K Listům č. 3/2020
Arabista Zdeněk Müller se v pojednání Přepisuje Evropská unie dějiny? zamýšlí nad smyslem rezoluce Evropského parlamentu analyzující příčiny vzniku druhé světové války a povauje spatřovat v ní zmíněný záměr za přehnaný. Já jej ale za přehnaný nepovaují ji proto, e v této rezoluci dominuje jen pohled trvale převaující u západoevropských členů Unie, ale nikoliv u členů a států z ostatních oblastí Evropy. Nejsem historik ani politik a svůj názor se opovauji vyslovit proto, e zmíněná rezoluce EU není určena jen těmto specialistům, ale široké veřejnosti a ovlivňuje postoje mladších generací v době, kdy pamětníci oné kritické doby ji vymírají. Jednostrannost rezoluce EP spatřuji za prvé v tom, e příčiny vzniku války hodnotí jen ze zorného pohledu jistých tajných dohod a jejího nakonec z dnešního pohledu příznivého průběhu. Vůbec neuvauje o alternativě, e by, obrazně řečeno, Hitler Stalina nakonec porazil – a k tomu neměl při bojích o Moskvu přece daleko. Pro občany zejména evropských států se slovanským obyvatelstvem by to znamenalo vedle holocaustu i jeho genocidu a kolonizaci rozsáhlého území Německou říší zřejmě a po Vladivostok.
A tím docházím k druhé části svých pochybností týkajících se vývoje strategických zájmů USA, ve vztahu k vývoji válečného konfliktu mezi Hitlerem a Stalinem. V případě vítězství Wehrmachtu nad Rudou armádou by mohla vzniknout alespoň dočasně mohutná nacistická velmoc inspirující také japonskou expanzi na Dálném východě. Lze stěí předpokládat, e by Američané nebyli donuceni uzavřít s nacisty nějaké dohody limitující vliv velkoněmecké říše na ostatní západoevropské demokratické státy, ale také nalézt společný záměr porazit ideově bolševismus neboli stalinismus jako sovětský model socialismu.
Třetí oblast mých pochybností souvisí s vědomým zamlčováním vlastní neblahé historie řady soudobých politiků západoevropských demokracií ve vlastní koloniální minulosti a v přehlíení skutečných feudálních poměrů v bývalém carském Rusku a jeho následné devastace mnohaletou občanskou válkou. Koncentrační tábory pro nepohodlné občany vymysleli nacisté a po Britech, nicméně je dovedli ke zvrhlé hrůznosti. Sibiřské pracovní tábory (gulagy) pro vyhnance nevymyslel také a Stalin nejen pro své politické odpůrce.
Naštěstí se dějiny druhé světové války výše zmíněným neblahým směrem neodehrály. Rudá armáda nakonec Wehrmacht porazila, osvobodila velkou část evropského kontinentu a spolu s vítěznými západními spojenci de facto umonila převaující kulturní části německého národa v duchu Schillerových a Goethových humanistických odkazů stát se znovu jedním z pilířů demokracie v Evropě.
Josef Kuthan, Praha
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.