– Kniha líčí historii, současnost i perspektivy poznávání a vyuívání jaderné energie uvolňované fúzí čili splynutím jader lehkých prvků. Je to proces, který souvisí s Einsteinovým vztahem mezi hmotností a energií a jeho význam pro děje ve hvězdách odhalil Arthur Eddington kolem roku 1920. Jaderné fúzi zatím vděčíme víceméně za termonukleární bomby, které byly naštěstí dosud pouze vyzkoušeny, ale nepouity ve válkách. Fúze je velkou nadějí energetiky budoucnosti. Existuje mezinárodní projekt ITER (latinsky cesta), jeho cílem je uvést do provozu fúzní reaktor zaloený na principu tokamaku, jeho hlavním duchovním otcem je Andrej Sacharov. Srozumitelně a přehledně napsaná kniha seznamuje se zajímavými detaily cesty k vyuití fúze. Je tu například věnována pozornost i epizodě, která kdysi dočasně vyvolala mimořádný zájem o fúzi. Fleischmann a Pons roku 1989 oznámili, e se jim podařilo vyvolat fúzi za studena, a přední laboratoře se domnívaly, e tento objev potvrdily, ale vše se nakonec ukázalo jako slepá ulička. Autoři líčí úskalí, která na cestě k řízené a produktivní fúzi ještě čekají, netají se přitom optimismem v horizontu několika desetiletí. Poukazují na podstatné přednosti fúze ve srovnání se všemi jinými způsoby dlouhodobě udritelné energetiky. V knize nenajdeme vzorce, zato je v ní mnoho grafů, obrázků a fotografií, hlavní obsah je dovedně shrnut v rámečcích.
Garry McCracken, Peter Stott: Fúze. Energie vesmíru, překlad Milan Řípa, Jan Mlynář, Academia, edice Galileo, Praha 2019, 333 s.
-jn-
– Rozcestník anebo skripta pro vysokoškolské studenty a další zájemce je kniha Strany a vládnutí v digitální éře. V šesti kapitolách autoři především shrnují a komentují různé politologické přístupy k členění politických systémů a stran obecně. Věnují se tématu vazeb lokálních a celostátních stranických struktur a jako na charakteristický rys upozorňují na klesající stabilitu vztahů mezi voliči a stranami. Podávají přehled nástrojů, jakými lze odborně pojednat v mediálních zkratkách často pouívané označení některých stran za nové či naopak tradiční. Čtenář v knize najde i stručný historický přehled typů stran – od masových po kartelové – a souvisejících proměn reprezentace zájmů v politice. Na příkladu českých sněmovních voleb z let 2006–2017 se autoři věnují monostem měření překryvů podpory mezi různými stranami a míry jejich regionální podpory. Dostanou se i k aktuálním debatám o populismu nebo roli celebrit v politice. Můeme se tak podívat, koho všeho a proč ve volbách podporoval Richard Krajčo, připomenout si nasazení Lucie Bílé ve prospěch ODS anebo s autory přemýšlet, zda je rozdíl, kdy herec nebo kapela podporuje stranu na veřejnosti za peníze anebo zadarmo.
Východiskem pro psaní je autorům teze, e před kadými volbami vzniká několik nových stran a e jejich zakladateli nejsou lidé o stejném ideologickém postoji, ale jednotlivci – zejména ti s kapitálem. Strany ztrácejí, píší autoři roli zprostředkovatele skupinových zájmů a také charakter reprezentace. Reakcí na to je podstatně více situační chování voličů, je je vedeno jejich individuálními zájmy. (...) Starý typ masových stran, schopných silně integrovat vrstvy populace, tím fakticky vymizel. Z úvodního popisu pak autorům vycházejí témata, k nim následně sbírají analytické nástroje. Kromě těch výše zmíněných sem patří třeba konfliktní linie ve společnosti. Není překvapení, e přeexponované kulturní války domácích debat jsou jen jednou z nich a e jsou dávno popsány podrobněji, ne by to mohlo kdykoli vyplynout ze stránek domácího tisku.
Pavel Maškarinec, Lukáš Novotný:
Strany a vládnutí v digitální éře:
Vybraná témata výzkumu politického stranictví, Academia, Praha 2020, 207 s.
-pe-
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.