Album
Gestické fáze (gesto doprovázející rozhovor o hrnčířském řemesle). Exponát na výstavě Gesten – gestern, heute, übermorgen. Museum für Kommunikation, Berlín, 11. 4.–1. 9. 2019. (Převzato z katalogu Gesten – gestern, heute, übermorgen. Vyd. E. Fricke a J. Bressem. Chemnitz 2019, s. 59, foto T. Naumann.)
V berlínském Muzeu komunikace najdeme ledacos – od méně překvapivých exponátů, jako jsou poštovní schránky, známky, televizory, rádia a telefony, a po objekty, které by zde návštěvník sotva čekal: kolovrátek, bezdotykově ovládaný hrnčířský kruh bez hlíny, model kostry ruky neandrtálce nebo kolaborativní robotické rameno. Tyto předměty spojuje interaktivní výstava Gesta včera, dnes a pozítří (Gesten – gestern, heute, übermorgen). Na kostrách je demonstrován vývoj ruky a do fáze umoňující jemnou motoriku a samostatné ovládání všech prstů ruky (s menšími omezeními u prsteníku). Vedle této sondy do hluboké minulosti nalezneme i sondy mělčí, představující vývoj některých gest. Gesto symbolizující telefonování patří k těm novějším, ale i tak se pomalu vyvíjí v reakci na podobu telefonů. Opravdu pomalu: nejuívanější gesto stále připomíná drení sluchátka u ucha. Na příkladu různých tradičních nástrojů ukazují tvůrci výstavy, e některá současná konvencionalizovaná gesta konzervují pohybové vzorce při ovládání nástrojů, s nimi u sotva přijdeme do kontaktu (např. kolovratu). Hrnčířský kruh bez hlíny pak zároveň odkazuje do budoucnosti: kamera snímá pohyb ruky nad kruhem, a člověk tak můe modelovat hlínu virtuálně a na monitoru před sebou sledovat výsledek svého tvoření. V době kamer a bezdotykových displejů představují gesta čím dál relevantnější komunikační prostředek člověka se strojem, co si uvědomují například společnosti vyvíjející samořídící vozidla. Výstavu uzavírá soubor otázek, na které mohou odpovědět návštěvníci, přičem validitu odpovědí prověří a budoucnost: Jaké gesto se nejlépe hodí k zastavení autonomního vozidla? Jakým gestům by měl rozumět televizor? Lze gesta uívaná při interakci mezi člověkem a strojem patentovat?
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.