Jan Novotný

Benátky severu

Který evropský národ byl nejžádostivější boje? Mezi 16. a 18. stoletím nepochybně Švédové. Jejich skvělá armáda činila ze státu s malým počtem obyvatel supervelmoc, která zasáhla i do našich dějin. Ještě v posledních dnech před uzavřením vestfálského míru se švédská armáda snažila z levého břehu Vltavy dobýt i břeh pravý. V bojích si na obou stranách statečně vedli i Češi – protestanti na švédské, katolíci na císařské.

A který evropský národ je ve svých novodobých dějinách nejmírumilovnější? Švédové. Poté, co elita jejich armády vykrvácela u Poltavy, jako by je válčení přestalo bavit. Naposledy nastoupili do zbraně roku 1813, kdy jejich král uplatnil nárok na Norsko, jež se právě vymanilo z dánské nadvlády. Boj však nebyl dlouhý a skončil dohodou, která ustavila mezi Švédskem a Norskem personální unii. Když ani po sto letech Nory touha po plné samostatnosti nepřešla, nechali je Švédové roku 1905 pokojně odejít a stali se tak příkladem světu. Vyhnuli se oběma světovým válkám, během nichž ochotně přijímali uprchlíky. Dnes by mohl být jejich stát nazván humanitární velmocí – s výjimkou Německa se žádná země nestala cílovou pro tolik přistěhovalců. Není to zcela bez problémů. S růstem počtu přistěhovalců narůstá počet konfliktů a obavy občanů z budoucnosti. Při posledních volbách nacionalistická strana Švédští demokraté posílila a vstřícnost k migrantům poklesla. Země se stává jakousi laboratoří pokojného soužití – podaří se je obnovit a udržet?

Běžnému návštěvníku Stockholmu se však stále nabízí obraz klidného života lidí různých vzezření a barev pleti. Má-li na jedno z nejkrásnějších měst světa necelý týden, musí si vhodně rozložit čas a síly, leží na mnoha ostrovech a stále je kam plout a na co se dívat.

Z královských paláců zanechává největší dojem Drottningholm, rezidence královské rodiny. Vyniká architekturou, uměleckými památkami a parkem, v němž se setkáme i se sochami Adriana de Vriese z Rudolfových sbírek (ovšem s kopiemi, originály jsou v muzeu). Vzpomeneme, že pro získání sbírek královna Kristýna kdysi do posledního okamžiku trvala na dobytí Prahy. Současný král a královna si zaslouží sympatie, že se spokojují s užíváním malé části paláce a většinu jeho krás otevřeli všem.

Moderní Stockholm nejlépe reprezentuje 85 metrů vysoká sférická stavba Ericssonův Globus. Po bělostném povrchu této víceúčelové haly se s námi vyšplhá až na vrchol průhledná kulovitá gondola.

V Severském muzeu poznáváme historii a kulturu národa, který (podobně jako mnohem známější Kurdové) žije ve čtyřech různých státech. Jsou to Laponci či korektněji Sámové. Přežili dlouhé snahy o naprostou asimilaci, někteří dosud mluví svými původními jazyky – těch je nejméně osm –, mají nyní svou vlajku a hymnu. V Norsku, ve Švédsku a ve Finsku jim náleží vlastní politické reprezentace a usilují o ně i v Rusku.

Vrcholným zážitkem bylo seznámení s dílem sochaře Carla Millese. Spolu se svou ženou, rovněž výtvarnou umělkyní, si na velkolepém místě vysoko nad mořem zřídil zahradu, kterou naplnil vlastními uměleckými díly často s podivuhodným filozofickým přesahem – nezapomenutelný je třeba človíček vzhlížející vzhůru z obrovské stvořitelské dlaně. V zahradě je i kavárnička, v níž se setkáváme s něčím, co už u nás nevidíme, s hejnem vrabčáků sbírajících drobečky. Možná i oni jsou migranti?

Návštěva Benátek severu by nebyla úplná bez projížďky průlivem, který spojuje slané moře se sladkým vnitrozemským jezerem Mälaren. Neočekávaně si tu připomeneme momentálně nejpopulárnější Švédku – to když ze sluchátek, z nichž posloucháme průvodcovský výklad, zazní, že možná přijde doba, kdy už naše cesta nebude možná, protože při zvednuté hladině loď pod mosty neprojede, a snad vzedmutým vodám budou muset ustoupit i paláce na březích.

Jan Novotný

Obsah Listů 5/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Jan Novotný

Benátky severu

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu