Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 4 > Antonín Rašek: Jak neudolat českého střádala

Antonín Rašek

Jak neudolat českého střádala

Spojení zvažovaného návrhu na zavedení sektorové bankovní s rostoucím rodičovským příspěvkem a s počtem pracovníků přicházejících k nám z Ukrajiny v červnovém článku Ladislava Minčiče Jak roztočit osudovou spirálu (MfDnes 10. 6.) mi připomnělo divadelní hru Paula Zindela Vliv gama paprsků na měsíčky zahradní. Před desítkami let ji uvedlo Divadlo Jiřího Myrona a Paul Newman podle ní natočil v roce 1972 stejnojmenný film. Ostatně proč nespojovat cokoli, ze školy si ještě mnozí pamatujeme, že podle jednoho ze zákonů dialektiky všechno souvisí se vším. A přehlédněme, že jeden ze satiriků logicky namítl, zda v takovém případě nic nesouvisí s ničím. Autorovi u daně s progresívními prvky vadilo, že „šikovnější a šetrnější člověk nebo firma, zkrátka bohatší subjekt, musí povinně odvádět větší díl příjmu nebo majetku než ten, kdo je méně pilný, méně efektivní, méně úspěšný“. Ze sociologického hlediska není rozhodující, jak je která daň vysoká nebo progresivní, hlavní je, aby alespoň zčásti vyrovnávala stále se prohlubující sociální diferenciaci a nedocházelo tak k sociálnímu napětí až k revolucím, které vrhnou zemi i desítky let zpátky. Řada zemí měla nebo má, včetně Spojených států a u nás za Klausovy vlády, u právnických a fyzických osob progresivní daň, a jen těžko se prokazuje, že by podvazovala ekonomický rozvoj.

Pro občany je rozhodující Minčičův výraz „šetrnější člověk“. O Češích bylo známo, a my jsme si toho vážili, že jsou spořivý národ. Rádo se vzpomíná hlavně na kampeličky. Když se autor vrací připomínkou sociálního inženýrství k minulému režimu, nelze si nevzpomenout, že i při skryté inflaci se spoření vyplatilo. Občan měl možnost volby ukládat své peníze na dvouprocentní úrok a u termínovaných účtů na tří- až čtyřprocentní, případně spořit za tzv. výherní vkladní knížku s potenciální výhrou 20, 100 a 250 procent. Nyní mají lidé (nejen) pocit, že banky jsou jen jakýmisi úschovnami jejich peněz, úroky až na výjimky většinou nekryjí ani inflaci. A tak docházejí k poznání, že pouze pomáhají bankám k vysokým ziskům. Pokud tedy autor onoho článku nechce „roztočit osudovou spirálu“, nebylo by dobré ani udolat českého střádala.

Antonín Rašek

Obsah Listů 4/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.