Václav Jamek

Jazykový koutek: Jak správně česky nepřechylovat

Včera jsem tuze šalamounsky a katolicky vyřešil problém přechylování ženských příjmení v češtině.

Vycházím z toho, že hlavní překážkou toho, aby se s přechylováním přestalo, je potřeba nepřechýlená příjmení skloňovat. Čeština je jazyk flexivní, a proto není vhodné, aby v ní byla celá velká kategorie podstatných jmen, která by se skloňovat nedala. Tento argument se nedá obejít.

Proto formuluji následující pravidlo:

Ženská příjmení v češtině lze přechylovat nebo ponechat nepřechýlená. Tak lidská bytost ženského pohlaví v rodině Novákových se může jmenovat Nováková, nebo Novák, pokud se tak rozhodne.

Nepřechýlené příjmení se v dalších pádech povinně skloňuje, a to připojením pádové koncovky, jak je v češtině obvyklé. Pádové koncovky nepřechýlených ženských jmen jsou:

Nominativ: 0
Genitiv: -ové.
Dativ: -ové.
Akuzativ: -ovou.
Vokativ: -ová!
Lokál: -ové.
Instrumentál: -ovou.

Pozor! V tomto případě jde jen a jen o pádové koncovky umožňující skloňovat obecné příjmení u subjektů ženského rodu, a v žádném případě tudíž nelze mluvit o přechylování. Zvláštní podoba koncovek je vynucena tím, že nepřechýlené ženské příjmení v nominativu je v zásadě rodu mužského, a žádné jiné ústrojné ženské koncovky tudíž nemá.

U příjmení ukončených na -a (Svoboda, Smetana), se v dalších pádech koncové -a samozřejmě vypouští, jak je v českém skloňování běžné, takže se nebudeme setkávat s žádnou paní Smetanaovou (ani Smetanou), ale pouze Smetanovou. U pánů také nemáme žádného Cristianoa Ronaldoa, nýbrž Cristiana Ronalda, takže ať se ženy v zájmu rovnoprávnosti dají do klidu.

Stejné pravidlo lze uplatnit i u příjmení adjektivního původu. Dcera nebo manželka pana Novotného se tedy může klidně jmenovat Madla Novotný, od genitivu pak samozřejmě přijímá koncovky ženského rodu, tj. „bez Madly Novotné“ atd.

Jediná skutečně nesklonná (respektive nerozpoznatelně sklonná) ženská příjmení tak z podstaty věci zůstávají ženská příjmení tvořená adjektivem s měkkým skloňováním (např. paní Hořejší a Dolejší, apod.). To je i tak až dost. Ženy, které touží po tom, aby se jejich příjmení neskloňovalo, mohou si podat žádost a převést je do této gramatické formy – např. paní Novák si výhodně změní příjmení na Zánovní, paní Smetana na Smetanovější, atd. Ideální drúzu pak vytváří jméno „paní Paní“: to se zvlášť doporučuje.

Vlk ženské nezávislosti na zvůli falocentriků se tak nažere a čeština zůstane celá.

P. S. Kdyby některým ženám vadilo, že jejich jméno se skloňuje ženskými koncovkami adjektivními (s vloženými hláskami -ov-), mohou se uchýlit ke skloňování archaickému s koncovkami vzoru žena, které bylo běžnější v pradobách slovanských a obrozenských. Koncovky jejich příjmení pak budou: genitiv: -ovy; dativ: -ově; akuzativ: -ovu; vokativ: -ova!; lokál: -ově; instrumentál: -ovou. Čehož pravzor nacházíme v Rozině Ruthardově od Josefa Kajetána Tyla (nominativ ovšem nově: Rozina Ruthard).

Václav Jamek

Obsah Listů 4/2019
Archiv Listů
Autoři Listů

Václav Jamek

Jazykový koutek: Jak správně česky nepřechylovat

Knihovna Listů

Cena Pelikán

Předplatné

Fejetony

Sledujte novinky

Mapa webu