Album

Po sté

Oslavování vlastních výročí médii zavání autoreklamou, přičemž účinek bývá spíš opačný: divák, čtenář otráveně přepne kanál, obrátí list. Týkat se to nebude půlstoletí, které přespříští rok uplyne od vzniku exilových Listů. Dnešní redakce i vydavatelé je oslaví s čistým srdcem – neboť se o založení časopisu nezasloužili. Naproti tomu velebit okázale 100. číslo vydané v Olomouci by se mohlo jevit nafoukaně, proto mu věnujeme pouze rubriku skromnou. A to připomenutím 1. čísla ročníku 2003, z Hané povstalého prvního. Jako obrazový doprovod jsme tehdy zvolili fotografie z vily sochaře Julia Pelikána, z níž vzešel také jeho syn, zakladatel Listů Jiří Pelikán. Václav Burian ve fejetonu na straně 84 napsal: Exilové Listy se i do Olomouce dostávaly. Rodinná vila nebyla díky Jiřího synovci Vítkovi a jeho ženě Hance v sedmdesátých a osmdesátých letech tesknou památkou, nýbrž jedním z velmi živých míst, kam se chodilo na kus povzbudivé řeči a pro Informace o církvi, Infoch, Vokno, pro knížky, pro Listy. Nikdy – podle dobových zvyklostí – bych se ovšem nezeptal, zda udržují s legendárním strýcem kontakt.

-red-

Fotografie: Knihovna v Pelikánově vile.

Foto Libor Teichmann.

Obsah Listů 4/2019
Archiv Listů
Autoři Listů