Pandemie koronaviru urychlí a prohloubí některé debaty a pohyby, které se ve společnosti odehrávaly ještě před jejím nástupem. Bude také příspěvkem k debatě, zda pravo-levý či socioekonomický konflikt můe být ve společnosti vystřídán konfliktem kulturním, konzervativně-liberálním.
Zčásti vlastním přičiněním a zčásti pod vnějším tlakem se nejen česká levice ve své části posunula do liberálních pozic. Lidi, kteří levici volí z ekonomických a sociálních důvodů, tento posun odrazuje. Důvody, proč zastávat liberální pozice, jsou jim nesrozumitelné, různé vyhraněné názory protivné. Pociťovaný konflikt zároveň na levici vede ke snaze se liberální nálepky zbavit, najít novou rovnováhu a dostat se do pozice, ze které bude znovu moné na veřejnost efektivně působit a vliv proměňovat i na voličskou podporu.
Debata o pojmech se ovšem často týká dojmů. U slova liberální je tendence zapomínat, e vedle svého kulturního významu, má také svůj význam politický ve smyslu právního státu a dělby moci. Rovně se jím nemusí myslet jen volný trh bez jakýchkoli zábran a regulací či kapitalismus bez přívlastků. Stejně tak konzervativní můe být na hony vzdálené od konzervativně-pravicového či fašistického.
Velmi snadno se lze v takových debatách zamotat a navzájem se obviňovat z toho, e někdo ten či onen význam jednoho z pojmů opomíjí anebo se příliš kloní k některému z jeho negativně vnímaných pojetí. Zápolení o přívlastky tak můe být především snadnou cestou, jak se v debatě utopit a k reálné politice nedojít.
Co s tím? Přestoe je teorie důleitá a rozhodně není dobré podceňovat promýšlení vlastních hodnot a ideových základů, je nutné konceptuální úvahy jednak trochu zjednodušit a jednak je vztahovat k tématům, která lidé z denního ivota znají: tématům regionálním a místním, komunálním. Právě důraz na místní vazby, lokálnost či komunitu, ale i schopnost regionu a státu podporovat a ochraňovat náš ivot, jsou témata, která koronavirová krize zvýraznila.
Posun k národnímu a místnímu u ale nějaký čas trvá. K posílení této debaty tak dojde spíše v mediálním a politickém prostoru. Nejde toti o nic, co by výrazněji přesahovalo to, co si velká část obyvatel České republiky u dávno myslí a k čemu dlouhodobě inklinuje. Dnešní realita jim nově dává za pravdu a v jejich názorech je bude jen dále utvrzovat.
Dopady koronavirové krize ještě neznáme a i po jejím skončení je budeme ještě dlouho identifikovat. Uvědomit si, jaká nálada v naší společnosti u dlouhou dobu panuje, je důleitá podmínka, abychom správně vnímali případný posun společenských nálad a dokázali ho tvarovat. Utéct před ním toti nedokáeme.
Ještě důleitější ne lidem naslouchat a snait se k nim hledat cestu je pochopit úroveň, na které se jejich ivot odehrává, a té se co nejvíce přiblíit. Od toho se nakonec odvíjí i to, o čem lidé mluví a co je pro ně důleité. Ve skutečnosti pak jde třeba i o klíč k tomu, proč část lidí tak silně odmítala uprchlíky nebo k nim minimálně měla rezervovaný postoj. Vnímali je jako zásah do svého kadodenního ivota, jako ohroení toho, na co jsou zvyklí. Pár uprchlíků si pak ztotonili s takovým mnostvím, které by jejich běnou realitu a všední ivot vyvrátilo z kořenů a změnilo navdy.
Proto je nutné začít na té nejniší úrovni, na které lidé ijí a kde se odehrává drtivá většina jejich všednodenních činností, je zabírají většinu jejich dne. Proto se těší větší důvěře starosta ne poslanec. A kdy u občany získá nějaký celostátní politik, tak jim pomocí politického marketingu či přímo tváří v tvář na svých cestách po republice musí vysvětlit, jak se jeho kadodenní práce promítá do jejich kadodenního ivota. Stejně tak je musí přesvědčit o tom, e jeho počínání proniká a na onu nejniší úroveň, kde se chodí do práce, na nákup a kde se řeší běné problémy, kterým většina občanů neuteče. Pomiňme přitom, zda jde o realitu, nebo jen čarování marketingových specialistů, kteří vymýšlejí, na co lidé slyší, a vkládají politikovi do úst ty správné věty. Bez úzkého kontaktu s úrovní všednodenního ivota se obejít nelze.
Zvlášť těké to mají politici z unijní úrovně. Překlenout propast, která mezi nimi a občany zeje, je samo o sobě velmi obtíné. U jen samotná nízká účast ve volbách do Evropského parlamentu je výstraným signálem, který výhrůně bliká mnoho let. Pro levici, která ví, e některé záleitosti není moné řešit jinde ne na celoevropské nebo dokonce na celoplanetární úrovni, z toho plynou jen samé nelehké výzvy a úkoly.
V následujícím období, které můe být i relativně dlouhé, nezbude ne se primárně soustředit na místní a regionální úroveň. Vše ostatní je nutné k ní vztahovat a starat se o to, co lidé vnímají jako nejakutnější, a zajistit funkčnost a stabilitu tam, kde to pociťují nejsilněji. Přednášky o důleitosti evropské integrace tak nenahradí konkrétní činy evropských politiků, které si občané dovedou spojit se svým ivotem.
To platí nejen pro politiky, ale pro kohokoliv, komu leí na srdci spravedlivá společnost a kdo chce, aby jím lidé nepohrdali, necítili k němu nelibost nebo ho v lepším případě neignorovali. Získat si respekt obyvatel nakonec nejde jinak ne být s nimi na jedné lodi a mít podobné starosti jako oni. V časech, do kterých míříme, to dost moná bude vnímané ještě daleko citlivěji a vypjatěji ne dnes.
Jaroslav Bican (1987) je politolog.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.