Nová podoba Evropy se od přelomu tisíciletí formuje u dvacet let. Posledních deset roků minulého století probíhalo pod vedením Spojených států. V tehdejší podobě liberální demokracie se nám i ve sloité době po pádu bipolarity ilo dobře a hlavně s nadějí. Situace se zlomila příchodem nového století a tisíciletí. Útočníci na newyorská dvojčata 11. září 2001 moná netušili, jaké to bude mít tragické geostrategické důsledky. A liberální demokracii nahradí neoliberalismus. Problém spočíval v tom, jakou strategii Američané se spojenci proti tomuto zločinu zvolili. Místo promyšlené operace, jakou byla likvidace Usáma bin Ládina, kterou bývalý americký prezident Barack Obama mohl se svým týmem sledovat v přímém přenosu, byla zvolena série vysilujících lokálních válek. Počínaje nekončícím Afghánistánem, přes Irák a Sýrii, a konče Libyí. Navíc boje probíhaly pod ideou šíření demokracie, pro kterou v tomto prostoru nebyly podmínky. Nejene to nevedlo k hlubší jednotě západních spojenců, ale urychlilo to návrat Ruska na světovou scénu. Podstatně posílila hlavně Čína jako nový soupeř USA v boji o světovou dominanci. Evropa se ocitala stále více mimo hru.
Evropská unie si po celou tu dobu nedokázala zvolit takové nejvyšší představitele, kteří by byli schopni přijmout takovou strategii a její prioritní cíle, aby se členské země sjednotily a staly se důstojnými partnery klíčových mocností jako Spojené státy, Čína a Rusko. EU dosáhla mnoha úspěchů, ale nepodařilo se jí z kadé krize vyjít silnější a jednotnější, jak prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Určitě ji neposílí ani brexit.
Nejvíce Evropu poznamenala nedostatečně zvládnuta uprchlická vlna v roce 2015 a přijatá migrační politika. Vedlo to k oslabení postavení německé kancléřky Angely Merkelové a k posílení nacionalismu a populismu. Projevilo se to i ve volbách do Evropského parlamentu, při nich došlo k oslabení lidovců a socialistů, co můe negativně poznamenat evropský sociální pilíř. Budoucnost Evropy nyní hodně závisí na tom, jak si budou počínat nově zvolení představitelé EU. Nezbývá věřit, e lépe ne ti předcházející.
Antonín Rašek, Praha
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.