Patrik Eichler

Lyžování na trávě a blátě

Varšavská Gazeta Wyborcza v polovině ledna publikovala článek nazvaný Skoky na lyžích a globální oteplování čili lyže na blátě a trávě. Autoři v něm spočítali, že „z posledních patnácti závodů světového poháru ve skocích na lyžích v této sezóně se jednom jeden odehrál na sněhu“. Bylo to 30. listopadu v Kuusamu ve středním Finsku. Sníh nebyl ani 26. prosince v horském středisku Wisla v polských Beskydech, kde se mělo konat národní mistrovství ve skocích na lyžích. Ve slovinské Planici, kde se mají v březnu konat závody v letech na lyžích, bylo v polovině ledna pět stupňů nad nulou. Problém podle autorů není s umělým zasněžování, zasněžit můstek stojí kolem šesti set tisíc korun, ale v úvahu je třeba vzít i množství (zbytečně) spotřebovaného proudu a vody. A také rozdílné vlastnosti přírodního a umělého sněhu, kdy na tom umělém nechtějí někteří sportovci závodit. Svou hodnotu při zimním závodění má i zasněžená krajina v okolí můstku (anebo sjezdovky) a nejen na samotném doskočišti. Nestálé počasí tedy vede i k otázce, kde a v jaké podobě sporty, na které jsme zvyklí, chceme provozovat. Součástí článku je i tabulka uvádějící průměrné teploty v době konání zimních olympijských her: V letech 1902–1950 šlo o 0,5 stupně Celsia, v letech 1960–1970 to bylo 2,8 a po roce 2000 už 7,8 stupně Celsia.

Patrik Eichler

Obsah Listů 1/2020
Archiv Listů
Autoři Listů