Dvouměsíčník pro kulturu a dialog

Tiráž a kontakty     Předplatné



Jste zde: Listy > Archiv > 2019 > Číslo 4 > Jan Moural: Nestavme se nad fyzikální zákony

Jan Moural

Nestavme se nad fyzikální zákony

K Listům č. 3/2019

Rád bych reagoval několika poznámkami na článek Co si počít s letním časem. Jako každý rok jsem i letos 1. dubna pátral v novinách po aprílových žertících a článek Lidových novin Česko: Jedna země, různý čas (že v krajích sousedících s Německem nebo s Polskem bude od roku 2021 trvale platit letní čas, kdežto v ostatních krajích středoevropský čas „zimní“) jsem posoudil jako docela vtipný. Pan Skořepa ovšem ve svém článku tvrdí, že to bylo myšleno vážně a že ministerstvo dopravy už vypracovalo příslušný oficiální návrh. – Na stránkách ministerstva jsem žádný dokument s touto tematikou nenašel a přiznám se, že tomu nevěřím, byl by to nápad hodný Járy Cimrmana. Nestal se autor obětí nějakého nedorozumění?

Pan Skořepa v článku též praví, že v dobách, kdy většina pracujících nastupovala do fabrik na šestou ranní, mělo zavedení letního času svůj smysl. Myslím si (nic ve zlém) pravý opak: úsporu energie může letní čas přinést jedině tehdy, jestliže v té hodině, která se přesune ze tmy do světla (podvečer či večer), se spotřebovává víc energie než v té, která se naopak přesune ze světla do tmy (brzké ráno), a že tedy v té energeticky náročnější hodině nebudeme muset svítit. To ovšem v době, kdy byl novodobý letní čas zaveden, mohlo platit ve státech západní Evropy, v tehdejší ČSSR podle mého soudu rozhodně ne, a to právě proto, že naprostá většina zaměstnanců velkých fabrik začínala pracovat v 6 hodin. U nás se tehdy ze světla do tmy posunula doba, kdy se naplno pracovalo, zatímco ze tmy do světla čas relativního klidu 3–4 hodiny po skončení ranních směn, kdy už odezněla i dopravní špička a většina pracujících byla dávno doma. – Proč byl tedy v roce 1979 v ČSSR letní čas zaveden? Domnívám se, že nejspíš v důsledku nějakých dohod o koordinaci mezistátní dopravy, jiný důvod nenacházím, a rád se nechám poučit, pokud o tom někdo bude vědět víc. Co si ale opravdu pamatuji, je příkaz ředitele na mém tehdejším pracovišti (převážně kancelářském), kterým byl týden či dva po začátku letního času v roce 1979 posunut začátek pracovní doby z 6.30 na 7.15, abychom nemuseli v napjaté energetické situaci ráno svítit. S požadavkem Evropské komise ukončit v EU střídání času samozřejmě souhlasím: mně to vždycky připadalo, že se tím tak trochu stavíme nad fyzikální zákony. A souhlasím též s panem Skořepou, že rozumnější a přirozenější bude vrátit se k celoročnímu používání standardního středoevropského času.

Jan Moural, Praha

Obsah Listů 4/2019
Archiv Listů
Autoři Listů


Knihovna Listů

Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour

Jan Novotný:
Mizol a ti druzí

Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem

Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát

Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse

Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříšeného Ducha

Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze Ženevy

Jiří Weil:
Štrasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?

další knihy

Cena Pelikán

Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.

Předplatné

Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!

Fejetony

Juraj Buzalka

Vlasta Chramostová

Václav Jamek

Ondřej Vaculík

Alena Wagnerová

Jan Novotný

Tomáš horvath

Tomáš Tichák

Všichni autoři

Sledujte novinky


RSS kanál.

Přidej na Seznam

Add to Google

Co je to RSS?

Mapa webu

Mapa webu - přehled článků a struktury webu.



Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.

Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu

Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.