Jazyk

Viktor Tichák

Kvůli mimo a vyjma stran

Ostrava je z jazykového hlediska velmi kouzelné místo. Místní o sobě rádi tvrdí, že mají nejčistší češtinu z celé republiky, což je v mnoha ohledech... sporné. Moravskoslezská slovíčka zamotají hlavu nejednomu návštěvníkovi. Na otázku, co to znamená „gramlavý“, vám bude odpovězeno: „No přece když je někdo bulatý.“ Výslovnost je od standardu také docela (rozuměj na hony) daleko. Co se ale gramatické stránky týče, je lašská mluva vskutku vzorná. Tedy až na malé výjimky. Nepiju, protože mám problémy s játrou. Asi nejmarkantnější gramatický lapsus je 2. pád u předložky kvůli. A přesně kvůli toho jsem se rozhodl tomuto jevu věnovat následující úvahy.

Předložky jako kvůli, díky, vinou bychom v příručkách našli v kapitolách o sekundárních prepozicích. Sekundárních proto, že se většinou původně jednalo o jiné slovní druhy, které pak časem konvertovaly k předložkám. Díky je 1. pád množného čísla od podstatného jména dík. Vinou je 7. pád slova vina. Kvůli vzniklo spojením slov k a vůle ve 3. pádě. Otázku, s kterým pádem se která sekundární předložka v současném jazyce pojí, umí tedy nejlépe zodpovědět etymologie. Děkuje se někomu, proto se pak jedná o dík/díky této osobě. Vina je něčí a přivlastňovací vztah v češtině nejlépe vyjádří 2. pád, proto vina sestřina, vina mé sestry, vinou mé sestry.

Vazbě pádu k předložce či jinému slovu se říká řízenost, cizím slovem rekce (postpubertální studenti mají z různých důvodů vždy velkou radost). A rekce předložky kvůli je vlastně logická na Ostravsku i ve zbytku Česka. Kvůli komu? Udělat něco někomu k vůli. Někdo z toho má prospěch, prospěchový je většinou 3. pád (otevřu ti dveře). Ale k vůli něčí, tedy k jeho vůli, k vůli někoho dává také smysl, nebo ne? I když tedy v Ostravě skoro nikdo neřekne jinak než gvuli, kde už ta původní předložka jaksi není tak patrná.

Chaos pak způsobí analogie. Několikrát jsem na Ostravsku narazil na vazbu díky toho, která už rve uši i mně. Ta se dá vysvětlit jen tak, že když je kvůli + 2. pád, tak musí být zákonitě i díky + 2. pád. Analogicky vzniká třeba i rekce předložky mimo. Správný 4. pád bývá často nahrazován 2. pádem, pravděpodobně jako analogie k předložce kromě + 2. pád. Mimo vozidel stavby, častá to dopravní značka, je považováno za chybu – možná proto ji běžně ignoruji. Ale pokud se dá předpovídat chování jazyka, vsadil bych se, že bude 2. pád stále častější.

U předložky vyjma se tak také děje – vyjma je původně přechodníkový tvar od slovesa vyjmout, tedy vyjmout něco, vyjma něco, vyjímaje něco. Dnes sice najdeme (ne)vyjímaje spíše stále se 4. pádem, vyjma ale už častěji s 2. pádem (podle vzoru kromě). Další možností, která se může stát, je, že se situace stane nepřehlednou a český jazyk si řekne, že tohle slovo prostě nepotřebuje. Ruku na srdce, používáte předložku vyjma? Mimoto (vlastně mimotoho) nám takto zaniká spousta skvostných prepozic jako stran, kraj nebo nedbaje. Ale zasnil jsem se nad krásou naší řeči, když volala kamarádka a uvedla hovor slovy „volám stran toho pernatce“ místo prostého „ahoj, volám kvůli té kachně“.

Problém občas nastává i u předložek, jejichž etymologie není tak jasná, jako např. naproti. Naproti se pojí se 3. pádem bez výjimky, ve sbírkách textů ale najdeme spojení naproti s druhým pádem v mnoha případech: Jana Knapová (34) v MF Dnes (4. ledna 2006) například tvrdí: „Slyšela jsem, že jsou slevy, ale zatím jsem si nic nepořídila, protože jsem pořád v práci a nemám čas na nakupování. Všimla jsem si ale, že naproti našeho obchodu jsou nyní třeba zimní bundy a kalhoty za dobré ceny.“ „Byl to penaltový zákrok. Přímo naproti naší lavičky, dobře jsme to viděli,“ mávl rukou hostující kouč Jiří Neček v Regionálním týdeníku (4. září 2007). Já osobně se občas sám přistihnu, že mám v podobných kontextech taky tendenci používat 2. pád. Proč se tomu tak děje? V ruštině je např. ???????? s 2. pádem – že by stopa vedla k jiným slovanským jazykům? Polsky naprzeciw, naprzeciwko kogoš/czegoš... přihořívá... blok bezchip.cz tvrdí, že se jedná o specifikum Moravskoslezského kraje! To by ale znamenalo, že jsem to chytil. Snad to nemá vliv na funkci játry.

Viktor Tichák

Obsah Listů 5/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Kvůli mimo a vyjma stran

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu