Jan Matys

Příliš slušný ministr

Abdikace ministra zdravotnictví Vojtěcha mě poněkud překvapila. V neděli jsem si zapnul poslední část Otázek Václava Moravce a po chvíli jsem musel televizor vypnout: pan redaktor naléhal na ministra Vojtěcha, aby mu řekl, kdy bude ve své funkci končit a jaký má plán na potření koronaviru. Bylo to nevkusné a nezdvořilé; pan Moravec chtěl na ministrovi nemožné – odborníci stále opakují, že o viru toho pořád moc nevíme a vývoj pandemie je těžké předvídat. Jedná se o tzv. vyšší moc, vis major: „Člověk míní, Pán Bůh mění,“ se kdysi říkalo.

Ministr Vojtěch byl Źoživením naším politiky – po dlouhé době jsme tu měli čestného a sympatického ministra. Naše zdravotnictví plulo jako člun pro rozbouřené řece – on možná nedržel jeho kormidlo dost pevně, ale kdo by to byl zvládl lépe? Musel kličkovat mezi odbornou komisí a politiky; ti poslední se ovšem neřídí vždy zájmy národa, ohřívají si i svou vlastní polívčičku.

Miloš Zeman kdysi prohlásil, že novináři se chovají jako smečka vlků; možná za to ani nemohou, naučili je tomu sami politici. Snaží se dostat politikům pod kůži a vytlouct z nich nějaké informace. Je to jakási válka, důvěra se z naší společnosti vytratila. Je potřeba panu Vojtěchovi poděkovat a přát si, aby takových lidí bylo v naší politice víc.

Jan Matys, Davle

Obsah Listů 5/2020
Archiv Listů
Autoři Listů