Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 5 > Martin Burian: Z různých soudků rakouských

Martin Burian

Z různých soudků rakouských

Hlavní téma pro zdejší sdělovací prostředky je bohužel i nadále pandemie způsobená novým virem. Nejraději bych se tomuto leitmotivu vyhnul, nicméně nechci strkat hlavu do pomyslného písku. S přibývajícím časem ubývá v mnoha výrobních oblastech pracovních příležitostí, počítá se s vysokou „úmrtností“ nočních klubů a diskoték. Další velkou ránu zasadilo hoteliérům varování německé vlády před návštěvou hlavního města Vídně a spolkové země Vorlarlberg. Rakouská vláda se v mnohém poučila z předchozích chyb a nově zaváděné zákony důkladně konzultovala s odborníky na ústavní právo.

Jak žít s virem

V mnoha ohledech přísnější pravidla, umožŹňující tvrději pokutovat přestupky proti vládním zdravotnickým opatřením, se podařilo v parlamentu odhlasovat díky opozičním Socialistům navzdory – dle mého názoru exaltovaným – protestům Svobodných. Nehlasitější člen této strany, bývalý ministr vnitra Herbert Kickl, opakovaně varuje před koronovým šílenstvím. Vláda, která dle jeho názoru zcela selhala, střílí kanónem na špačky, a ještě si vzala všechny rakouské občany jako rukojmí. Svobodní, striktně hierarchicky organizovaná strana, se stavějí do role ochránce základních občanských svobod. Není špatné si připomenout činnost této strany během její nedávné vládní epizody. Snahy o ovládnutí médií včetně veřejnoprávní televize ORF inspirované maďarskými postupy byly na denním pořádku. Přibývá však konstruktivně kritických hlasů, které pochybují o nutnosti a účelnosti některých vládních opatření. Mnozí zvažují možnost odevzdat více kompetencí do rukou obvodních lékařů a virologů nebo se zamýšlejí nad tím, co napáchá více škod. Zda by nebylo celospolečensky výhodnější „výjimečný stav“ zrušit, nebránit hospodářství v pokud možno plynulém provozu a osvětu upřednostnit před zákazy a tresty. Nikdo nediskutuje o tom, že je potřeba ohrožené skupiny obyvatel chránit a že je nutno zamezit přetížení zdravotnického systému.

Odhadnout, jak dlouho se ještě „koronavirová“ debata potáhne, je nemožné. Jako nejpravděpodobnější se mi jeví varianta, že virus se vyhubit nepodaří a že budeme donuceni naučit se s ním žít. Současná vláda se snaží vytvořit nové organizační normy pro zimní lyžařskou sezónu. Obří diskotéky, a to nejenom v lyžařských střediscích, jsou zakázány, další omezení nočního společenského života se očekávají.

A jiné...

Zcela nesmiřitelné postoje zastávají vládnoucí strany v otázkách týkajících se migrace. Lidovci nechtějí přijmout ani jediného utečence z vypáleného utečeneckého tábora Moria na ostrově Lesbos. Vysloužili si tím kritiku nejenom spoluvládnoucích Zelených, prezidenta Alexandra Van der Bellena, opozice, „natürlich“ s výjimkou Svobodných, ale i předních německých politiků. Nekompromisní postoj v této otázce má zajistit Lidovcům neustálou přízeň bývalých voličů strany Svobodných.

*

Skoro zázrakem se neopakovala strašlivá tragédie z roku 2015. Tehdy byl nedaleko maďarsko-slovenských hranic u vesnice Parndorf objeven opuštěný maďarský kamion. Ve vzduchotěsném prostoru nalezla rakouská policie jednasedmdesát mrtvol. Utečenci z Íránu, Iráku, Afghánistánu a Sýrie byli zanecháni svému osudu. 59 mužů, 8 žen a 4 děti. Tentokrát skončila strastiplná pouť třiceti osmi běženců nedaleko okresního města Bruck an der Leitha. Pěti osobám se podařilo kamion opustit již v Maďarsku, jednoho z nich bezohledný řidič kamionu málem přejel. V téměř neprodyšném přívěsu, částečně zaplněném velkými rolemi papíru, absolvovali běženci životu nebezpečnou cestu z Rumunska do Rakouska. Zde se jim podařilo kamion opustit – cena za transport činila až osm tisíc eur.

*

Rekordně rychle skončilo letošní jednání mezi zástupci zaměstnavatelů a pracovníků v kovovýrobě. Jelikož odbory v tomto odvětví patří mezi nejsilnější, sleduje jejich každoroční jednání i široká veřejnost. Tentokrát trvalo oficiální jednání pouhou hodinu a strany se dohodly na zvýšení platů o necelé jedno a půl procenta; v podstatě tedy nešlo o zvyšování platů, ale jen o vyrovnání inflace.

*

Vzrůstající poptávku po bioproduktech dokládá oficiální statistika. V Rakousku je do biokvality zařazeno 26,1 procent zemědělské plochy. Nejlépe je na tom spolková země Salzburg s 58,3 procenta. Tento trend včetně zvýšeného zájmu o lokální potravinářské produkty v době pandemie ještě zesílil. S nesouhlasem Lidové strany se setkal návrh Zelených zavést zálohy na plastové láhve a některé konzervy. Je jasné, že by to znamenalo pro mnohé obchody technický problém, nicméně v Německu se tento vratný systém již osvědčil.

*

Rakouský tenista Dominik Thiem si splnil svůj životní sen a mnoha svým fanouškům „způsobil“ poněkud strastiplný začátek pracovního týdne. Sedmadvacetiletý Dolnorakušan vyhrál svůj první grandslamový turnaj, a to US Open. Neuvěřitelně napínavé finále hrané v neděli v noci na modrém newyorském povrchu vstoupilo do tenisových dějin. O čtyři roky mladší Němec Alexander Zverev vyhrál poměrně snadno první dva sety a ve třetím vedl již 2:1. V tom okamžiku jsem pomocí dálkového ovladače zabrousil již poněkolikáté do Spojených států a vyhodnotil nastalou situaci pro Dominika Thiema jako beznadějnou. Asi za čtvrt hodiny mi to takzvaně nedalo a opět jsem televizi přepnul na tenis. Od této chvíle již televizi vypnout či přeladit na jiný kanál nešlo. Ve třetím a čtvrtém setu získal Rakušan zvolna převahu a oba sety přesvědčivě vyhrál. V posledním setu se situace vyrovnala, nicméně jak známo, tenisový zápas nemůže skončit nerozhodně. Boj na ostří nože, navíc se jednalo o souboj mezi přáteli, vyhrál v tiebreaku s nepostradatelnou dávkou štěstí zkušenější a mentálně silnější Dominik Thiem. Alexander Zverev si na vítězství v některém z nejvýše ceněných turnajů bude muset ještě počkat. Po skončení zápasu dostal vítěz záchvat smíchu, který mi připomněl bezprostřední pochechtávání dalajlámy. V jednom pozápasovém rozhovoru Thiem uvedl, že by bylo pro něj mnohem snesitelnější prohrát 0:3 na sety nežli prohrát v pátém setu v tiebreaku. To by prý strávit nemohl. Český čtenář se možná pousměje nad skutečností, že o provoz jeho týmu se dobře stará manažer Straka.

Martin Burian (1960) je výtvarník, spoluvydavatel Listů. Žije v Dolním Rakousku.

Obsah Listů 5/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.