Jazyk

Viktor Tichák

Asociální zařízení povoleno

Poslední vlna rozvolňování vládních virucidních opatření přinesla nejeden zajímavý jazykový kiks, ale samozřejmě nebudeme příliš kritičtí. Překlepy budeme tolerovat. Jen v části ministerského dokumentu věnujícího se specifickým hygienickým podmínkám na koupalištích jsou desítky chybně umístěných čárek. Nevadí. Občas se tedy člověk zarazí, když to nedává smysl. „Specifické podmínky pro využívání sprch a šaten: Využívání šaten a sprch je možné za splnění specifických podmínek,“ nebo: „Celkový počet současně přítomných osob nesmí přesáhnout maximální limit osob aktuálně povolený na jednom místě.“ Každému jasné, nebo snad ne? Některé obraty ale chválím pro jejich neotřelost: „Skříňky zpřístupnit ob-skříňku.“

V provozu už mohou být i vodní atrakce jako houpací bazény (opravdu houpací, divil jsem se, ale existuje to). Překvapivě se ani jednou neobjevilo jinak velmi oblíbené slovo výřivka – soudím, že nikoli odvozenina od největší sovy, ale jako slovo s předponou vý-. Sbírka textů českého národního korpusu eviduje 209 výskytů slova výřivka: „Po náročném výkonu si mohou odpočinout v umělé výřivce nebo se usadit ve vodní jeskyni.“ (MF Dnes, 7. 8. 2002) Kromě toho existuje i přídavné jméno: „Přistavěli jsme také objekt s relaxační místností, v níž jsou například dvě výřivé vany.“ (Deníky Bohemia, 8. 1. 2005) Moje vlastní etymologie: třeba původně od slova „výhřivka“, tedy od slovesa vyhřívati se. Výhoda (či víhoda… nebo nevíhoda) výřivky tedy je, že nemusí vířit. Pravděpodobně se v ní člověk vyřívá.

Aktuální koupací pravidla platí pro umělá i přírodní koupaliště. Než se pustíte do jejich čtení, vybírám ještě tři pojmy, na které se můžete připravit:

koupací oblast, oblast, kde se koupou lidé, ale která nemá provozovatele. Odlišit tedy od koupaliště (umělého i přírodního), které provozovatele má. Termíny plovárna, rybník, jezero, vodní nádrž se zrušují. Slovo moře již pouze jako kořen slovesa promořovati (a možná Chorvatsko, dá-li epidemiologická situace);

ukotvený předěl, pevná stěna mezi jednotlivými sprchami. Odlišit od neukotveného předělu jako např. závěsu. Zrovna včera se mi takhle ráno zamotala noha do neukotveného předělu;

zájmové území vodní plochy, území, kde se u vodní plochy pohybují lidé ze zájmu.

V každém případě si všichni oddychli, že se po použití bazénu, ale i fitness centra mohou konečně s předělem či odstupem umýt a ob-skříňku převléci. Kolegyně z Rakouska se vždy smála tomu, že se koupelně a záchodu říká sociální zařízení, sociální by přeci teoreticky mělo být buď zařízení sociální péče, tedy péče např. o nemocné, staré či postižené osoby, nebo zařízení společenské (z lat. societas = společnost). Pod sociálním zařízením si tedy člověk může v češtině představit: domov důchodců, léčebnu dlouhodobě nemocných, dětský domov, oddechovou místnost pro pracovníky firmy, kuřárnu, společenskou místnost v domově důchodců, koupelnu i WC. Přitom koupelna i toalety jsou vlastně zařízení asociální – člověk jejich návštěvu absolvuje zpravidla sám, bez společnosti. Aby se v tom udělal pořádek, přišlo jazykové spole-čenství s různými zkratkami:

sociálka/sociálky:

a) WC/koupelna: „dostanete se do backoffice, zahrnujícího osm kanceláří s dvaceti samostatnými stoly, relaxační místnost, šatnu, dvě kuchyňky a čtyři sociálky.“ (Finanční poradce, č. 1/2010),
b) správa sociálního zabezpečení / agenda sociálních dávek úřadu práce / sociálně-právní ochrana dětí;

socka:

a) osoba – sociální případ, ale také
b) osoba se sociálním cítěním: „Zní to komicky, ale jsem založením socka. Od malinka jsem nosila domů poraněné ptáčky a ovazovala jim nožičky.“ (Reflex, č. 29/2001);

sociálko/socko: sociální pojištění: „Pro výši pojistného je rozhodující maximální vyměřovací základ a strop pro sociálko se letos zvyšoval.“ (Deníky Bohemia, 27. 5. 2015);

sociál:

a) socialista,
b) příslušník úřadu,
c) sociální případ,
d) obecně sociální sítě,
e) WC/koupelna: „obývací pokoj s rozkládacím gaučem + zařízená kuchyňka + sociál (WC a sprcha)“ (Lidé a země, r. 1995)

a samozřejmě v neposlední řadě socan: slovy paní ministryně Schillerové příslušník ČSSD.

Viktor Tichák

Obsah Listů 3/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Viktor Tichák

Asociální zařízení povoleno

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu