Otázky pro Josefa Kuthana

Problémy s koronavirovou nákazou pohledem chemika

V Listech č. 6/2019 se vysokoškolský profesor pro obor organická chemie Josef Kuthan v článku Úvahy o vědě a výzkumu zmínil také o uměle syntetizovaném protivirovém

léku úspěšném proti AIDS. Proto jsme se zajímali, jak nahlíží na uplatnění podobných látek za současné pandemie.

-red-

Dennodenně čteme o nových nadějných léčivých látkách, často by si člověk skoro řekl, že už je vlastně vyhráno. Tyto zprávy však pokaždé vyšumí. Jak se tedy věci mají?

V době, kdy jsem poukazoval na úlohu cílené syntézy organických sloučenin vhodných k léčení virových onemocnění, jsem ještě netušil, že Koronavirus-COVID-19 šířící se v Číně ohrozí možnou pandemií i jiné oblasti světa včetně nás. Záměr nalézt nové syntetizované sloučeniny s definovanou molekulovou strukturou hypoteticky odvozenou na základě představ o jejich interakcích s daným virem je u nás reprezentován hlavně výzkumem týmu profesora Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie ČAV v Praze. Ve spolupráci s americkou farmaceutickou firmou Gilead Sciences se skutečně podařilo nalézt nová syntetická léčiva působící dokonce i proti neblahému virovému onemocnění AIDS. Tyto výsledky si zasloužily celosvětový ohlas již proto, že tak byla do značné míry zpochybněna dřívější skepse o možnostech syntetické chemie přispívat k problematice virologie. Není divu, že za současné kritické situace upoutal pozornost lékařů a virologů preparát REMDESIVIR a zmíněná firma jej poskytla k pokusu zasáhnout do kritického stavu jednoho z nakažených pacientů v České republice.

Jak jsem již ve vámi zmíněném článku připomněl, ve vědě je nutné mít vedle správné intuice také notnou dávku štěstí. To přeji nejen zmíněnému pacientovi, ale i původcům a dárcům preparátu. Nevím, zda až čtenář bude číst tyto řádky, bude či nebude toto přání naplněno.

Co konkrétně soudíte o přípravku Remdesivir?

Především jsem si dokonale prohlédl jeho molekulovou strukturu. Aniž bych chtěl čtenáře zatahovat do pro laiky stěží pochopitelné detailní struktury organických molekul, mohu jen přiblížit, že jde s ohledem na pestrost vazeb mezi atomy a jejich unikátní prostorové uspořádání o neobyčejně složitou molekulu, v níž lze spatřovat jako tři stavební kameny jistý nukleosid, derivát jedné z přirozených aminokyselin a také známější fenol, které jsou chemicky navázané na skelet kyseliny fosforečné. Ve srovnání s běžnými výlučně synteticky vyráběnými farmaceutickými preparáty jde o typ zřejmě zcela výjimečný. Publikovaný postup jeho syntézy ukazuje, že postupná příprava a následná spojení zmíněných komponent vyžaduje více než patnáct základních reakčních stupňů a konečný preparát se skládá ze dvou látek lišících se prostorově odlišnými molekulami připomínajícími levou a pravou ruku, z nichž molekula požadovaného léčiva je jen jednou z nich. Vedle spotřeby velkého množství různých činidel potřebných pro jednotlivé stupně syntézy se tak i v závěrečném stupni upotřebí jen polovina získaného produktu. Představa, že by podobně připravovaná léčiva měla šanci na použití v širším měřítku, s výjimkou exkluzivních výrobků mimořádně bohaté farmaceutické firmy, se mi zdá dosti iluzorní. Perspektiva výroby tak náročně syntetizovaných antivirotik se tak stává v mém pohledu dosti mlhavou.

Není to tedy aktuální cesta k výrobě účinného a použitelného léku proti novému koronaviru? Jaké je tedy podle vašeho názoru východisko ze současné pandemie?

Při systematickém výzkumu se snad může podařit zjistit žádané účinky třeba u nějakého snadněji dostupného meziproduktu, anebo prostě shodou okolností u látky s podstatně jednodušší molekulou. Náhoda opět může vyjít vstříc náležitě připraveným výzkumníkům. Širší veřejnost by zatím ale neměla být utěšována nadějí jen pod vlivem – právem – ceňovaného účinku některých látek podobné molekulové struktury již dříve syntetizovaných v kolektivech profesora Holého a jeho následovníků.

Přestože předpokládané epidemie vyvolané Koronavirem-COVID-19 v mnoha státech světa budou patrně odeznívat bez širšího použití syntetických virostatik, neznamená to dle mého soudu, že by vývoj uměle připravovaných preparátů ztratil zcela aktuální opodstatnění. Syntetická organická chemie bude v tomto směru stále nezastupitelná, ale hlavní směr preventivních opatření proti nákaze bude v nejbližších letech nepochybně zaměřen především na vývoj vakcíny a vytváření obranné reakce lidského organismu proti virovým nákazám. Hlavní tíhu odpovědnosti převezmou vedle lékařů-epidemiologů zřejmě již jen biochemici úspěšně kooperující s mikrobiology.

Josef Kuthan (1934) působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a na univerzitách v Jeně a Freiburgu.

Obsah Listů 2/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Otázky pro Josefa Kuthana

Problémy s koronavirovou nákazou pohledem chemika

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu