Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 6 > Antonín Rašek: Na čem si mohou praští Piráti zlomit vaz
Kdy člověk dlouhodobě sledoval, co se děje kolem praské radnice, nemohl se zbavit pocitu, jako by se stále jednalo s výjimkou dohody s Pekingem jen o jakési autonomní ministerstvo stavebnictví hlavního města. V médiích, a předpokládám i v radničních orgánech, se neustále vedla i vede řeč o výstavbě, o novém sídle vlády, vnitřním Praském okruhu, mostech, tunelech, tramvajových linkách, nové trase metra a zejména o zaostalé bytové výstavbě. Přitom se dalo očekávat, e ve městě vedeném Pirátskou stranou se častěji bude mluvit i o digitalizaci nebo sítích G5. Zvláště kdy jim vedoucí představitelé koaličních partnerů vytvořili ideální podmínky pro vládnutí – dali jim prostě vale. Jeden usoudil, e lépe je být vládcem v jedné čtvrti ne podvládcem v metropoli. Druhý dal přednost jistému členství v Evropském parlamentu.
To neznamená, e by se měla podceňovat výstavba v Praze, zvláště bytová. Piráty volí především mladí, v hlavním městě výrazněji. A ti, kdo chtějí zakládat rodiny, jsou přesvědčeni, e Pirátům úřadujícím na radnici se konečně podaří bytovou výstavbu zlepšit, nejen pokud jde o počet nových bytů, ale zvláště o byty dostupné. Předcházející vedení v tom zklamala. Za toho posledního se ceny nových bytů zdvojnásobily. Dát sto tisíc za čtvereční metr bytové plochy nebo i víc si můe dovolit jen hrstka mladých s exkluzivním zaměstnáním či dobře situovanou rodinou. Za takové situace by v budoucnosti mohli k reprodukci populace přispívat jen cizinci. Je to jistě i věcí vlády, kterou za bytovou politiku kritizuje Česká národní banka. I kdy ta by si měla sama sáhnout do svědomí, jak pomáhá mladým k získání dostupných hypoték a tlačí na územní a stavební regulaci. Přibývat bytů by mělo především v zastavěných oblastech, aby se Praha nerozšiřovala do okolní přírody. To nijak nesniuje primární odpovědnost města. Nepodaří-li se praským Pirátům situaci v této oblasti radikálně změnit, mohou na to pod vedením primátora Zdeňka Hřiba i u svých mladých voličů parádně dojet.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.