I kdy předseda ODS a volbou nepotvrzený vůdce opoziční alternativy Petr Fiala nenazval článek na serveru Forum 24 nejoptimističtěji (Vláda dovedla Česko do slepé uličky, ukazuje zpráva NKÚ, 13. 6.), přesto zároveň konstatuje: Beznadějné to ale není. Poslední měsíce ukázaly, e víme, co je potřeba dělat. Podstatnou část opatření na pomoc lidem a firmám jsme navrhli my a další opoziční strany. Vláda je převzala a posílala do Parlamentu, v lepší nebo horší formě, ale víceméně podle našich not. Chválí se Petr Fiala oprávněně, pokud opatření skutečně čerpají z manuálu ODS Postavme Česko na nohy. Je to tak ale trochu dvojsečná strategie. Na jedné straně chce vedení ODS pro své návrhy získat silnější důvěru a podporu lidí, na druhé je solidárně dává de facto k dispozici vládě, hlásí se k nim jako k zásluným, a tím vlastně zčásti přebírá za jejich realizaci odpovědnost. Zároveň soudí, e bez politické změny se ze současné situace určitě nedostaneme. Jene bude-li vládní politika čerpající z myšlenek opozice úspěšná, těko k nějakým politickým změnám dojde, voliči je přičtou vládnoucí koalici. Signalizují to dlouhodobě průzkumy volebních preferencí, například agentury Kantar, která se od ostatních agentur většinou ve svých šetřeních nepřehlédnutelně liší, zvláště pokud jde o vyšší preference České pirátské strany. Take Petr Fiala jako kdyby byl stále na počátku svého usilování, výsledky příštích sněmovních voleb mohou být dokonce pro něho ještě nepříjemnější ne ty předcházející. A přitom mu nelze vytknout, e by se nesnail.
To jistě nejsou hlavní důvody, proč se opozičním stranám do spolupráce moc nechce. Pirátům po posledních sněmovních i praských volbách narostlo sebevědomí natolik, e si troufají postupovat samostatně. Podobný přístup dlouhodobě přes některé sjednocovací pokusy prezentují i lidovci. Snaí se také jiní. Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan se nejspíš oprávněně ohradil, e by mu měl někdo radit, tím méně Milion chvilek pro demokracii, co má dělat, sám připravuje vlastní volební program, který zveřejní v listopadu. No, nevím, jestli je hnutí bez ideového zázemí schopno něčeho velkolepého, spíš půjde o souhrn praktických námětů. Tedy podvozek pro širší politický projekt, jak sliboval. Zatím spolu s programově nejbliší TOP 09 mizí pod čarou ponoru volebních preferencí. Take uvidíme, co naznačí krajské a senátní volby.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.