Pamätám si, e u jako dieťa som rád kreslil, bavilo ma vytvárať obraz. A tak fotografia z toho vyplynula akosi prirodzene, keď som začal objavovať monosti a tajomstvá staršieho fotoaparátu, který som objavil doma. Následne som si začal zhánať knihy o fotografii a bolo odštartované samoštúdium toho, jako vytvárať fotografický obraz a pokusit sa tým vyjadriť samého seba, svoje pocity a vnímanie okolitého sveta. Co nejraději fotografujete, která témata jsou vám nejbliší? V posledných rokoch sa najviac venujem pozorovaniu a fotografovaniu vzťahu človeka a krajiny. Konkrétnejšie by sa to dalo nasmerovať na mestskú krajinu a človeka, ktorý je jej súčasťou a zároveň ju vo veľkej miere ovplyvňuje. Publikujeme snímky vylidněné Bratislavy kvůli současné epidemii, toto téma nyní asi láká všechny fotografy. Jak na vás prázdné ulice, na které nejste zvyklý, působí, jsou bez lidí zajímavější? Město počas pandémie získalo novú tvár a doteraz nepoznanú atmosféru. Vyprázdnené ulice a periférie mesta mi dávali monosť nachádzať jedinečné situácie, ktoré sa predtým ani potom fotografovať nedali. Samozrejme bolo důleité pokusit sa nafotiť zaujímavý príbeh, který by nebol len konštatovaním prázdnych ulíc. Objevujete v nich něco, co jinak zůstává skryto? Pokúšam sa o to. Je to tie otázka na diváka, do akej miery to ti vníma, keď sa na fotografie díva. Projekt, který som fotil počas pandémie, sa nazýva Tiché mesto. Tvorí ho niekoľko desiatok fotografií nielen z centra Bratislavy, ale aj z jeho okolia, zo sídlisk, z nákupných centier. Dlhodobo mapujem vzťahy človeka a krajiny a tento projekt je akoby voľným pokračovaním tejto širokej témy. Studoval jste na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, dokonce tam dnes působíte – co vám setkání a touto institucí dalo do profesního, případně i osobního ivota? ITF hrá v mojom ivote veľmi dôleitú úlohu. Je neustálym zdrojom inšpirácie, miestom, kde som spoznal mnoho priateľov a nesmierne talentovaných fotografov. Som veľmi vďačný za príleitosť na institute študovať a teraz aj pokračovať ako doktorand a začínajúci pedagóg. Kde se s vašimi snímky mohou zájemci aktuálně setkat? V súčasnosti beia dve výstavy, kde je monosť vidieť fotky z projektu Tiché mesto: výstava Mestá bez nás v Bratislave na Hviezdoslavovom námestí, kde vystavujem spolu s Karlom Cudlínom (on fotil Prahu počas pandémie), organizuje ju Veľvyslanectvo Českej republiky v SR a České centrum v Bratislave. Trvá do 10. 6. Druhá je autorská výstava Tiché mesto v Topoľčanoch v Galérii Nástupište 1–12 a trvá do 26. 6. 2020. -jej- Peter Korček (1980) je fotograf, pedagog, doktorand na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Ve volné tvorbě se věnuje dokumentární fotografii. Přes 12 let působil jako fotoreportér ve slovenských vydavatelstvích. Získal několik ocenění v soutěích Slovak Press Photo a Czech Press Photo.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.