639 milionů rublů (asi 220 milionů korun). Poadovaná suma nakonec činila přes 734 milionů rublů (asi 253 milionů korun).
Abychom nezůstali jen u Ruska a současnosti. Také německý generální štáb mezi dvěma světovými válkami platil nerůznější pacifistické spolky, hlavně ve Francii. Peníze posílal přes nastrčené organizace a firmy. Rozhodujícím kritériem bylo, aby vystupovaly proti výdajům na armádu. To se logicky projevilo v nepřipravenosti západních států na druhou světovou válku. Proti výdajům na obranu a zbrojení bojovaly zejména levicové strany, které války povaovaly za imperialistické a ádaly peníze přednostně na zdravotnictví a sociální podpory. Ostatní strany, pokud chtěly udret voliče, se politice těchto stran musely přizpůsobovat.
Přesuneme-li se přes oceán, v Kalifornii a v dalších amerických státech automobilky uplácely kongresmany a senátory, aby je získaly pro výstavbu dálnic a proti městské dopravě. Přitom jako vedlejší produkt vyšlo najevo, e řada těchto firem obchodovala a do začátku války s Německem a některé i poté. Dokud toti Amerika nevstoupila do války, byl obchod s Berlínem legální, Spojené státy byly oficiálně neutrální. Naprostá většina amerických firem však obchody s Německem odmítala.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.