Blanka Kalinová

Živá paměť

Nedávno vydaná kniha Jana Křena je jakýmsi encyklopedickým dodatkem k autorově dílu vydanému před patnácti lety (Dvě století střední Evropy, Argo 2005, 1110 stran). Autorův předcházející velký opus zkoumal vývoj geograficky i historicky ne vždy jasně vymezeného prostoru od prahu novověku až po první roky transformace na počátku devadesátých let minulého století. Pokračování předcházející rozsáhlé ságy zahrnuje podstatně kratší období a, jak o tom svědčí i podtitul, věnuje se čtyřem visegrádským zemím, ponechávajíc poněkud stranou vývoj v Rakousku a Německu. Přes zdánlivou časovou a zeměpisnou skromnost je historikův exkurs do „soudobých dějin“ ambiciózní a odvážný počin. V prvé řadě jde o události, které si i mladší svědci mohou konfrontovat s vlastními vzpomínkami. Rozdělení Československa, sjednocení Německa, rozpad Sovětského svazu, vstup do NATO a Evropské unie, finanční krize v letech 2008–2014 jsou pro mnohé ještě v živé paměti a dopady technologické revoluce a globalizace každodenní zkušeností. Kromě nedostatečného časového odstupu se historik také dostává do nezvyklé situace ne jako nestranný pozorovatel, ale jakožto očitý svědek a možná i přímo zúčastněný aktér. Kritická interpretace událostí je sice pro historika součástí řemesla, ale vyslovit se bezprostředně k současnému dění znamená nesporně vystoupit z vlastní komfortní zóny.

Autorova dlouholetá badatelská zkušenost, hluboká historická erudice a znalost ekonomických a sociologických souvislostí mu umožňují vyhnout se nebezpečí podat pouze žurnalistický výčet nedávných událostí, občas obohacený více či méně zasvěceným komentářem. Na základě předcházející autorovy podrobné analýzy vývoje středoevropského prostoru představuje první část knihy výchozí podmínky regionu a reakce na jeho radikální zlom v ostatních částech světa, které obojí poznamenaly průběh transformace a posléze další hospodářský a politický vývoj v zemích V 4. Jak názorně dokumentují další kapitoly, přání a úsilí zakotvit v západních strukturách, které byly na počátku vzniku visegrádské iniciativy a posléze skutečně vyústily v začlenění do EU a NATO, byly postupně vystřídány skepsí k těmto strukturám. V posledních letech pak vnitropolitický vývoj a postoj k migraci především v Polsku a Maďarsku dále prohloubily vzrůstající neshodu mezi evropskými partnery. V „otázkách pro zítřek“ autor názorně shrnuje nejnaléhavější výzvy, před kterými stojí (nejenom) visegrádská čtyřka, a sice najít své místo v globalizované ekonomice a nové světové politické konstelaci, poznamenané vzrůstající vahou nových aktérů, jako je Čína, agresivitou Ruska a nechutí Spojených států zaručovat obranu západního bloku.

Křenova kniha je zasvěceným svědectvím o právě uplynulých 25 letech nejenom pro starší nebo mladší pamětníky, ale jistě bude v budoucnosti důvěryhodným pramenem pro odborníky i ty, kteří se budou zajímat o nelehké počátky nových středoevropských demokratických států.

Jan Křen: Čvrt století střední Evropy – Visegrádské země v globálním příběhu let 1992–2017, Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, Praha 2019, 366 s.

Blanka Kalinová (1947) je ekonomka, pracovala v sekretariátu OECD v Paříži, kde také žije.

Obsah Listů 5/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Blanka Kalinová

Živá paměť

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu