K Listům č. 3/2019
Rád bych reagoval několika poznámkami na článek Co si počít s letním časem. Jako kadý rok jsem i letos 1. dubna pátral v novinách po aprílových ertících a článek Lidových novin Česko: Jedna země, různý čas (e v krajích sousedících s Německem nebo s Polskem bude od roku 2021 trvale platit letní čas, kdeto v ostatních krajích středoevropský čas zimní) jsem posoudil jako docela vtipný. Pan Skořepa ovšem ve svém článku tvrdí, e to bylo myšleno váně a e ministerstvo dopravy u vypracovalo příslušný oficiální návrh. – Na stránkách ministerstva jsem ádný dokument s touto tematikou nenašel a přiznám se, e tomu nevěřím, byl by to nápad hodný Járy Cimrmana. Nestal se autor obětí nějakého nedorozumění?
Pan Skořepa v článku té praví, e v dobách, kdy většina pracujících nastupovala do fabrik na šestou ranní, mělo zavedení letního času svůj smysl. Myslím si (nic ve zlém) pravý opak: úsporu energie můe letní čas přinést jedině tehdy, jestlie v té hodině, která se přesune ze tmy do světla (podvečer či večer), se spotřebovává víc energie ne v té, která se naopak přesune ze světla do tmy (brzké ráno), a e tedy v té energeticky náročnější hodině nebudeme muset svítit. To ovšem v době, kdy byl novodobý letní čas zaveden, mohlo platit ve státech západní Evropy, v tehdejší ČSSR podle mého soudu rozhodně ne, a to právě proto, e naprostá většina zaměstnanců velkých fabrik začínala pracovat v 6 hodin. U nás se tehdy ze světla do tmy posunula doba, kdy se naplno pracovalo, zatímco ze tmy do světla čas relativního klidu 3–4 hodiny po skončení ranních směn, kdy u odezněla i dopravní špička a většina pracujících byla dávno doma. – Proč byl tedy v roce 1979 v ČSSR letní čas zaveden? Domnívám se, e nejspíš v důsledku nějakých dohod o koordinaci mezistátní dopravy, jiný důvod nenacházím, a rád se nechám poučit, pokud o tom někdo bude vědět víc. Co si ale opravdu pamatuji, je příkaz ředitele na mém tehdejším pracovišti (převáně kancelářském), kterým byl týden či dva po začátku letního času v roce 1979 posunut začátek pracovní doby z 6.30 na 7.15, abychom nemuseli v napjaté energetické situaci ráno svítit. S poadavkem Evropské komise ukončit v EU střídání času samozřejmě souhlasím: mně to vdycky připadalo, e se tím tak trochu stavíme nad fyzikální zákony. A souhlasím té s panem Skořepou, e rozumnější a přirozenější bude vrátit se k celoročnímu pouívání standardního středoevropského času.
Jan Moural, Praha
Ondřej Vaculík:
Člověk jménem Rour
Dušan Havlíček:
Jaro na krku. Můj rok 1968 s Alexandrem Dubčekem
Václav Jamek:
Na onom světě se tomu budeme smát
Anna Militzová:
Ani víru ani ctnosti člověk nepotřebuje ke své spáse
Jurij Andruchovyč:
Rekreace aneb Slavnosti Vzkříeného Ducha
Jiří Pelikán, Dušan Havlíček
Psáno z Říma, psáno ze enevy
Jiří Weil:
trasburská katedrála.
Alena Wagnerová:
Co by dělal Čech v Alsasku?
Od roku 2004 udělují Listy Cenu Pelikán - za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog. Více o Ceně Pelikán.
Nechte si Listy doručit domů. Využijte výhodné předplatné!
Mapa webu - přehled článků a struktury webu.
Copyright © 2003 - 2011 Burian a Tichák, s.r.o. (obsah) a Milan Šveřepa (design a kód). Úpravy a aktualizace: Ondřej Malík.
Tiráž a kontakty - RSS archivu Listů. - Mapa webu
Časopis Listy vychází s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje a Statutárního města Olomouce. Statistiky.