Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2020 > Číslo 4 > Petr Kolman: Kdo je hlídací pes?

Petr Kolman

Kdo je hlídací pes?

Právo na informace je ústavním právem, tedy právem té nejvyšší právní síly. Letos také slavíme dvacet let účinnosti informačního zákona – 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím). Přezdívka Lex Kužílek odkazuje na jednoho z jeho spoluautorů, druhým byl Michael Žantovský. Již dvacet let můžeme tedy žádat o informace „ostošest“. Člověk by si řekl, že za dvacet let musejí být informační cestičky dávno prošlapány. Avšak realita je jiná. V těchto dnech Nejvyšší správní soud (NSS) přiznal žadatelce K. B. právo na informace o platech a odměnách vedoucích pracovníků Kanceláře prezidenta republiky. Žadatelka je chtěla publikovat na webu platyuredniku.cz. Proč o tom píšu: není absurdní, že musí svou věc dotáhnout až do Brna k NSS? Tedy, že jí Hrad neposkytl informace o platech a odměnách rovnou v roce 2018, kdy o ně požádala? Vždyť jde o veřejné peníze, tak snad „pro pět ran do Sbírky zákonů“ máme právo vědět, kolik berou vedoucí pracovníci Hradu. Věc je o to absurdnější, že již v roce 2012 (tedy ještě za V. Klause) Městský soud v Praze rozhodl, že Kancelář prezidenta republiky musí platy a odměny svých zaměstnanců zveřejnit, čehož se tehdy domáhali novináři z Lidových novin. Konkrétně chtěli znát hrubý plat (ne mzdu – nejde o soukromou firmu) tehdejšího prezidentova tajemníka Ladislava Jakla a vicekancléře Petra Hájka.

Kauza má ještě jeden aspekt: Hrad relativně mazaně tvrdil, že informace nesmí poskytnout, jelikož žadatelka prý neplní funkci společenského hlídacího psa. Hradní právníci použili jeden z dřívějších nálezů Ústavního soudu, který požadoval, aby žadatelé o platové informace neukojovali jen svou zvědavost, ale představovali právě onoho společenského hlídacího psa. Na ruku argumentaci prezidentské kanceláře šel i pražský Městský soud, který v první instanci věc rozhodoval. NSS naštěstí pootočil kolem dějin a jasně řekl: Městský soud Praha chyboval, když tvrdil, že žadatelka o informace neplní funkci takzvaného společenského hlídacího psa, protože plánuje pouze zveřejnění informací na webu. NSS zdůraznil, že web funguje dlouhodobě, má široký záběr, data jsou zpracována systematicky a umožňují srovnání v čase.

Kdy jindy by role hlídacího psa byla vlastně naplněna? Nestalo by se pak ústavní právo na informace prázdnou schránkou?

Autor je právní pedagog a publicista.

Petr Kolman

Obsah Listů 4/2020
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.