Libor Martinek

Vratislavská předehra Listopadu

V listopadu 2019 tomu bylo třicet let, kdy byly ve Vratislavi zorganizovány Přehled československé nezávislé kultury (Przeglšd Czechosłowackiej Kultury Niezależnej) a mezinárodní seminář Střední Evropa, Kultura na křižovatce – mezi totalitářstvím a komercialismem (Europa Šrodkowa. Kultura na rozdrożu – pomiędzy totalitaryzmem a komercjalizmem). Tyto události vešly do dějin a Václav Havel je charakterizoval jako předehru k sametové revoluci.

V dalších letech bylo mnohokrát připomínáno setkání v centru Dolního Slezska u příležitosti kulatých a někdy i „půlkulatých“ výročí. Během nich, ale také v různých publikacích, se ponejvíce vzpomínalo na obsah události, které se stále častěji začalo říkat „festival“, patrně s ohledem na dva koncerty v Polském divadle ve Vratislavi. Je to vcelku pochopitelné, když se československé publikum mohlo setkat se svými bardy žijícími v exilu; s tvorbou ze své vlasti vyhnaných písničkářů se mohli seznamovat jen prostřednictvím starých a vesměs již značně ohraných gramodesek, popřípadě z vysílání zahraničních rozhlasových stanic. V některých samizdatových publikacích, zejména severomoravské provenience, najdeme rovněž zmínky o tom, že pokud se chtěli českoslovenští občané dostat v době konání festivalu do Polska vlakem projíždějícím československo-polskou hranici, byly jim odebrány propustky a museli se vrátit zpět; větší štěstí měli jejich kolegové, kteří cestovali vlakem do Vratislavi přes bývalou NDR, kde byli naštěstí považování za obyčejné turisty.

Dodejme, že se ve Vratislavi měla zároveň uskutečnit výstava mladých výtvarných umělců, ale jejich díla byla zadržena celní správou na hranici. „Výstava“ symbolických prázdných rámů se vryla do paměti účastníků a dodnes promlouvá k fantazii těch, kteří prožili události ze začátku listopadu 1989 (nebo jako již mladší generace o nich jen čtou), jak se domnívá redaktor Łukasz Kamiński v úvodu ke knize.

Semináře v Aule Leopoldina Vratislavské univerzity, jenž měl být nejdůležitější částí setkání, byla na základě dochovaných fotografií přítomna jen hrstka účastníků. Jednání se zúčastnili nebo své příspěvky zaslali významní aktéři intelektuálního života Střední Evropy, včetně těch, kterým osud určil žít v západní části evropského kontinentu nebo za oceánem. (Ł. Kamiński uvádí celou plejádu jmen jako Jaroslav Vejvoda, Jacques Rupnik, Lothar Herbst, Vilém Prečan, Antonín Měšťan, Zdeněk Urbánek, Jan J. Szczepański, Pavel Tigrid, Jan Urban, Jozef Špetko, Agnieszka Hollandová, Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Milan Šimečka, Ivan Sviták, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Leszek Hensel, Jacek Baluch, Adam Michnik, Stanisław Barańczak, Leszek Engelking, Jiří Hájek, Bronisław Geremek, František Janouch, Karel Schwarzenberg, Stefan Starczewski.) Mnoho dochovaných textů dodnes nepozbylo na aktuálnosti, když představují referenční bod pro aktuální diskuse o Střední Evropě a její kultuře „nebo reflexi nad tím, zda tyto entity skutečně existují“ (Ł. Kamiński).

U příležitosti třicátého výročí zmíněných událostí Nadace Polsko-česko-slovenské Solidarity spolu se střediskem Pamięć i Przeszłošć (Paměť a minulost) s pomocí dalších partnerů zorganizovali cyklus akcí pod souhrnným titulem Uwaga, Czesi! (Pozor, Češi!). Nechyběly mezi nimi koncerty, filmové přehlídky, setkání s významnými reprezentanty českého kulturního života (spisovatelé, filmaři atp.), ale tentokrát byl důraz položen na připomenutí semináře v Leopoldinu. Nejlepší cestou k němu se zdálo být zorganizování dalšího semináře, tentokrát pod názvem Europa na rozdrożu, 30 lat póniej (Evropa na rozcestí, o 30 let později). Cílem setkání, jež se uskutečnilo 25. 10. 2019, bylo vyrovnání se s podobnými otázkami jako v roce 1989, avšak pokládanými již ve zcela jiném kontextu. Łukasz Kamiński sice projevuje lítost nad tím, že část pozvaných účastníků nakonec do centra Dolního Slezska nedorazila, ale kvituje, že tentokrát byly důvodem různé složité okolnosti pracovního vytížení, nikoli uzavření hranic.

Seminář zahájili představitelé organizátorů Jarosław Broda (člen vedení Polsko-česko-slovenské Solidarity) a Marek Mutor (ředitel střediska Paměť a budoucnost ve Vratislavi) spolu s velvyslancem ČR ve Varšavě Ivanem Jestřábem. Referát přednesl Petr Blažek, který připomněl okolnosti zorganizování a průběh „původního“ semináře. Situaci ve Střední Evropě po vstupu do EU charakterizoval Alexandr Vondra. Výzvami stojícími před kulturou ve Střední Evropě se zabýval Mirosław Jasiński. Na bývalého velvyslance Polské republiky v Praze a vysoce zasloužilého bohemistu z Krakova Jacka Balucha, jenž zemřel v červenci 2019, zavzpomínala vratislavská bohemistka Katarzyna Ucz-kiewiczová.

Druhou část setkání představovala panelová diskuse, které se zúčastnili varšavský filozof a politolog Marek Cichocki, polský novinář a publicista Grzegorz Górny, jenž na počátku 90. let pracoval v deníku Gazeta Wyborcza, aktivista demokratické opozice v NDR a novinář Wolfgang Templin a ředitel Knihovny V. Havla Michael Žantovský. Moderátorem byl Ł. Kamiński. Východiskem se stala esej Milana Kundery z roku 1983 Únos Západu aneb tragédie střední Evropy.

Přednesené referáty a záznam panelové diskuse obsahuje publikace zpracovaná Ł. Kamińským a K. Uczkiewiczovou Europa na rozdrożu. 30 lat póniej (Ošrodek Pamięć i przyszłošć, Wrocław 2019). Byly v ní použity citáty z textů připravovaných před třiceti lety a také podpisy účastníků semináře protestujících vůči činnosti československých pohraničníků (editoři využili materiály uložené v Oddělení dokumentů sociálního života Národní knihovny Ossolińských ve Vratislavi).

Libor Martinek (1965) je literární vědec, působí na Slezské univerzitě v Opavě.

Obsah Listů 1/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Libor Martinek

Vratislavská předehra Listopadu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu