Knihy | Listy

Knihy 2/2020

Fúze. Energie vesmíru

– Kniha líčí historii, současnost i perspektivy poznávání a využívání jaderné energie uvolňované fúzí čili splynutím jader lehkých prvků. Je to proces, který souvisí s Einsteinovým vztahem mezi hmotností a energií a jeho význam pro děje ve hvězdách odhalil Arthur Eddington kolem roku 1920. Jaderné fúzi zatím „vděčíme“ víceméně za termonukleární bomby, které byly naštěstí dosud pouze vyzkoušeny, ale nepoužity ve válkách. Fúze je velkou nadějí energetiky budoucnosti. Existuje mezinárodní projekt ITER (latinsky cesta), jehož cílem je uvést do provozu fúzní reaktor založený na principu tokamaku, jehož hlavním duchovním otcem je Andrej Sacharov. Srozumitelně a přehledně napsaná kniha seznamuje se zajímavými detaily cesty k využití fúze. Je tu například věnována pozornost i epizodě, která kdysi dočasně vyvolala mimořádný zájem o fúzi. Fleischmann a Pons roku 1989 oznámili, že se jim podařilo vyvolat fúzi za studena, a přední laboratoře se domnívaly, že tento objev potvrdily, ale vše se nakonec ukázalo jako slepá ulička. Autoři líčí úskalí, která na cestě k řízené a produktivní fúzi ještě čekají, netají se přitom optimismem v horizontu několika desetiletí. Poukazují na podstatné přednosti fúze ve srovnání se všemi jinými způsoby dlouhodobě udržitelné energetiky. V knize nenajdeme vzorce, zato je v ní mnoho grafů, obrázků a fotografií, hlavní obsah je dovedně shrnut v „rámečcích“.

Garry McCracken, Peter Stott: Fúze. Energie vesmíru, překlad Milan Řípa, Jan Mlynář, Academia, edice Galileo, Praha 2019, 333 s.

-jn-

Vybraná témata výzkumu politického stranictví

– Rozcestník anebo skripta pro vysokoškolské studenty a další zájemce je kniha Strany a vládnutí v digitální éře. V šesti kapitolách autoři především shrnují a komentují různé politologické přístupy k členění politických systémů a stran obecně. Věnují se tématu vazeb lokálních a celostátních stranických struktur a jako na charakteristický rys upozorňují na klesající stabilitu vztahů mezi voliči a stranami. Podávají přehled nástrojů, jakými lze odborně pojednat v mediálních zkratkách často používané označení některých stran za „nové“ či naopak „tradiční“. Čtenář v knize najde i stručný historický přehled typů stran – od masových po kartelové – a souvisejících proměn reprezentace zájmů v politice. Na příkladu českých sněmovních voleb z let 2006–2017 se autoři věnují možnostem měření překryvů podpory mezi různými stranami a míry jejich regionální podpory. Dostanou se i k aktuálním debatám o populismu nebo roli celebrit v politice. Můžeme se tak podívat, koho všeho a proč ve volbách podporoval Richard Krajčo, připomenout si nasazení Lucie Bílé ve prospěch ODS anebo s autory přemýšlet, zda je rozdíl, když herec nebo kapela podporuje stranu na veřejnosti za peníze anebo zadarmo.

Východiskem pro psaní je autorům teze, že před každými volbami vzniká několik nových stran a že jejich zakladateli nejsou lidé o stejném „ideologickém postoji“, ale „jednotlivci – zejména ti s kapitálem“. „Strany ztrácejí,“ píší autoři „roli zprostředkovatele skupinových zájmů a také charakter reprezentace. Reakcí na to je podstatně více situační chování voličů, jež je vedeno jejich individuálními zájmy. (...) Starý typ masových stran, schopných silně integrovat vrstvy populace, tím fakticky vymizel.“ Z úvodního popisu pak autorům vycházejí témata, k nimž následně sbírají analytické nástroje. Kromě těch výše zmíněných sem patří třeba „konfliktní linie“ ve společnosti. Není překvapení, že přeexponované kulturní války domácích debat jsou jen jednou z nich a že jsou dávno popsány podrobněji, než by to mohlo kdykoli vyplynout ze stránek domácího tisku.

Pavel Maškarinec, Lukáš Novotný:

Strany a vládnutí v digitální éře:

Vybraná témata výzkumu politického stranictví, Academia, Praha 2020, 207 s.

-pe-

Knihy všech ročníků

Obsah Listů 2/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Knihy 2/2020

Fúze. Energie vesmíru

Vybraná témata výzkumu politického stranictví

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu