Jan Matys

Nejen Česko

Časopis Vesmír informoval nedávno o jakési petici za častější užívání slova Česko. Tento výraz lze chápat jako souhrnné označení území Čech, Moravy a Slezska, tj. jako geografický termín (Morava i Slezsko opět vycházejí zkrátka – což takhle Čechrava?). Sporné je použití tohoto slova pro onačení státních institucí: Policie Česka, Velvyslanectví (dnes už spíš Ambasáda) Česka. To by lidé asi neskousli. Když porovnám jazyk našich médií s tím, co jsme „nassávali“ jako dítka ve škole, zarážejí mě některé rozdíly:

– u přídavných jmen se často používá „dlouhých“ tvarů místo tvarů krátkých – ty označují přechodný stav nebo děj: ulice je v několika místech zúžená (trvalý stav) x brána je přechodně uzavřena; výstava byla zahájena dnes večer x výstava je již zahájená. Může to být vliv slovenštiny, která oba tvary nerozlišuje: dvere sú dnes zatvorené.

– tvar 3. osoby množného čísla sloves se řídí (pokud si nejsme jisti) tvarem druhé osoby rozkazovacího způsobu: on zkouší – (ne)zkoušej to! – oni zkoušejí (nikoli zkouší). Naproti tomu např. slovesa sedět, myslet mají ve 3. osobě jednotného i množného čísla stejný tvar.

– sloveso soustředit se je dokonavé; jeho budoucí čas je: soustředíme se nebo budeme se soustřeďovat, nikoli budeme se soustředit, jak dnes často slyšíme.

– vlivem angličtiny se přestává používat zvratné přivlastňovací zájmeno svůj: vezmi si svoje věci a odejdi! Je to český unikát, který je velice užitečný při stylizaci textu.

– čeština má volný slovosled, přičemž jádro sdělení se klade na konec věty: závod odstartuje za čtvrt hodiny x za čtvrt hodiny začíná závod; často se tato zásada nedodržuje.

– mezi výrazy roky x léta se dává přednost slovu roky: za pět roků x za pět let.

– často se nerespektuje dvojné číslo (duál): oběma rukama x třemi prsty

– vystoupit na horu x stoupat pomalu do kopce; teplota vystoupila na 10 °C (konečný stav).

– mnoho řečníků si neví rady se skloňováním číslovek, např. sál s třemi sty padesáti pěti sedadly.

Vývoj jazyka směřuje dnes k zjednodušování mluvnice či pravopisu, co ovšem vede zpravidla k jeho horší srozumitelnosti a libozvučnosti. Může nás utěšovat, že v tom nejsme sami; také nedávná reforma němčiny přinesla zjednodušení gramatiky, které bylo vykoupeno patvary jako Schifffahrt (plavba lodí).

Jan Matys, Davle-Sloup

Obsah Listů 1/2020
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Matys

Nejen Česko

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu