Jazyk
Poslední vlna rozvolňování vládních virucidních opatření přinesla nejeden zajímavý jazykový kiks, ale samozřejmě nebudeme příliš kritičtí. Překlepy budeme tolerovat. Jen v části ministerského dokumentu věnujícího se specifickým hygienickým podmínkám na koupalištích jsou desítky chybně umístěných čárek. Nevadí. Občas se tedy člověk zarazí, kdy to nedává smysl. Specifické podmínky pro vyuívání sprch a šaten: Vyuívání šaten a sprch je moné za splnění specifických podmínek, nebo: Celkový počet současně přítomných osob nesmí přesáhnout maximální limit osob aktuálně povolený na jednom místě. Kadému jasné, nebo snad ne? Některé obraty ale chválím pro jejich neotřelost: Skříňky zpřístupnit ob-skříňku.
V provozu u mohou být i vodní atrakce jako houpací bazény (opravdu houpací, divil jsem se, ale existuje to). Překvapivě se ani jednou neobjevilo jinak velmi oblíbené slovo výřivka – soudím, e nikoli odvozenina od největší sovy, ale jako slovo s předponou vý-. Sbírka textů českého národního korpusu eviduje 209 výskytů slova výřivka: Po náročném výkonu si mohou odpočinout v umělé výřivce nebo se usadit ve vodní jeskyni. (MF Dnes, 7. 8. 2002) Kromě toho existuje i přídavné jméno: Přistavěli jsme také objekt s relaxační místností, v ní jsou například dvě výřivé vany. (Deníky Bohemia, 8. 1. 2005) Moje vlastní etymologie: třeba původně od slova výhřivka, tedy od slovesa vyhřívati se. Výhoda (či víhoda nebo nevíhoda) výřivky tedy je, e nemusí vířit. Pravděpodobně se v ní člověk vyřívá.
Aktuální koupací pravidla platí pro umělá i přírodní koupaliště. Ne se pustíte do jejich čtení, vybírám ještě tři pojmy, na které se můete připravit:
koupací oblast, oblast, kde se koupou lidé, ale která nemá provozovatele. Odlišit tedy od koupaliště (umělého i přírodního), které provozovatele má. Termíny plovárna, rybník, jezero, vodní nádr se zrušují. Slovo moře ji pouze jako kořen slovesa promořovati (a moná Chorvatsko, dá-li epidemiologická situace);
ukotvený předěl, pevná stěna mezi jednotlivými sprchami. Odlišit od neukotveného předělu jako např. závěsu. Zrovna včera se mi takhle ráno zamotala noha do neukotveného předělu;
zájmové území vodní plochy, území, kde se u vodní plochy pohybují lidé ze zájmu.
V kadém případě si všichni oddychli, e se po pouití bazénu, ale i fitness centra mohou konečně s předělem či odstupem umýt a ob-skříňku převléci. Kolegyně z Rakouska se vdy smála tomu, e se koupelně a záchodu říká sociální zařízení, sociální by přeci teoreticky mělo být buď zařízení sociální péče, tedy péče např. o nemocné, staré či postiené osoby, nebo zařízení společenské (z lat. societas = společnost). Pod sociálním zařízením si tedy člověk můe v češtině představit: domov důchodců, léčebnu dlouhodobě nemocných, dětský domov, oddechovou místnost pro pracovníky firmy, kuřárnu, společenskou místnost v domově důchodců, koupelnu i WC. Přitom koupelna i toalety jsou vlastně zařízení asociální – člověk jejich návštěvu absolvuje zpravidla sám, bez společnosti. Aby se v tom udělal pořádek, přišlo jazykové spole-čenství s různými zkratkami:
sociálka/sociálky:
a) WC/koupelna: dostanete se do backoffice, zahrnujícího osm kanceláří s dvaceti samostatnými stoly, relaxační místnost, šatnu, dvě kuchyňky a čtyři sociálky. (Finanční poradce, č. 1/2010),
b) správa sociálního zabezpečení / agenda sociálních dávek úřadu práce / sociálně-právní ochrana dětí;
socka:
a) osoba – sociální případ, ale také
b) osoba se sociálním cítěním: Zní to komicky, ale jsem zaloením socka. Od malinka jsem nosila domů poraněné ptáčky a ovazovala jim noičky. (Reflex, č. 29/2001);
sociálko/socko: sociální pojištění: Pro výši pojistného je rozhodující maximální vyměřovací základ a strop pro sociálko se letos zvyšoval. (Deníky Bohemia, 27. 5. 2015);
sociál:
a) socialista,
b) příslušník úřadu,
c) sociální případ,
d) obecně sociální sítě,
e) WC/koupelna: obývací pokoj s rozkládacím gaučem + zařízená kuchyňka + sociál (WC a sprcha) (Lidé a země, r. 1995)
a samozřejmě v neposlední řadě socan: slovy paní ministryně Schillerové příslušník ČSSD.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.