Album
Der Maulwurf. Karikatura z časopisu Der Igel (č. 9., červen 1938). Přetištěno z knihy Petra Karlíčka (2018): Napínavá doba. Politické karikatury (a satira) Čechů, Slováků a českých Němců (1933–1953), Praha: Kniní klub, s. 56.
Politických karikatur ubývá. ijeme v uspěchané době, kdy se jako nejefektivnější jeví stahování ilustračních snímků z fotobank. Ale co udělat pár tahů a vystihnout podstatu? Potí je v tom, e pár kliků zvládne kadý, a pár tahů jen mistr.
Nemyslím si přitom, e by větší mnoství karikatur naši politickou kulturu narovnalo – jisté je jen, e by ji oivily a přinesly by specifickou dokumentaci současného dění. Karikatury mají různé polohy, přirozeně mohou té posilovat negativní stereotypy. Řadu zajímavých příkladů z naší historie najdeme v nové knize Petra Karlíčka, která mapuje československou karikaturu v letech 1933–1953 a věnuje se i dílům českoněmeckých kreslířů. Krtek na německé karikatuře z roku 1938 symbolizuje štvavý český tisk (Hetzpresse), který doslova podrývá československou krajinu. Přemýšlím, co mi vlastně na označení Hetzpresse tolik vadí, a zjišťuji, e odpověď na tuto otázku částečně zformulovala jury německé negativní jazykové ceny Unwort des Jahres (Paslovo roku), kdy před pěti lety zvolila/odsoudila podobný výraz Lügenpresse (doslova litisk). Dovolím si citovat ve vlastním překladu úryvky z jejich odůvodnění volby (které mj. reflektuje současné uití výrazu na demonstracích krajní pravice): Slovo Lügenpresse bylo u během první světové války centrálním bojovým pojmem a slouilo i nacistům k paušálnímu odsuzování nezávislých médií. ( ) Není pochyb o tom, e jazyk médií zasluhuje kritickou reflexi; ne všechno, co najdeme v médiích, musí být pravda. Výrazem Lügenpresse jsou ovšem média paušálně dehonestována za to, e se většina jejich zástupců snaí postavit cíleně rozdmýchanému strachu z islamizace západu tím, e věcně prezentují společensko-politická témata.
Na německých demonstracích krajní pravice zazníval slogan Lügenpresse, halt die Fresse. V časopise Der Igel zase u zmíněné karikatury stojí, e by novinářský krtek měl dostat obuškem po hlavě.
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.