Petr Kolman

Měli by mladí lékaři zaplatit svá studia?

V souvislosti s pandemií Covidu 19 se častěji mluví o zdravotnictví. Před závorku se sluší vytknout, že lékaři a zdravotní sestry si zaslouží velké poděkování. Horší už je to s organizací systému. Jednou z dalších dlouhodobých otázek je, zda by lékaři, kteří po studiu zamíří do zahraničí, měli českému státu zaplatit svá studia. Je to celkem logický požadavek: pokud někdo vystuduje vlastně bezplatně za peníze ostatních daňových poplatníků a pak nikdy nepracuje v systému, je fakticky jeho černým pasažérem. Je nezdvořilé to říkat, ale je to tak. Obdobný problém řešilo a řeší řada států světa. Například bývalý slovenský premiér Fico avizoval: „S účinností od roku 2020, pokud budeme ve vládě, máte dvě možnosti – buď po skončení školy dostanete k úhradě 55 tisíc eur a můžete jít, kam chcete, nebo odpracujete 10 let na Slovensku.“ Robert Fico už své dílo asi nedokončí, nicméně problém s odlivem mozků, až se zase úplně otevřou hranice, bude pokračovat.

Podívejme se na věc objektivně z obou stran. Začněme nejprve klady zpoplatnění studia. Zavedení by určitě ve společnosti posílilo důvěru ve spravedlnost. Zejména lidé z nižších a středních vrstev nesou značně nelibě, že ze svých peněz de facto dotují studia medicíny někoho, kdo pak půjde pracovat do zahraničí. Z pohledu českého člověka vydělávajícího například 20 000 Kč nedává moc smysl dotovat studium někomu, kdo pak v zahraničí vydělává třeba přes 5000 eur. Tento pocit je pak násoben v případě slovenských studentů, kterých je na českých lékařských fakultách větší než malé množství a studují zde za stejných podmínek jako studenti domácí, tedy také zdarma, a pak odcházejí buď zpátky na Slovensko nebo do Rakouska či SRN. Samozřejmě pokud zde slovenský mladý lékař zůstane a platí daně a zákonné pojistné, nelze v tom spatřovat problém. Svízel nastává, pakliže chce odejít. Snaha o zpoplatnění studia má i svůj motivační prvek – Česko trpí nedostatkem lékařů, a zastánci zpoplatnění v něm vidí určitou spásu, lékaři by pak prý tolik neutíkali do zahraničí.

Jednoznačným záporem je, že takovou „záchrannou poplatkovou svěrací kazajku“ nelze selektivně nasadit pouze absolventům medicíny, musela by být aplikována na všechny vysokoškolské profese. Mám důvodné podezření, že pokud by zákonodárce uvalil poplatkové břímě výlučně na mediky, asi by se to velice nelíbilo našemu soudu soudů, tedy Ústavnímu soudu. A tady by už elán k zavedení poplatků patrně u poslanců odpadl, jelikož na vysokých školách studuje takřka polovina populačního ročníku a tito studenti mají rodiče a další příbuzné. Asi chápete, kam tím mířím, to už je pěkná sumička volebních hlasů. Dále pak zavedení není možné retroaktivně, takže pokud by mělo být právně čisté, muselo by se tak stát nejdříve pro studenty nastupující do prvních ročníků po schválení tohoto návrhu. Letos se to určitě nestihne, hypoteticky nejdříve pro ty nastupující v říjnu 2021. A ti budou končit studia nejdříve v roce 2027, ale spíše ještě později. Takže reálná vzpruha pro personálně poddimenzované české zdravotnictví by přišla až někdy ve 30. letech tohoto století.

Pokud si učiníme pomyslný test proporcionality, zjistíme, že nástroj zpětného zpoplatnění studia medicíny je sice lákavý, ale byl by v zásadě dost neúčinný. A hlavně by musel být zaveden pro všechny. Vládě (včetně té budoucí, ani Babišovci zde nebudou navždy) nezbývá než se snažit řešit personální krizi ve zdravotnictví jinak. Zejména zlepšením pracovních (nejen finančních) podmínek lékařů a zdravotních sester. A také se musíme vážněji zaobírat zdokonalením a modernizací organizace práce a fungování systému. Vždyť v době „předcovidové“ byly neřešitelný problém e-recepty a e-neschopenky, a vida jak to najednou jde.

JUDr. Petr Kolman,Ph.D., Brno

Obsah Listů 3/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Petr Kolman

Měli by mladí lékaři zaplatit svá studia?

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu